Tento týden byl ve znamení prvního startu celého systému Super Heavy Starship, díky kterému došlo ke startu zatím nejsilnějšího raketového nosiče. My se v Kosmotýdeníku budeme věnovat i dalším zajímavým událostem, které uplynulý týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se podíváme na start indické rakety PSLV, která krom dvojice družic vynesla i horní stupeň, který se stal platformou pro další vědecké experimenty. V dalších tématech se můžete těšit na odlet lodi Cygnus NG-18 od Mezinárodní kosmické stanice, anebo dohodu mezi ESA a Axiom o vynesení astronauta. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

PSLV vynesla dvojici družic a experimentální horní stupeň

V sobotu 22. dubna v 10:49 SELČ odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV, která vynášela dvě singapurské družice a experimentální čtvrtý stupeň, který bude sloužit jako platforma pro další vědecké experimenty. Hlavními náklady byly radarová družice TeLEOS-2, která bude provozována ve spolupráci singapurské vlády a společnosti ST Electronics a menší družice Lumelite-4.

TeLEOS-2 nese radar se syntetickou aperturou (SAR), který je schopen pořizovat snímky Země bez ohledu na noc a oblačnost. Rozlišení by mělo být 1 metr na pixel. Družice, kterou zkonstruovala společnost ST Electronics, je založena na stejné platformě SS-400 jako předchozí družice TeLEOS-1, která byla vypuštěna v prosinci 2015. Jen místo elektrooptického systému je nainstalován radar. Družice o hmotnosti 741 kilogramů je napájena čtyřmi solárními panely.

Lumelite-4 je 12U CubeSat (složený z dvanácti základních krychlí, každá o hraně 10 centimetrů), který je vynášen pro Agenturu pro vědu, technologie a výzkum (A*STAR), Singapurskou národní univerzitu (NUS) a další průmyslové a vládní partnery. S rozměry 20 × 20 × 30 centimetrů a hmotností 16 kilogramů bude použit pro demonstraci kosmického systému výměny dat VHF (VDES) pro námořní uživatele. Výhody tohoto způsobu využití systému VDES jsou spatřovány ve zvýšení bezpečnosti komunikace lodí na moři, přičemž tento systém by mohl dlouhodobě nahradit automatický identifikační systém (AIS), který lodě v současnosti používají k vysílání informací o poloze.

Po vynesení družic TeLEOS-2 a Lumelite-4 zůstal horní stupeň na oběžné dráze a byl využit jako platforma pro sedm vědeckých experimentů. Stupeň pojmenovaný PSLV Orbital Experimental Module 2 (POEM-2) je vybaven solárními panely, akumulátory, orientačním systémem a komunikací. Očekává se, že v této roli bude fungovat přibližně měsíc. POEM-2 nese vědecké experimenty pro více uživatelů. Advanced Retarding Potential Analyser for Ionospheric Studies (ARIS-2) bude využívat Indický institut vědy a technologie (IIST) ke studiu hustoty a rozložení iontů a elektronů v zemské ionosféře, což pomůže při monitorování kosmického počasí. Navazuje na první ARIS, který byl vynesen na palubě PSLV C45 v dubnu 2019.

Dalším přístrojem je In-orbital Onboard Computer (OBC), nazývaný také PiLOT, který ověří fungování systému palubního počítače a souvisejícího softwaru v letovém prostředí, čímž připraví půdu pro budoucí mise. Jedná se o druhý experiment PiLOT, který využil platformu POEM, přičemž ten předchozí letěl na palubě POEM-1 v červnu 2022. Pro testování na oběžné dráze byl vynesen také elektrický pohonný systém ARKA200. Tři vědecké experimenty pro společnost Dhruva Space budou testovat její mechanismy pro vypouštění družic (deployery). Dalším nákladem byl Starberry-Sense, který vyvinul Indický astrofyzikální institut (IAP). Ten bude testovat nízkonákladový sledovač hvězd, který byl vyvinut pro budoucí mise malých družic. Zařízení využívá hotové komponenty a je založeno na miniaturním počítači Raspberry Pi Zero s připojenou kamerou a objektivy.

PSLV, neboli Polar Satellite Launch Vehicle, je čtyřstupňová raketa postavená a provozovaná ISRO. Byla představena v září 1993 a před misí TeLEOS-2 uskutečnila 56 letů, z nichž 53 bylo úspěšných, dva se nezdařily a jeden skončil částečným selháním s dosaženou oběžnou dráhou mimo nominální dráhu. Sobotní start byl výjimečný prvním použitím nového integračního procesu, který využívá výhod nového mobilního startovacího podstavce (MLP). Dříve se rakety PSLV stavěly přímo na startovací rampě, ale díky novému podstavci mohou být jejich spodní stupně před přemístěním na startovací rampu předem sestaveny v nedalekém integračním zařízení PSLV (PIF). ISRO doufá, že to umožní, aby přípravy na plánované mise probíhaly paralelně, přičemž stavba další rakety PSLV bude moci začít v PIF, zatímco předchozí raketa bude ještě na startovací rampě, což umožní zvýšit kadenci letů.

Kosmický přehled týdne:

V pátek 21. dubna byla od Mezinárodní kosmické stanice odpojena nákladná automatická loď Cygnus NG-18, která v listopadu 2022 dovezla 3 708 kilogramů nákladu. Loď byla pojmenována Sally Ride po první Američance, která vzlétla do kosmického prostoru. Zajímavostí této zásobovací mise bylo, že se lodi neotevřel jeden z dvojice solárních panelů. 30. března pak loď na 900 sekund aktivovala svůj motor, který zajistil zvýšení oběžné dráhy ISS o 1,8 km (stanici dodal zhruba 0,8 m/s).

Na kosmickém sympoziu v americkém Colorado Springs podepsala ESA 18. dubna se Švédskou národní vesmírnou agenturou dohodu o záměru vyslat švédského ESA astronauta na Mezinárodní kosmickou stanici v rámci některé z budoucích misí Axiom. Let i jméno astronauta určeného pro tuto misi budou muset schválit partneři ISS i provozovatel komerčních letů Axiom. Záměrem je vyslat astronauta ESA, který by letěl s Axiomem jako projektový astronaut. Let má naplnit ambiciózní vědecký a vzdělávací program, který vypracovala ESA a Švédská národní kosmická agentura. Mise by měla trvat 10 dní. ESA by měla být poskytovatelem posádky pro tuto misi a podepíše s Axiomem dohodu o vymezení a realizaci mise a připraví veškerou provozní podporu potřebnou pro takový let. Švédská národní kosmická agentura bude o letu jednat přímo se společností Axiom. Švédská národní kosmická agentura zastupuje Švédsko v ESA a většina švédského rozpočtu na kosmické aktivity je investována do programů ESA. Agentura ESA, Švédská národní kosmická agentura a švédská vláda uspořádají brzy tiskovou konferenci s podrobnějšími informacemi o misi a přidělení astronauta, jakmile ovšem bude astronaut potvrzen partnery projektu kosmické stanice a společností Axiom.

Přehled z Kosmonautixu:

Tento týden byl zcela ve znamení prvního pokusu o skoro orbitální let systému Super Heavy Starship. Start se několikrát odložil a tak i když jsme pro vás měli připravený přenos už na pondělí, nakonec se letělo ve čtvrtek a my jsme pro vás připravili Živě a česky komentovaný přenos z letu Super Heavy Starship.  V pondělí jsme se podívali na letadlo U-2 ve službách NACA. Dobrá zpráva přišla z příprav projektu družic EZIE, které prošly zhodnocením návrhu. V úterý jste se tradičně dočkali nového dílu historického seriálu Vostok, který sleduje příběh stejnojmenného sovětského pilotovaného programu. Živě jste mohli sledovat ruský výstup do volného prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Hned poté jsme pro vás okomentovali Živě a česky start rakety Falcon 9, která vynášela další várku nových vylepšených družic Starlink. Japonsko bylo nuceno odložit vynesení svých vědeckých místí a to zejména kvůli problémům s novou raketou H-3. Věnovali jsme se také jednomu konkrétnímu objevu, který učinila observatoř XMM Newton. V mediích probíhala zpráva o možném zániku družice RHESSI nad Kyjevem, situaci jsme proto uvedli na správnou míru. Zásadní událostí však samozřejmě byl start rakety Super Heavy Starship. Prvnímu startu celého tohoto obřího nosiče jsme se věnovali den po jeho úspěšném vzletu. Připravovaný teleskop EUCLID se po letech příprav vydal na cestu na kosmodrom, kam pluje na lodi. Úspěšná a přelomová, tak by se dala označit mise evropské družice Aeolus, která nyní spěje ke svému konci. Týden jsme uzavřeli novým dílem pořadu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Nejsilnější a nejtěžší nosič, jaký kdy vzlétl – to je Super Heavy Starship, který se při svém premiérovém startu sice nedostal na oběžnou dráhu, ale i tak překonal řadu rekordů a ověřil smělé plány SpaceX. Jednou z ověřených záležitostí, která ovšem bude potřebovat řádně předělat, je vzletová rampa. Chybějící příkop pro odvod spalin napáchal na mohutné stavbě značné škody. Síla třicítky motorů Raptor bude potřebovat výrazně krotit. Fotografie rampy po startu najdete níže.

Video týdne:

Ve čtvrtek jsme se dočkali dlouho chystaného prvního letu celého nosiče Super Heavy Starship, který skončil ve výšce 29 kilometrů aktivací destrukčního systému. Důležitý krok ve vývoji tohoto systému přinesl SpaceX velké množství dat, které bude třeba nyní vyhodnotit a zřejmě i zapracovat na změně podoby rampy. Ve videu týdne si připomeneme zajímavá videa zachycující tento unikátní start.

https://twitter.com/SpaceX/status/1649172873494556679

https://twitter.com/landru79/status/1649781557995905024

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://cs.wikipedia.org/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/nextspaceflight/status/1649910287632302081
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/04/FlightProfile.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/04/TELEOS-768×1152.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/04/NSF-2023-04-22-09-53-53-658.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FuSuoHVXsAMkbzI?format=png&name=900×900
https://pbs.twimg.com/media/FuV3ozcXwAY_SjW?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FuWoKQ-WIAM7o-s?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FuQb69KXwAA9Tp7?format=jpg&name=900×900