Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the wpdiscuz domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the tpebl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114
Když legendární teleskopy spojí své síly – Kosmonautix.cz

sociální sítě:

Přímé přenosy:

[kosmonautix_youtube_countdown]
[kosmonautix_youtube]

krátké zprávy:

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo

H3 Test Flight No. 2

JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2

Venturestar jako ukázka jednoho z možných prostředků SSTO

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (28.díl)

V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi

Naše podcasty:

Doporučujeme:

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování:

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály:

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály:

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Když legendární teleskopy spojí své síly

Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.

Kombinace pozorování kosmických objektů různými observatořemi na různých vlnových délkách produkuje nejen krásné obrázky, ale má význam i pro vědce. A zdaleka přitom nejde jen o výše zmíněnou dvojici teleskopů a s nimi souvisejících vlnových délek. Ostatně i v těchto čtyřech snímcích jsou použita zčásti i data z Hubbleova teleskopu (viditelné světlo), vysloužilého Spitzerova teleskopu (infračervené záření), evropského kosmického teleskopu XMM-Newton (rentgenové záření) a z pozemního New Technology Telescope (viditelné světlo), který je součástí Evropské jižní observatoře. Díky kombinacím jejich pozorování, která byla v případě neviditelného záření převedena do viditelných barev, tak můžeme spatřit i věci, které našim zrakům zůstávají běžně skryté. Vědci pak mohou z těchto kombinací mnohem lépe porozumět struktuře kosmických objektů a vztahům, které v nich panují.

Hvězdokupa NGC 346 pohledem Webbova teleskopu a observatoře Chandra. Byla využita dodatečná data z Hubbleova a Spitzerova teleskopu, jako podpůrná data posloužila měření z XMM-Newton a New Technology Telescope.Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová a modrá, infračervené / viditelné záření: červená, zelená, modrá
Hvězdokupa NGC 346 pohledem Webbova teleskopu a observatoře Chandra. Byla využita dodatečná data z Hubbleova a Spitzerova teleskopu, jako podpůrná data posloužila měření z XMM-Newton a New Technology Telescope.
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová a modrá, infračervené / viditelné záření: červená, zelená, modrá
Zdroj: https://www.nasa.gov/

NGC 346
Tato hvězdokupa se nachází v naší blízké galaxii Malé Magellanovo mračno ve vzdálenosti přibližně 200 000 světlených let od Země. Webbův teleskop svým pozorováním v infračervené části elektromagnetického spektra  odhalil výrony a oblouky prachu a plynu, které slouží jako zdroj materiálu pro formování hvězd a planet. Fialový oblak v levé části snímku zase pro změnu spatřil teleskop Chandra na vlnových délkách rentgenového záření a jedná se o pozůstatek po výbuchu masivní hvězdy, která skončila svou existenci jako supernova. Data z teleskopu Chandra také odhalují mladé, horké a masivní hvězdy, z jejichž povrchů vychází silné proudy.

Pro vytvoření snímku byla použita dodatečná data z Hubbleova a Spitzerova teleskopu, jako podpůrná data posloužila měření z XMM-Newton a New Technology Telescope.

Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová a modrá, infračervené / viditelné záření: červená, zelená, modrá

Spirální galaxie s příčkou NGC 1672 pohledem Webbova teleskopu a observatoře Chandra. Do snímky byla ještě doplněna data z Hubbleova teleskopu.Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová,  viditelné záření: červená, zelená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
Spirální galaxie s příčkou NGC 1672 pohledem Webbova teleskopu a observatoře Chandra. Do snímky byla ještě doplněna data z Hubbleova teleskopu.
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová,  viditelné záření: červená, zelená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
Zdroj: https://www.nasa.gov/

NGC 1672
Tento objekt patří mezi takzvané spirální galaxie, ale astronomové ji řadí mezi spirální galaxie s příčkou (anglicky barred). Na rozdíl od klasických spirálních galaxií, které mají ramena stočená až k jádru, jsou ramena spirálních galaxií s příčkou v oblastech blízko jejich středů většinou tvořena rovným pásem hvězd napříč středem, který obklopuje jejich jádro. Data z observatoře Chandra nám prozrazují nejen pozice kompaktních objektů jako jsou třeba neutronové hvězdy nebo černé díry, které si přivlastňují materiál svých doprovodných hvězd, ale také pozůstatky po výbuších hvězd. Dodatečná data z Hubbleova teleskopu (viditelné světlo) pomáhají vyplnit spirální ramena prachem a plynem, zatímco data z Webbova teleskopu ukazují prach a plyn ve spirálních ramenech galaxie.

Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová,  viditelné záření: červená, zelená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá

Orlí mlhovina (M16) společným pohledem Webbova teleskopu a observatoře Chandra.Barevná legenda: Rentgenové záření: červená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
Orlí mlhovina (M16) společným pohledem Webbova teleskopu a observatoře Chandra.
Barevná legenda: Rentgenové záření: červená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá
Zdroj: https://www.nasa.gov/

M16 (Orlí mlhovina)
Objekt s katalogovým označením Messier 16 přezdívaný Orlí mlhovina patří mezi oblíbené a známé oblasti oblohy, čemuž napomohly známé Sloupy stvoření, které se tu nachází. Snímek z Webbova teleskopu zachycuje tmavé sloupce prachu a plynu, které zahalují několik zbývajících hvězd, které se zde právě formují. Pozorování observatoří Chandra, nám ukázalo něco, co vypadá jako tečky. Jedná se o mladé hvězdy, které do svého okolí vyzařují velké množství rentgenového záření.

Barevná legenda: Rentgenové záření: červená, modrá, infračervené záření: červená, zelená, modrá

M74
Čtvrtý objekt, který si dnes ukážeme, je také spirální galaxie, tedy typ, do kterého patří i naše Mléčná dráha. Na M74 se z našeho pohledu díváme hezky zpříma. Tato galaxie, které se někdy přezdívá Fantomová galaxie, protože je oproti jiným galaxiím z Messierova katalogu vytvořeného v 18. století relativně málo jasná, což astronomům vybaveným menšími teleskopy komplikuje její nalezení. Data z Webbova teleskopu nám dávají základní náčrt Webb rozložení prachu a plynu v infračerveném pohledu, zatímco data z Chandry zdůrazňují vysokoenergetickou aktivitu hvězd na vlnových délkách odpovídajících rentgenovému záření. Snímky ve viditelném světle z Hubblova teleskopu zase ukazují další hvězdy a prach podél prachových cestiček.

Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová, Viditelné záření: oranžová, azurová, modrá, Infračervené záření: zelená, žlutá, červená, purpurová

Galaxie M74 pohledem Webbova a Hubbleova teleskopu i observatoře Chandra.Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová, Viditelné záření: oranžová, azurová, modrá, Infračervené záření: zelená, žlutá, červená, purpurová
Galaxie M74 pohledem Webbova a Hubbleova teleskopu i observatoře Chandra.
Barevná legenda: Rentgenové záření: fialová, Viditelné záření: oranžová, azurová, modrá, Infračervené záření: zelená, žlutá, červená, purpurová
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_labeled.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_ngc346_comp.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_ngc1672_comp.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_m16_comp.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/chandrawebb2_m74_comp.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

díky za registraci