Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Poškozený Progress odletěl
Od Mezinárodní kosmické stanice se odpojila nákladní automatická loď Progress MS-21 a dnes (v neděli) vstoupila do zemské atmosféry, kde shořela. To by samo o sobě nebylo nijak výjimečné, kdyby se ovšem nejednalo o loď, kterou v minulém týdnu postihl únik chladicí kapaliny z chladicího okruhu lodi – tedy podobná anomálie, jako se v prosinci minulého roku stala pilotované lodi Sojuz MS-22, která u Mezinárodní kosmické stanice i nadále je. Ještě před odletem čekala nákladní loď inspekce pomocí robotického ramene.
Progress se od ISS odpojil 18. února v 03:26 SEČ. Poškozená loď provedla u stanice otočku o 180 stupňů a stabilizovala se v tandemovém letu s komplexem. Už o několik dní dříve provedla robotická paže Canadarm průzkum povrchu lodi, aby se zdokumentovalo poškození v místě, kde proběhl únik chladicí kapaliny. Snímky z robotického ramene však nepřinesly žádné zjevné důkazy o vnějším poškození. Ale zpět k aktuálnímu odletu lodi od stanice. Dle původního plánu měl Progress zaniknout v atmosféře už v sobotu, nicméně Roskomos a NASA se rozhodly loď před odletem ještě detailněji prohlédnout. Během letu ve formaci tedy posádka pořídila snímky poškozeného místa. Nasbírané fotografie a data poslouží dále k vyšetřování této nehody. Po několika hodinách a odborné poradě Roskosmosu a Energije však byl vydán souhlas se zánikem lodi. Ta v neděli po čtvrté hodině ranní zahájila brzdící manévr a vstoupila do zemské atmosféry, kde shořela. K popsané situaci se vyjádřil také Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1626834368042770433
Ruští inženýři zatím pokračují v analýze příčiny úniku chladicí kapaliny a tito odborníci zatím neuvedli, zda únik z Progressu i Sojuzu způsobila stejná závada, nebo zda obě lodě utrpěly náhodný zásah kosmickou tříští či se jednalo o dva problémy náhodně se projevující podobnými následky v krátkém čase od sebe. Z dřívějších informací ovšem vyplývá, že se mnozí odborníci kloní k variantě, že jde spíše o technický problém, který má podobnou příčinu. Dokud však neskončí vyšetřování, není možné tuto teorii potvrdit.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Poté, co pozemní týmy analyzovaly snímky poškozené oblasti chladiče Progressu pořízené posádkou, proběhlo jednání mezi odborníky v Rusku. Ruští představitelé se nakonec rozhodli pokračovat v deorbitačním manévru lodi Progress MS-21. Několik hodin totiž bylo ve hře i opětovné připojení lodi ke stanici, aby mohla být získána další data. Po nafocení však ruská strana rozhodla, že další kontroly už nejsou potřeba. A ani Američané zatím neznají odpověď na příčiny havárie: „Příčinu úniku chladicí kapaliny nadále zkoumají naši specialisté z NASA a kolegové z Roskosmosu,“ uvedl Jeff Arend, vedoucí kanceláře pro systémové inženýrství a integraci Mezinárodní kosmické stanice v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu. „Začátkem tohoto týdne byla dokončena inspekce pomocí robotické paže, která pořídila snímky poškozené oblasti, a týmy tyto snímky vyhodnocují.“
Chladicí kapalina v obou lodích slouží k odvádění tepla, které vytváří vnitřní elektronika kosmické lodi, a k udržování vhodné provozní teploty pro počítače, náklad a v případě Sojuzu i lidi uvnitř. Progress byl před odletem naložen odpadky a nepotřebným zařízením z kosmické stanice, které společně s ním zaniklo v atmosféře Země.
Na Zemi se mezitím připravuje ke startu loď Sojuz MS-23, která poletí v bezpilotním režimu, aby umožnila návrat tříčlenné posádky poté, co Sojuz MS-22 po úniku kapaliny byl označen jako ne zcela bezpečný pro návrat posádky na Zemi. MS-23 by měl odstartovat do konce února a přípravy na jeho start pokračují. Původně bylo v plánu, že kvůli nehodě MS-22 vzlétne již 18. února, ale anomálie na Progressu nakonec start opět zpozdila. Poškozený Sojuz mezitím počká na přílet náhradní lodi, která využije port, který uvolnil poškozený Progress. Posádka Sojuzu MS-22 (Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a astronaut NASA Frank Rubio) si mezitím poněkud prodlouží pobyt na stanici. Na Zemi by se měli vrátit až v září.
Kosmický přehled týdne:
V italské továrně Thales Alenia Space vznikají přetlakové moduly pro komerční stanici Axiom. V současnosti probíhá jejich výroba tak, aby první z nich byl připraven ke startu v roce 2025. Aktuální snímky z výroby představil americký astronaut Michael López-Alegría, který od NASA přešel právě k firmě Axiom a velel první výpravě Axiom 1 v lodi Crew Dragon. Moduly budou součástí takzvané Axiom Orbital Segment, tedy komerčního segmentu připojeného k Mezinárodní kosmické stanici. Tento nový segment bude připojen k modulu Harmony. Stanici by měly tvořit tři velké moduly a pozorovatelna s panoramatickým výhledem. Starty jednotlivých modulů by měly probíhat v roce 2025, 2026, 2027 a 2028.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Kosmická loď Starliner společnosti Boeing se na Floridě přesunula do budovy, kde bude provedeno plnění lodi palivem. Je to další nezbytný krok k uskutečnění prvního zkušebního pilotovaného letu, jehož cílem bude ověřit konečnou způsobilost lodi. K letu CFT-1 by mělo dojít na přelomu dubna a května. V pátek se také konala telekonference s médii, kdy se řešila aktuální připravenost mise a zaznělo, že Boeing učinil závažné kroky k vyřešení všech doposud známých problémových záležitostí a že je loď i posádka připravena ke startu. Na palubě budou Barry Eugene Wilmore jako velitel a pilotovat bude Sunita Williams.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě už tradičně naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Týden jsme načali novým dílem pořadu Vesmírná technika, který se začal věnovat dlouhé cestě ke vzniku Mezinárodní kosmické stanice. Dále jsme shrnuli celkově druhý a první úspěšný let nové malé indické rakety SSLV. Nově připravovaná raketa New Glenn společnosti Blue Origin získala velmi cennou zakázku – vynese misi NASA k Marsu. Úterý již tradičně přineslo další díl seriálu o programu Vostok, který jako první dokázal vyšlapat cestu k letu člověka na oběžnou dráhu. Očekávaná evropská sonda JUICE dorazila na kosmodrom Kourou v Jižní Americe, odkud ji čeká vzlet do kosmického prostoru. I v dalším měsíci jsme pro vás připravili další přehled o aktuálním pokroku na přípravě stanice u Měsíce s názvem Gateway. Japonská sonda Danuri a její extrémně citlivá kamera ShadowCam nahlédla do temných oblastí Měsíce. Podívali jsme se na průběžné výsledky vyšetřování nehody prvního orbitálního startu z Velké Británie, který měla provést raketa LauncherOne. První pokus o start nové japonské rakety H3 neproběhl, ačkoli jsme jej sledovali Živě a česky. NASA využívá schopností umělé inteligence k sestrojení netradičních strukturálních modelů komponent. Při dalším Živě a česky komentovaném startu jste mohli sledovat vzlet rakety Falcon 9, která vynášela dalších 51 družic konstelace Starlink. Evropa připravuje zajímavou misi, která by měla mít za úkol hledat potenciálně nebezpečné planetky. V dalším komentovaném přenosu jsme sledovali start Falconu 9 s britskou komunikační družicí Inmarsat-6 F2. Jak jsme týden začali, tak jsme jej i zakončili: dalším dílem pořadu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
Na evropském kosmodromu v Kourou je připravována sonda JUICE ke startu. Snímek jí zobrazuje v přípravné místnosti před kontrolami, plněním nádrží a připojením k raketě Ariane 5. Ke startu by mělo dojít 13. dubna a poté čeká sondu osmiletá cesta k Jupiteru.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Nová japonská raketa H3 provedla svůj první pokus o start. Nový nosič dosáhl času T-0, ale během náběhu hlavního motoru došlo k automatickému zastavení a start se tak neuskutečnil. Nyní se technici z Japonska budou pokoušet o start v dalších termínech a ke vzletu by mělo dojít do 10. března. Video ukazuje poslední minutu před plánovaným startem, náběh motoru a následné zhasnutí.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/02/20230217progms21undock1.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/02/20230211progressms21.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FpA5GuCXgAI7VrH?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FpA5HeMWAAAYPSZ?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/FpMSEQIWYAomWFr?format=jpg&name=large
https://blogs.nasa.gov/…cft_move_to_hpa-1024×833.jpeg
Diky za clanek. Deje se toho spoustu posledni dobou. (A moc moc moc doufam ze se jeste behem par nedel bude dit 😉 neco velkeeeho )
Kazdopadne – a omlouvam se pokud to tu bylo drive reseno – by mne zajimalo k situaci se sojuzy – Myslel jsem ze Sojuzy a Dragony jso uzaroven i nouzovy / unikovy modul. Kam se napriklad presune posadka pri kritickych operacich ci kdyz hrozi kolize s nejakym kosmickym smetim. To same kdyby bylo potreba urychlene nekoho evakuovat. Jak to ted je? Predpokladam ze Sojuz se ted takto vyuzit neda…
Chapu ze za tech 20+ let zadna vazna situace vyzadujici evakuaci nenastala, ale stejne mi to prijde docela jako risk pro pulku posadky nemit moznost evakuace. A mam dojem ze i druha pulka posadky by mela urcite moralni dilema, evakuaovat a nechat tam sve kolegy (prosim ted bez politiky, koukejme na ne jako na kolegy kteri spolu ziji a pracuji).
V začátku komentáře máte pravdu – za běžného stavu funguje loď, ve které posádka přiletěla (a ve které odletí) po celou dobu jejího pobytu jako záchranný člun, do kterého se uchyluje v případě ohrožení či dokonce evakuace. Případ Sojuzu MS-22 je výjimečný v tom, že agentury vyhodnotily tradiční návrat posádky v lodi s poškozeným chladicím systémem jako ne úplně bezpečný. Právě proto bude k ISS vypraven náhradní Sojuz MS-23. Agentury NASA a Roskosmos se po problémech Sojuzu MS-22 také dohodly na tom, co by se dělo, pokud by před příletem Sojuzu MS-23 došlo k situaci, která by vyžadovala nouzovou evakuaci posádky.
Aktuálně platí, že do příletu Sojuzu MS-23 by se Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin (kteří přiletěli Sojuzem MS-22) uchýlili právě do „svého“ Sojuzu MS-22. Ta loď není vyloženě nebezpečná. Jen nebyla vyhodnocena jako stoprocentně bezpečná. V době většího nebezpečí by byla úroveň rizika jejího použití tolerovatelná. Jejich kolega Frank Rubio (který přiletěl také v Sojuzu MS-22) by se však v případě kritické situace uchýlil do připojené lodi Crew dragon, kde už má i instalovanou výstelku křesla. Jakmile se ale k ISS připojí Sojuz MS-23, tak tyto plány padnou – Prokopjev, Petelin a Rubio se budou v případě ohrožení ukrývat právě v této lodi.
„do připojené lodi Crew dragon, kde už má i instalovanou výstelku křesla.“
A kde ji tam má instalovanou? Crew dragon má víc než 4 sedačky? Čekal jsem, že ač má kapacitu 7 lidí, sedačky budou instalovány jen 4. A výstelka je tedy mezi Sojuzem a Crew dragonem kompatibilní?
Děkuji.
R.
Fotka bohužel není k dispozici, ale nedávno Michal Václavík psal na svém Twitteru, že astronauti provádí její přemístění ze Sojuzu do Crew Dragonu. Osobně to tipuju jen na nějaké provizorní improvizované uchycení. Nic plánovaného nebo bytelného. Prostě jen aby byla v případě nouzové evakuace zajištěna jakás takás bezpečnost. Ale je to jen moje spekulace.
K stanici Axiom: už se ví, jak se bude Axiom připojovat na Harmony? Problém je, že tam je port IDA-2 a ten, předpokládám, bude muset pryč. Kam? A co v mezidobí, to bude fungovat jen IDA-3? Není to riskantní? Nebo snad existuje plán na IDA-4?
Zdravím, videl som na youtube rozhovor s Elonom o tom, z akého dôvodu zmenili tvar špicu starship na špicatejší. Ale možno to vám je už známe, tak som nič nové neobjavil:
https://youtu.be/qpCYyC6xm-g
🙂
U některých Elonových odpovědí je potřeba být trochu … obezřetný. Má svůj styl humoru, který není snadné pochopit a často Musk řekne něco v legraci a lidé to vezmou vážně. V mnoha případech se pak nedá objektivně rozhodnout, zda jde o vtip, či o vážně míněnou věc. 😉