Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Starship získala zakázku na dopravu modulárního vozítka na Měsíc
V pátek společnosti Astrolab a SpaceX oznámily, že se dohodly na tom, že nosič Starship během své demonstrační mise na Měsíc vynese jako náklad vozítko FLEX (Flexible Logistics & Exploration) a dopraví jej na jižní pól Měsíce. Pro Starship je to příslib zajímavého nákladu i zakázky, pro Astrolab zase první příležitost demonstrovat univerzálnost jimi vyvíjeného vozítka, se kterým se firma chce ucházet o kontrakt NASA na dodání univerzálních vozítek pro pilotovaný program Artemis.
Cenu této dohody, která je podle společnosti Astrolab první komerční smlouvou na dodávku nákladu na Měsíc, kterou SpaceX podepsala, ani jedna ze společností nechtěly zveřejnit. Jaret Matthews, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Astrolab, uvedl, že mise, která bude zahrnovat zhruba jednu tunu komerčního nákladu – mimo samotného vozítka, bude prvním zkušebním použitím systému FLEX v kosmických podmínkách. Půjde o náklad na misi Starship, který přistane někde v jižní polární oblasti Měsíce snad už v roce 2026, kdy se demonstrační mise lunární verze Starship plánuje. „Protože naše vozítko může za rok urazit stovky kilometrů, jsme méně citliví na to, kde přesně přistání proběhne,“ řekl. „Rozhodně je FLEX optimalizován pro jižní polární oblast, protože v zásadě si myslíme, že právě tam bude probíhat většina budoucích aktivit.“
Firma Astrolab během svého oznámení neuvedla konkrétní zákazníky, které využijí služby jejich vozítka a dodají své užitečné zatížení. Samotné vozítko se totiž má vyznačovat značnou univerzálností tak, aby bylo vhodné pro řadu aktivit. „My se staráme o základní funkce mobility, navigace, komunikace a napájení, čímž našim zákazníkům umožňujeme se soustředit na to, čeho chtějí konkrétně dosáhnout v rámci svých vědeckých a výzkumných činností,“ řekl a dodal, že Astrolab očekává, že podrobnosti o zákaznících tohoto konkrétního letu oznámí v nadcházejících měsících. Obecně se bude jednat o zařízení, která budou určena pro sběr dat, průzkum a odebírání vzorků a také se budou testovat technologie využití místních zdrojů.
Společnost se zhruba dvaceti stálými zaměstnanci pracuje na vozítku už nějakou dobu. Před rokem oznámila jeho vývoj a to již probíhaly pozemní testy se zjednodušeným vozítkem. Během těchto testů bylo vozítko řízeno dvojicí lidí ve skafandrech, ale prováděly se i autonomní operace. Vozítko se má vyznačovat flexibilitou, takže disponuje velkým nákladovým prostorem – kontejnerem, který je možné celý vyložit na povrch. Kontejner má mít několik velikostí a k ještě flexibilnějšímu využití je možné využít pouze závěsný systém pro kontejner a vložit tam kompletně své zařízení. Energie bude zařízení získat z nastavitelných solárních panelů. Součástí je i robotická ruka, která nabízí práci s mešními částmi nákladu a taktéž umožňuje vykládat jednotlivé experimenty. Společnost zdůrazňuje i to, že dříve byla vozítka dělána pro konkrétní mise a byla jednoúčelová. Nové vozítko by bylo možné využít i při více misích a mezi nimi by pracovalo na povrchu, či čekalo. Po přistání nové mise by mohlo dojít například k výměně celého nákladového kontejneru, či jen jednotlivých experimentů. Rameno disponuje šesti klouby a jeho nosnost je 25 kilogramů. Dosah je do poloměru dvou metrů. Koncový konektor ramene umožňuje komunikaci s vykládaným zařízením, či dodávku energie a je vybaven výkonnými svítilnami. Další technické detaily o vozítku najdete ve firemním průvodci (pdf).
Astrolab se připravuje nabídnout FLEX agentuře NASA pro nadcházející soutěž o lunární terénní vozidlo (LTV) pro program Artemis. Očekává se, že NASA do května zveřejní výzvu k předkládání návrhů na LTV, které budou používat astronauti při misích počínaje misí Artemis 5 na konci dvacátých let a které bude možné ovládat autonomně, na dálku i řídit samotnými astronauty. Konkurence v této soutěži se však očekává větší, protože se do ní pustí i velké společnosti jako Lockheed Martin a Northrop Grumman, které už také oznámily plány nabídnout NASA své návrhy na rovery.
Samotná společnost Astrolab je zajímavá již nyní. Společnost s celým názvem Venturi Astrolab, Inc. (Astrolab) si ve svých materiálech klade za úkol posunout lidstvo k dalšímu horizontu tím, že navrhuje, staví a provozuje flotilu víceúčelových roverů pro všechny možné povrchy planet. Společnost Astrolab, kterou tvoří specializovaný tým veteránů NASA, bývalých pracovníků SpaceX a inženýrů JPL, se zaměřuje na poskytování adaptivních řešení mobility nezbytných pro život mimo Zemi. Jednotliví členové týmu mají zkušenosti v oboru pozemní a planetární robotiky, elektrických vozidel, lidských kosmických letů a dalších. Společnost sídlí v Hawthorne v Kalifornii. Další informace naleznete na jejich webu.
Kosmický přehled týdne:
V pátek 30. března provedla dvojice astronautů z čínské kosmické stanice Tiangong kosmickou vycházku EVA. Od pilotované mise ShenZhou 12 v roce 2021 provedly čtyři posádky astronautů celkem 10 výstupů do kosmického prostoru, přičemž prolomily ledy a zvládly řadu klíčových technologií s výstupy spojenými. Pro čínské astronauty jde zejména o nabírání zkušeností, které budou i nadále potřeba při úpravách a údržbě kosmické stanice. V uplynulých čtyřech měsících posádka ve spolupráci s pozemním týmem dokončila řadu úkolů při údržbě a rozšiřování kosmické stanice. Krom údržbářských činností, se například instalovalo zařízení s různými materiály, které byly takto vystaveny kosmickému prostředí. Podobné experimenty probíhají dlouhodobě i na stanici ISS. Nedávno se dle čínských zpráv úspěšně dokončil experiment spojený s testováním zařízení provádějící termoelektrickou konverzi s volným pístem Stirlingova typu (Stirlingův motor), přičemž účinnost termoelektrické konverze a další komplexní technické ukazatele prý dosáhly vysoké úrovně. Stirlingův motor může pomoci kosmickým lodím v účinnější výrobě elektrické energie a snižovat závislost na klasických slunečních článcích, což může mít široké využití v budoucích pilotovaných misích na Měsíc a při průzkumu hlubokého vesmíru. Podrobnosti o experimentu však nejsou známy.
Tory Bruno, CEO společnosti ULA, oznámil, že při strukturálních testech nově připravované rakety Vulcan se přišlo na neupřesněné anomálie. Tyto testy se týkaly vylepšeného horního stupně Centaur V, který je zatím největším horním stupněm, jaký kdy společnost ULA vyvinula. Na nápravě se nyní pracuje a až skončí vyšetřování a přijmou se nová opatření, bude opět zahájena příprava na první start tohoto nového nosiče, který má nahradit rakety Atlas a Delta.
Přehled z Kosmoanutixu:
Zde již tradičně najdete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu již věnovali v rámci zde vydávaných článků. Na Kosmonautixu vychází minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Prvním tématem byla očekávaná mise Dragonfly, která by se měla s helikoptérou vypravit do atmosféry měsíce Titanu. Nyní je její realizace zase o krok blíže. V pondělí jste se dočkali dalšího fyzikálního článku, který se tentokrát věnoval kosmickému výzkumu černých děr. Evropská mise Gaia v průběhu let sbírala údaje o milionech kosmických objektů, jako jsou hvězdy či planetky, čímž vytvořila rozsáhlou databázi měření. Nyní však potřebuje i Vaše oči, aby se mohla posunout na novou úroveň. V úterý vyšel další díl seriálu Vostok, věnujícího se stejnojmennému pilotovanému programu. Na Zemi úspěšně přistála návratová kabina poškozeného Sojuzu MS-22. Na svůj start čeká dvojice zajímavých družic Proba-3, které jsou již plně integrovány. Živě jste si mohli pustit další start rakety Falcon 9, která tentokrát vynesla družice konstelace Starlink. NASA a Boeing na společné telekonferenci oznámily termín prvního pilotovaného letu nové soukromé lodě Starliner. Došlo opět k malému odkladu od původně plánovaného data. Tento týden jsme mohli vidět i další start Falconu 9, ale pár sekund před náběhem motorů došlo k odkladu, jelikož počítač zaznamenal nějaký problém. Bude lepší na Měsíci chodit či skákat? To je jedna z otázek, kterou zkoumá program zaměřený na pohyb lidí v prostředí se sníženou gravitací. Jelikož nás čekal poslední pátek měsíce, byl pro vás opět připraven Pokec s Kosmonautixem. Sonda Psyche se i nadále připravuje na svoji očekávanou a mírně odloženou misi. Její harmonogram byl nyní aktualizován. A nepřišli jste ani o nový díl seriálu Vesmírné výzvy, který se tentokrát podíval na kosmonautické události měsíce března.
Obrázek týdne:
V úterý 28. března se zpět na Zemi úspěšně vrátila návratová kabina kosmické lodě Sojuz MS-22. Loď přistála bez posádky, protože ji na oběžné dráze v prosinci postihl únik chladiva z jednoho chladicího okruhu. Její posádka se tak bude vracet místo po půl roce až po roce a to lodí Sojuz MS-23, která je již připojena k ISS. Návrat posádky je prozatím plánován na 27. září. Z přistání vznikly některé pěkné snímky a další naleznete na Twitteru Michala Václavíka.
Video týdne:
V pátek odstartovala z čínského kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Cente čínská raketa CZ-4C, která vynesla družici Yaogan-34 04. Družice je zřejmě určená pro vojenské snímkování Země. Video ze startu si můžete prohlédnout níže.
Zdroje informací:
https://astrolab.space./
https://www.businesswire.com/
https://spacenews.com/
http://news.enorth.com.cn/
Zdroje obrázků:
https://mms.businesswire.com/…NC4xLjAuMTY4MDM3Mjc4My40MS4wLjA.
https://mms.businesswire.com/…LjAuMTY4MDM3Mjc4My40MS4wLjA.
https://mms.businesswire.com/…TY4MDM3Mjc2NC4xLjAuMTY4MDM3Mjc4My40MS4wLjA.
https://mms.businesswire.com/…NC4xLjAuMTY4MDM3Mjc4My40MS4wLjA.
https://pbs.twimg.com/media/FsXKZ_TWwAAbY1r?format=jpg&name=large
http://pic.enorth.com.cn/006/030/390/00603039035_i1000600000600a0_8e1ec249.png
https://pbs.twimg.com/media/FsXKX0gWwAEBMVd?format=jpg&name=large
Viem, že sa to už riešilo, ale tá rozpadávajúca sa izolácia na CZ-4C pri štarte vyzerá divne. Tepelná ochrana? – hore na špičke je predsa náklad, nádrže sú nižšie. Aerodinamika? odletuje to predsa v najhustejších vrsvách atmosféry. Vidieť to je len na tých čínskych nosičoch.
Ano, i náklad může potřebovat tepelnou izolaci.
Ďakujem za objasnenie, ale aj tak je to zaujímavé, že to majú v tak velkom množstve len číňania. Vyzérá to ako keby sa im tá raketa rozpadávala za letu. Či si to potom aj zbierajú na tom kozmodrome.