Kosmotýdeník 556 (8.5. – 14.5.)

Neděle je tady a rovnou i čas oběda! Ideální chvíle si zakousnout pořádnou porci informací o kosmonautice, shrnující nejzajímavější události minulého týdne. Kosmotýdeník vám tentokrát jako hlavní chod naservíruje informace o chystané komerční kosmické stanici Haven-1, která se tento týden objevila jako blesk z čistého nebe a společnost VAST plánuje, že ji vynese možná už v roce 2025! Dokonce má objednané dva starty raket Falcon 9. Tento hutný hlavní chod můžete zajíst zprávou o současných aktivitách společnosti ULA a přípravách na poslední starty monstrózních raket Delta IV Heavy. Jako sladká tečka na vás pak čeká očekávané vyklopení 16 metrů dlouhé antény radaru RIME sondy JUICE. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vypustí první komerční orbitální stanici nováček VAST?

Doslova jako blesk z čistého nebe se v tomto týdnu objevila zpráva o nově chystané komerční orbitální stanici od firmy VAST, která má ambiciózní harmonogram, počítající s vypuštěním už v roce 2025. Tím by předstihla všechny aktuálně plánované komerční stanice. Haven-1 by se tak stala prvním takovým zařízením na oběžné dráze. Stanice se má vejít pod aerodynamický kryt rakety Falcon 9 a naplánována je už také první pilotovaná mise, která bude provedena pomocí lodi Crew Dragon společnosti Falcon 9 a nazvaná Vast-1. Jak by měla tato stanice vypadat a jak reálné jsou tyto plány?

Haven-1 má být průkopníkem mnohem větších kosmických stanic, které společnost Vast navrhuje později postavit a které by byly vynášeny pomocí systému Super Heavy Starship od společnosti SpaceX. „Domníváme se, že je čas, abychom ukázali, že jsme schopní jako první vybudovat na oběžné dráze systém kosmických stanic,“ řekl Max Haot, prezident společnosti Vast. Haot nastoupil do společnosti Vast v únoru, kdy firma odkoupila jeho startup pro kosmickou dopravu Launcher.

V současnosti je stanice Haven-1 navržena jako jednomodulová a má mít v současné podobě délku 10,1 metru, průměr 3,8 metru. Čtrnáctitunový modul bude poskytovat 70 metrů krychlových obytného prostoru (Saljut 1 měl 90 metrů krychlových) a 15 kilowattů elektrického výkonu pro svůj provoz, ale také pro provoz případných vědeckých experimentů. Modul má na jednom konci dokovací port a na druhém velké panoramatické okno, které se podobá zvětšené variantě výhledového okna při misi lodi Crew Dragon Jareda Isaacmana z mise Inspiration 4. Ostatně firma prý již podepsala dohodu se SpaceX na přípravu dvou misí – vynesení samotné stanice a třicetidennímu letu lodi Crew Dragon, který by se tak stal nejdelším komerčním letem kosmické komerční pilotované lodě. „Společnost Vast je nadšená, že se může vydat na cestu k vypuštění první komerční kosmické stanice na světě Haven-1 a její první posádky Vast-1,“ řekl Jed McCaleb, generální ředitel společnosti Vast. „Jsme vděční společnosti SpaceX za toto vzrušující partnerství, které představuje první kroky v dlouhodobé vizi společnosti Vast, jež počítá s vypuštěním mnohem větších kosmických stanic s umělou gravitací na oběžné dráze Země i mimo ni.“

Možná vás hned napadne, jak bude probíhat případné zásobování stanice, která bude mít jen jediný dokovací port? Z toho totiž plyne, že by si posádka musela vše přivést v lodi a na Crew Dragonu pro náklad není zrovna moc místa. (A nákladní Dragon se nemá kam připojit a v mezičase by jej zase neměl kdo vyložit). Dle prohlášení zástupců firmy, bude stanice vypuštěna se všemi nezbytnými zásobami pro první plánovanou misi Vast-1 a ta si na lodi Crew Dragon poveze jen nejpotřebnější věci. První posádka by na stanici měla strávit až 30 dní. Zatím však není znám ani program mise a ani posádka. Teprve nyní totiž firma začala nabízet prostor stanice a místa v první misi komerčním zákazníkům, mezi kterými mohou být jak zástupci velkých firem, tak třeba národní kosmické agentury.

VAST při představení svého konceptu uvedla, že první stanice je jen prvním krokem ke stavbě několika dalších kosmických stanic, které by měly vyvrcholit stavbou 100 metrů dlouhé vícemodulové kosmické stanice, která bude osazena i zařízením na tvorbu umělé gravitace (odstředivou silou). Nějaká forma předchůdce tohoto zařízení by měla být přítomna už na první stanici Haven-1. Což nemusí být úplně ideální zařízení pro případné experimenty využívající unikátní podmínky stavu mikrogravitace.

Vypuštění stanice v roce 2025 je každopádně velmi ambiciózní. S výrobou komerčních modulů pro ISS (tedy ne soběstačné stanice) je nejdál zatím společnost Axiom a i ta má před sebou ještě hodně práce. Společnost Vast, která před tímto oznámením prozradila jen málo podrobností o svých plánech, zatím nevyrobila žádný hardware pro představený modul, ale pracuje na prototypech konstrukce ve svém sídle v kalifornském Long Beach, jehož součástí je výrobní hala o rozloze 11 100 metrů čtverečních. Některé klíčové subsystémy, jako je avionika a pohon, budou vycházet z verzí, které provozuje na kosmických tahačích Orbiter původně vyvinutých společností Launcher a které Vast plánuje provozovat i nadále.

Jed McCaleb  potvrdil, že harmonogram, který počítá se startem Haven-1 již v srpnu 2025, je ambiciózní, ale proveditelný, a že jej podporuje i společnost SpaceX. „Obě společnosti věříme, že se to může uskutečnit a že se to v tomto časovém horizontu uskuteční.“ Nezbývá než dodat, že i SpaceX je v dávání termínů svých milníků poměrně optimistická.

Pokud bude společnost Vast úspěšná, předstihne konkurenty, kteří mají podporu NASA pro vývoj komerčních kosmických stanic určených k tomu, aby do konce desetiletí nahradily Mezinárodní kosmickou stanici. Tři týmy vedené společnostmi Blue Origin, Northrop Grumman a Voyager Space získaly koncem roku 2021 finanční dohody Space Act od programu NASA Commercial Low Earth Orbit Destinations (CLD) na podporu projekčních prací na jejich komerčních stanicích. Čtvrtá společnost, Axiom Space, má s NASA dohodu o instalaci komerčních modulů na ISS jako předstupeň jejich vlastní komerční stanice.

Vast by chtěl Haven-1 vynést zhruba v době, kdy Axiom očekává, že na ISS přidá svůj první komerční modul. Haot řekl, že věří, že relativní jednoduchost jimi navrženého modulu zvítězí nad složitostmi spojenými s modulem, který je součástí ISS, včetně spolupráce s různými partnery stanice. „Pokud je to velmi složité a je tam spousta požadavků různých účastníků, může se příprava protáhnout. Myslím si, že Axiom porazíme,“ řekl.

Vraťme s k NASA podporovaným komerčním stanicím. V době původní soutěže CLD nebyla společnost Vast ještě založena, ale Haot uvedl, že soutěžení v pozdějších fázích tohoto programu je i pro ně prioritou. „Vidíme NASA jako naši největší příležitost, jako našeho největšího zákazníka,“ řekl. Podle něj by provozování stanice Haven-1 poskytlo společnosti Vast výhodu oproti konkurentům, kteří teprve budou provádět první konstrukční práce. „Nebudeme posílat rendery nebo prototypy ze skladu. Budeme mít funkční letový hardware.“

Smlouva se SpaceX se vztahuje na jednu misi Crew Dragon na Haven-1 s opcí na druhou. Haot uvedl, že modul stanice je navržen až pro čtyři mise, z nichž každá může trvat až 30 dní. Haven-1 má být jen odrazovým můstkem k dlouhodobé vizi společnosti, kterou jsou velké stanice, jež mohou rotovat a vytvářet umělou gravitaci. Její produktový plán zahrnuje rotující kosmickou stanici o délce 100 metrů, která bude složena z modulů o průměru sedm metrů a bude vypuštěna na lodi Starship. Ta by měla být schopna pojmout 40 lidí. Tato stanice by měla být vynesena a sestavena do roku 2030. Což je tedy také velmi optimistický plán. „Od nuly se opravdu nemůžete pustit hned do stavby obrovské stanice o kapacitě 40 lidí,“ řekl Jed McCaleb „Musíte dělat postupné kroky a tento první se zdá být velmi schůdný.“

Kosmický přehled týdne:

Tento týden se udála i řada důležitých věcí pro firmu ULA, která se aktuálně soustředí zejména na první start nové rakety Vulcan, která má nahradit nosiče rodin Atlas a Delta. O aktuálním stavu Vulcanu jsme psali zde. Raketa 11. května vyjela na rampu, kde ji čeká další kolečko příprav. Mezitím byly z lodi Rocketship vyloženy jednotlivé části pro raketu Delta IV Heavy, která se stane posledním exemplářem této rakety, který vzletí do kosmu. Aktuálně byl vyložen centrální stupeň a druhý stupeň rakety, oba boostery jsou ještě na lodi. Poslední let Delta IV Heavy pak proběhne na začátku příštího roku a bude to také poslední start rakety z rodiny Delta. Uzavře se tak bohatá kapitola nosičů, jejichž příběh začal v padesátých letech 20. století, přičemž první start rakety Delta I proběhl v roce 1960. Krom toho probíhají konečné přípravy na předposlední start tohoto těžkotonážního nosiče.  Delta IV Heavy připravovaná pro nejbližší start je již kompletní a měla by odstartovat ke konci května a vynést vojenský náklad.

Podívejte se na video, které ukazuje aktuální záběry z prohlídky základny Boca Chica, kde SpaceX testuje systém Super Heavy Starship. Na záběrech najdete zhruba v polovině i startovní stolec, ze kterého odstartovala vůbec první sestava nosiče a lodi. Video zachycuje čilý stavební ruch, kde je například vidět i zasouvání velkých armatur do nových základů.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě naleznete přehled všech témat, kterým jsme se už v průběhu týdne věnovali formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsem Živě a česky komentovaným přenosem, který sledoval start malé komerční rakety Electron s družicemi TROPICS. Tématem se tentokrát stalo i letadlo a to konkrétně ER-2, což byl následník letounů U2 a toto letadlo sloužilo pro NASA. Z první dlouhodobé mise se také vrátil poněkud tajemný malý čínský vojenský raketoplán. V úterý vyšel další díl seriálu Vostok, který sleduje příběh prvního kosmického pilotovaného programu lidstva. Jeden z CubeSatů, který byl vypuštěn společně s lodí Orion při misi Artemis I, konkrétně Lunar Flashlight, řešil problémy se svým pohonem. Unikátní a velmi schopná evropská družice Aeolus ukončila svou misi. Ta by mohla být okořeněna řízeným zánikem v atmosféře Země. Další Živě a česky komentovaný přenos sledoval start rakety Falcon 9, která z Kalifornie vynášela další várku družic konstelace Starlink. K čínské orbitální stanici Tiangong se vydala další zásobovací nákladní loď Tianzhou. Nová očekávaná raketa společnosti ULA s označením Vulcan je na cestě ke svému prvnímu startu, který by mohl proběhnout už v létě. Evropská astrometrická družice Gaia vydává další cenná data a z nich se dá vyčíst i poloha nejbližší černé díry. Živě jste mohli sledovat ruský výstup do volného prostoru, při kterém došlo k dalším přípravám na konečné zprovoznění modulu Nauka, včetně tepelného radiátoru. Zajímavá zpráva přišla i ze Skotska, kde začala výstavba nového evropského kosmodromu. A na nedělní ráno jsme pro vás přichystali další Živě a česky komentovaný přenos, který sledoval start rakety Falcon 9 s družicemi Starlink.

Snímek týdne:

Konec jedné legendy. I když se observatoř Sofia do kosmu nepodívala, sloužila pod NASA jako originální pohyblivá observatoř. Prováděla infračervená astronomická pozorování ve stratosféře ve výškách kolem 12 km. Po vynesení dalekohledu Jamese Webba se její dny nachýlily a tento týden byla zveřejněna fotka z její demontáže z paluby Boeingu 747.

Video týdne:

Technikům z Evropské kosmické agentury se povedlo pomoci sondě JUICE, aby rozevřela 16 metrů dlouhou výklopnou anténu radaru RIME, která se po startu sondy nechtěla vyklopit. Video zachycuje okamžik vyklopení. Radar bude sloužit k nahlédnutí do ledových příkrovů ledových měsíců planety Jupiter a je to jeden z nejdůležitějších přístrojů mise.

Zdroje informací:
https://www.vastspace.com/
https://spacenews.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.website-files.com/…/645af22b2a94a6e81a6c2e9e_VAST-Haven1_Fairing%20Fit.jpg
https://assets.website-files.com/…/645af1f6b2f0b5dd845bf52e_VAST-Haven-1_Hero.jpg
https://assets.website-files.com/…/645b0cf0205bc7c9783dbb58_VAST-Haven-1_Docking_A2.jpeg
https://assets.website-files.com/…/645af1ea650f33d5284a621f_VAST-Haven-1_Station.jpg
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/…KF6Vwo_6HHQ&oe=64655D12
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/05/IMG_1737-1170×936.jpeg