Kosmotýdeník 559 (29.5. – 3.6.)

Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V pátek Mars Express vysílala „živě“ z Marsu

V pátek 2. června jsme byli svědky skutečné originální oslavy jednoho z nejpracovitějších kosmických strojů historie. Evropská sonda Mars Express slavila 20 let plodné a neskutečně zajímavé práce od svého startu a ESA k tomuto výročí připravila velmi originální přenos. Pomocí jedné původně čistě technické kamery na jedno použití, vysílala k Zemi „živý“ přenos a streamovala jej rovnou na YouTube. Mohli jsme tak živě sledovat to, co sonda „vidí“ ze své aktuální pozice na oběžné dráze Marsu. Pojďme se podívat na specifika takového přenosu i letmo shrnout práci této úspěšné mise za poslední dvě dekády.

Některé z vás napadlo, že to s tím živým přenosem nebylo až tak horké. Skutečně, fyzika omezuje přenos signálů rychlostí světla a tudíž cesta snímků z kamery na Zemi byla dlouhá zhruba 16 minut a 40 sekund. Tolik času potřeboval signál pro překonání vzdálenosti mezi Marsem a Zemí. Další otázkou je náročnost datového přenosu. Na přenášení HD videa či ještě kvalitnějšího videa to z Marsu zatím není a ostatně kamera použitá pro přenos by něco takového ani nezvládla.

Zajímavé také je, že se ESA o nic podobného ještě nepokoušela. Normální sběr dat funguje tak, že sonda vysílá naměřená data v oknech, kdy je vhodná komunikační pozice se Zemí – například není z našeho pohledu schovaná za Marsem. Posílá data, která byla zaznamenána i několik dní zpět a vědci je poté mnoho dalších týdnů a měsíců zpracovávají. V kosmickém výzkumu se jen málokdy využilo něco podobného živému vysílání. Výjimky jsou třeba americké mise LCROSS (dopad na Měsíc), či nedávná úspěšná mise DART, kdy bylo potřeba vysílat živě, protože sonda v závěru letu plánovaně dopadla na povrch planetky a později by už tak vysílat nemohla. Samozřejmě, v rámci programu Apollo bylo na Zemi vysíláno video se zmenšující se Zemí, či přímo z povrchu Měsíce. Všechny tyto mise však proběhly relativně blízko Země. Nyní je to poprvé v režii ESA, co se vysílalo „živě“ z takové vzdálenosti.

Pro přenos byla použita technická kamerka VMC (Visual Monitoring Camera), která vlastně k takovému úkolu nebyla nikdy konstruována. Její původní život měl být krátký. Na sondu byla přidána proto, aby monitorovala oddělení přistávacího modulu Beagle 2 od sondy. Jakmile to udělala a předala data, byla vypnuta. Pro svůj účel disponovala relativně malým rozlišením, a tudíž jí pořizovaná data nebyla nikterak velká.

V roce 2007 byla kamera VMC opět zapnuta a využívána k vědeckým a osvětovým aktivitám, včetně kampaní, které měly povzbudit nadšence a školy, aby navrhli, co s touto kamerou pozorovat na Marsu. Dostala vlastní stránku na Flickru a zrodila se webová kamera Mars Webcam. Pokud si někdo ještě vzpomíná na webové kamery roku 2007, tak jistě potvrdí, že šlo spíše o pocit živého snímku z daného místa, než že by webkamery dodávaly nějaké technicky a detailně propracované obrázky. U Marsu to však vůbec nevadilo. Tím role VCM neskončila. Teprve později si vědci uvědomili, že její snímky lze využít pro vědu. „Vyvinuli jsme nové, sofistikovanější metody operací a zpracování jejího obrazu, abychom z kamery získali lepší výsledky a proměnili ji v osmý vědecký přístroj sondy Mars Express,“ vysvětluje Jorge Hernández Bernal, člen týmu VMC. „Na základě těchto lepších snímků jsme zjistili mnoho nového. Například jsme s ní pozorovali vzácný podlouhlý oblačný útvar, který se vznášel nad jednou z nejznámějších marsovských sopek – 20 km vysokou Arsia Mons.“

Ačkoli to vypadá, jako by ze sopky stoupal kouř, ve skutečnosti se jednalo o atmosférický útvar. Tým zjistil, že tento oblak vzniká, když proti vrcholu sopky fouká velmi rychlý vítr, což vede k velmi silné tlakové vlně, která tlačí plyny atmosféry vzhůru a ochlazuje je o 30 °C, což zase vede ke kondenzaci vodního ledu a vzniku oblaků. Jak se tento mrak roztáhne do tak protáhlého útvaru, zůstává však stále záhadou.

Na oslavu dlouhého a produktivního života sondy Mars Express strávily týmy posledních několik měsíců vývojem nástrojů, které umožnily vysílat kvalitnější snímky. A to v přímém přenosu po dobu celé jedné hodiny.

Vraťme se ještě k samotné sondě. Mars Express odstartovala 2. června 2003 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Byla to první evropská samostatná mise k Marsu. Sonda nesla sadu sedmi vědeckých přístrojů a jejím cílem bylo studovat geologii, klima a atmosféru Marsu a získat cenné poznatky o jeho historii a potenciálu pro život. Od příletu na oběžnou dráhu zjistila sonda celou řadu zajímavých poznatků, mezi které patří rozložení ložisek vodního ledu a vody na povrchu Marsu. Ještě zajímavější byl objev přístroje MARSIS, který odhalil známky kapalné vody skryté pod vrstvami ledu v arktických oblastech a připomínající jezero Vostok, objevené asi 4 km pod ledem v Antarktidě na Zemi. Tato zjištění mají dalekosáhlé důsledky. Jelikož je voda nezbytnou složkou pro existenci života, jak ho známe, podnítila sonda Mars Express další zájem o budoucí mise na rudou planetu, zaměřené na zkoumání možnosti minulého nebo současného mikrobiálního života. Podrobným průzkumem prošla atmosféra planety a sonda dodala obrovské množství velmi kvalitních detailních snímků povrchu planety, které dodnes udivují a slouží vědě.

Sonda také několikanásobně přesáhla svoji plánovanou životnost, která měla být dva pozemské roky na oběžné dráze Marsu. I přes řadu technických obtíží souvisejících se stárnutím palubních akumulátorů, či problémům s pamětí, slouží sonda i nadále velmi dobře. Limitem pro ni bude palivo, které se používá pro správnou orientaci sondy. Aktuálně se počítá s tím, že by svoji misi měla Mars Express ukončit v roce 2026.

Kosmický přehled týdne:

Ve středu 31. května v 5:04 SELČ přistála na hladinu Mexického zálivu pilotovaná kosmická loď Crew Dragon Freedom a úspěšně tak dokončila komerční pilotovanou misi Axiom-2, která strávila v kosmickém prostoru necelých 10 dní. Z této doby byla posádka přibližně 8 dní na Mezinárodní kosmické stanici, kde se například podílela na mikrobiologickém výzkumu kmenových buněk pro léčbu rakoviny prsu. Velitelkou mise byla bývalá profesionální americká astronautka Peggy Whitson. SpaceX si zprostředkováním tohoto letu připsala již 38 vynesených lidí do kosmického prostoru. Tento počet firma stihla od května roku 2020, kdy vzlétla první demonstrační pilotovaná mise DM-2. Na palubě stanice je v této chvíli čtyřčlenná posádka lodi Crew Dragon Endeavour a tříčlenná posádka Sojuzu MS-23, které jsou součástí 69. dlouhodobé expedice.

Severní Korea se 30. května ve 23:27 SELČ pokusila vypustit svoji novou kosmickou raketu na kapalné pohonné látky označenou jako Chollima 1. Nosič měl vynést snímkovací vojenskou družici Malligyong-1. Start proběhl z raketové střelnice Sohae poblíž severozápadní hranice Severní Koreje s Čínou a nebyl úspěšný. Po oddělení prvního stupně nedosáhl stupeň druhý očekávaného tahu a náklad i s druhým stupněm nosiče spadl do Žlutého moře. K severokorejskému pokusu o vypuštění družice došlo pět dní poté, co Jižní Korea úspěšně vyslala na oběžnou dráhu skupinu malých družic pomocí rakety Nuri. Jednalo se o třetí let jihokorejské rakety Nuri a druhý úspěšný start Nuri poté, co premiérový let selhal. Prozatím poslední start rakety Nuri proběhl 25. května v 11:24 SELČ z kosmického střediska Naro na ostrově vzdáleném téměř 500 km jižně od Soulu. Start Nuri mířil na polární oběžnou dráhu ve výšce asi 550 kilometrů nad Zemí. Nosná raketa poprvé vynesla na oběžnou dráhu komerční družici. Předchozí dva starty nesly makety družic a malé CubeSaty. Hlavním nákladem byla družice NEXTSat 2, technologický demonstrační družice o hmotnosti 180 kg, která bude testovat jihokorejský radarový přístroj se syntetickou aperturou pro snímkování zemského povrchu za každého počasí. Družice NEXTSat 2 byla vyvinuta Výzkumným střediskem družicových technologií při Korejském institutu pokročilé vědy a technologie. Hlavní náklad doplnilo dalších 7 CubeSatů.

3. června se od základního modulu Tianhe odpojila kosmická loď Shenzhou 15. Na Zemi se vraceli Fei Junlong (Fej Ťün-lung), Deng Qingming (Teng Čching-ming) a Zhang Lu (Čang Lu), kteří na stanici Tiangong strávili 185 dní, 15 hodin a 47 minut. Skončila tak krátkodobá etapa, během které na čínské stanici pobývalo šest lidí z lodí Shenzhou 15 a 16. Návratová kabina se snesla na padáku do čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, kam dosedla 4. června v 0:34 SELČ. Tím byla definitivně zakončena mise lodi Shenzhou 15, která od startu po přistání trvala 186 dní, 7 hodin a 26 minut, což je mimochodem nový čínský rekord.

https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1665230941155909633

Přehled z Kosmonautixu:

I nadále pro vás vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně a v nich pokrýváme aktuální kosmonautické události, či vám přinášíme různé seriály a Živě a česky komentované přenosy. V této rubrice si je shrneme, aby přehled událostí uplynulého týdne byl kompletní. Začali jsme informací o tom, že firma Intuitive Machine společně s NASA rozhodla o změně místa přistání pro jejich lunární lander Nova-C. V pondělí jsme vám přinesli astrofyzikální článek o temné hmotě a jejím výzkumu pomocí kosmických sond a přístrojů. Společně s naším živým komentářem jste tento týden mohli sledovat start čínské pilotované mise Shenzhou-16, která zamířila ke stanici Tiangong. Ani toto úterý jste nepřišli o další díl seriálu, který mapuje sovětský pilotovaný program Vostok. Tentokrát byl na řadě první let ženy do kosmického prostoru. Další Živě a česky komentovaný přenos nás dostal ke sledování startu rakety Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Dalekohled Jamese Webba se předvedl, když dokázal zaznamenat mimořádně dlouhý výtrysk z povrchu ledového měsíce Enceladu. Evropská kosmická agentura vypsala výzvu, ve které shání firmy, které zajistí dopravu nákladu na kosmické stanice. Tento týden jste se dočkali také článku, který se podíval na program pro naše zaměření sice na první pohled poněkud přízemní, ale i tak se X-Planes kosmonautiky rozhodně dotýkají. Na začátku nového měsíce na vás čekal nový díl pravidelného video pořadu Vesmírné výzvy, který shrnul květnové události v kosmonautice. Kosmickou loď Starliner od společnosti Boeing i nadále stíhá smůla. Plánovaný první start s posádkou na palubě musel být kvůli dalším úpravám odložen. První chystaná mise na úklid oběžné dráhy získala nosič pro své vynesení. Jihokorejská mise Danuri se předvedla, když na Zemi doručila sérii úchvatných snímků zachycujících povrch Měsíce. V dalším článku jsme vás zvali na Živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Falcon 9, která má vynést další várku družic konstelace Starlink a jako zatím poslední vyšel článek, který Vás zve na večerní sledování startu Falconu 9 s nákladní lodí Dragon 2.

Snímek týdne:

Příprava Evropského servisního modulu pro misi Artemis II jde do finále. Mise Artemis II bude první pilotovanou výpravou programu a lidé se v jejím rámci proletí kolem Měsíce poprvé od roku 1972. Sloužit jim bude evropský servisní modul, který bude poskytovat energii, provozní látky a motorické manévry pro loď Orion. Ten se nyní přesunul k poslední fázi testování a následnému spojení s návratovou kabinou lodi Orion. Poté už bude celou sestavu čekat přesun do budovy Exploration Ground Systems, kde budou nádrže plněny palivem. Pokud vše dopadne dobře, mohli bychom se startu mise Artemis II dočkat na konci roku 2024, ale spíše na začátku roku 2025.

Video týdne:

A video týdne si zcela přesvědčivě vysloužila jednoduchá, ale dlouhodobě fungující kamera VMC, která k dvacetiletému výročí sondy Mars Express od startu posílala na Zemi „živé“ vysílání z oběžné dráhy Marsu.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2023/05/20_years_and_counting_Mars_Express_in_numbers?fbclid=IwAR2e1YJ4p-uC-rBG8AD2XbsdxhzFhBPnl12MWvEaMCKEHQ2de7B9EClGRi4
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2018/04/Mars_Express
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2003/12/Farewell_Beagle_2
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2023/05/The_Visual_Monitoring_Camera_on_board_Mars_Express_ESA_s_Mars_webcam
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2018/10/Elongated_cloud_on_Mars
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/06/20230601chollima.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/350538427_573350564878782_2569045352178609239_n.jpg?_nc_cat=111&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=-7CoO9098GwAX9GXYuo&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=00_AfDg5ZA_KP8sdw_J6kBJDAnQ1ECKzu4lhn79AUE9TD9acA&oe=648024C8