O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.
Podle letošních zpráv jsou přípravy na pilotované přistání v plném proudu. Hlavní konstruktér čínského programu průzkumu Měsíce Wu Weiren nedávno řekl, že není pochyb o tom, že Číňané vstoupí na Měsíc před rokem 2030. Zástupce ředitele Čínského úřadu pro pilotované kosmické lety CMSEO (China Manned Space Engineering Office) Lin Xiqiang potvrdil, že pilotovaný lunární program byl nedávno zahájen a jeho hlavním cílem je vyslat čínské astronauty k přistání na Měsíci do roku 2030. Za tímto účelem zahájil CMSEO plánování, výzkum a výrobní práce. To zahrnuje vývoj nové nosné rakety CZ-10, nové kosmické lodi, lunárního landeru, skafandrů a dalšího vybavení. Podle Lina probíhá na kosmodromu Wenchang výstavba nové startovní rampy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Lin upřesnil, že harmonogram první mise na Měsíc zahrnuje šestihodinový pobyt landeru se dvěma astronauty na jeho povrchu, přičemž třetí člen posádky zůstane na palubě kosmické lodi na oběžné dráze Měsíce. Podle dalších rozhovorů na čínské státní televizi CCTV je mise plánována při pátém a šestém startu rakety CZ-10. Lunární program má v první fázi zahrnovat několik krátkodobých pobytů na Měsíci. Jejich cílem je vědecký průzkum Měsíce a provádění technologických experimentů.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
Před dvěma roky jsme vydali článek o vyvíjené čínské raketě CZ-5DY určené pro pilotované mise k Měsíci. Raketa byla od té doby postupně přejmenována na CZ-5G, CZ-5H a naposledy na CZ-10. Schéma přistání na Měsíci počítá se dvěma starty raket CZ-10 a s následným setkáním lunárního landeru a pilotované lodi na oběžné dráze Měsíce.
Raketu vyvíjí na základě pověření od úřadu CMSEO společnost CALT (China Academy of Launch Vehicle Technology). S délkou přibližně 90 metrů, hmotností asi 2200 tun a tahem téměř 2700 tun má mít nosnost na odletovou dráhu k Měsíci 27 tun. Základem pro vývoj rakety CZ-10 je technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5, z níž zdědila například technologii motoru YF-100, průměr nádrží pět metrů a systém řízení letu. Zkušební let by se měl uskutečnit v roce 2027.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V každém ze tří bloků prvního stupně má být sedm motorů YF-100K, které jsou vylepšenou verzí současných motorů YF-100 na RP-1/LOX z prvního stupně rakety CZ-5. Pro druhý stupeň jsou plánovány dva motory YF-100M, což je vakuová verze motoru YF-100K. V třetím stupni mají být tři motory YF-75E na LH2/LOX, příbuzné s motorem YF-75D, který je používaný v druhém stupni rakety CZ-5.
Nedávno byla provedena celá řada zážehových testů všech tří typů motorů. Motor YF-100K pro první stupeň absolvoval do konce roku 2022 čtyři zážehy s celkovou dobou 2 100 sekund. Motor YF-100M pro druhý stupeň, optimalizovaný pro vakuum, absolvoval od konce září 2022 také několik úspěšných testů. Motor YF-75E pro třetí stupeň prošel již v říjnu 2022 milníkem celkové doby 10 000 sekund testování. Byly také provedeny strukturální testy neletového exempláře prvního stupně.
V květnu 2020 byl s využitím nosné rakety CZ-5B proveden úspěšný bezpilotní test nové kosmické lodi XZF-SC na oběžné dráze Země. V roce 2026 by se měl uskutečnit zkušební let dvoustupňové verze rakety CZ-10 bez postranních bloků prvního stupně. I tentokrát by měla být kosmická loď XZF-SC vynesena na oběžnou dráhu Země. Už by ale neměla být ukryta pod aerodynamickým krytem a poprvé by měla letět v konfiguraci se záchrannou věžičkou.
Počáteční vývoj lunárního landeru probíhal několik let v tichosti. Jeho podoba byla dlouho jedním z nejméně jasných prvků programu. Až letos 24. února byl v Národním muzeu Číny v Pekingu na výstavě k výročí třiceti let od vyhlášení čínského pilotovaného kosmického programu odhalen model landeru v měřítku 1:10.
Zdroj: https://preview.redd.it/
Model představuje lander včetně pohonného stupně určeného k usazení na oběžnou dráhu Měsíce. Stupeň by zřejmě mohl také umožnit postupný sestup landeru, který by se lišil od přistání lunárního modulu Apolla. Pro zahájení sestupu by byl použit tento stupeň, v určité fázi sestupu by byl odhozen a dopadl by na Měsíc. Lunární lander by dokončil sestup a provedl měkké přistání. Po dokončení práce na povrchu má celý lander vzlétnout a vydat se zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se má setkat s čekající kosmickou lodí.
Podrobnosti na modelu ukazují trysky motorů, nádrže, dokovací mechanismus, výstupní poklop a žebřík pro sestup astronautů na povrch, antény a další vybavení. K boku landeru je připevněn složený lunární rover.
Zdroj: https://i0.wp.com
Dne 29. května 2023 vydal úřad CMSEO oficiální oznámení o výzvě k předkládání návrhů na vývoj lunárního roveru určeného pro první pilotovanou misi na Měsíc. Ve výzvě je uvedeno, že podle projektu pilotovaného průzkumu Měsíce bude prvního přistání na Měsíci dosaženo do roku 2030 a dva astronauti budou během pobytu řídit lunární rover, aby na Měsíci prováděli vědeckou výzkumnou činnost. Rover má astronautům poskytnout větší mobilitu, komunikaci, detekční asistenci a další podporu.
Cílem výzvy je prozkoumat komerční model vývoje landeru kompatibilní s misí. Záměrem je získat vysoce kvalitní návrhy. Průmyslové společnosti by měly navrhnout plán vývoje roveru, požadavky na misi, celkový návrh schématu, klíčové technologie, návrh bezpečnosti a spolehlivosti, záruku kvality, obchodní model, požadavky na financování a podobně. Společnosti, které projeví zájem, by měly do 15 dnů od oznámení podat návrhy se svými základními požadavky. Po obdržení zpětné vazby k požadavkům mají v termínu do konce srpna předložit vlastní plán vývoje. Organizátor pak návrhy přezkoumá a vybere tým určený pro vývoj prototypu.
Zdroj: https://mmbiz.qpic.cn
S přípravami na pilotované přistání na Měsíci má podle CCTV pomoci také nová simulační komora, kterou nedávno odhalil Harbinský technologický institut. V komoře mají být vytvořeny podmínky podobné prostředí na Měsíci.
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
https://spacenews.com/
https://spacenews.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
http://www.cmse.gov.cn/
Zdroje obrázků:
https://img.ithome.com/…/cfb91910-7a9d-4475-b031-e69e21afc4b8.png
https://pbs.twimg.com/media/FqCu4gyaMAEzWAe?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…23919.0;attach=2188293;image
https://pbs.twimg.com/media/FxQ-zQ6aIAA5n1e?format=jpg
https://preview.redd.it/…&auto=webp&s=608a9d2b7a260c29d354e352b4446f836627d903
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2022/10/YF-100M-tests-2022-CASC.jpg
https://mmbiz.qpic.cn/mmbiz_jpg/…/640?wx_fmt=jpeg
Moc pěkný článek,děkuji!V tété souvislosti mě napadá osud rakety CZ-9.Bude pokračovat s výhledem na mise k Marsu,nebo je zrušená?
Děkuji za pochvalu. Raketa CZ-9 má přepracovaný design a její první let se nyní předpokládá na rok 2033.
Hodně zajímavé článek!!! Asi to Američané tušili nebo věděli že čína má plán na měsíc. Takže to bude zajímavý vesmírný závod…
Žádný závod není. USA přistáli s pilotovanou misí Apollo 11 na Měsíci už před 54 lety. A pak ještě 5x. Už 12 američanů už po Mesíci chodilo a dělalo tam vědu.
Krystof Kolumbus take nebyl prvni…
Byt prvni po 60 letech a prvni v novem tisicileti, mozna se zcela prvni zastupkyni nezneho pohlavi neni z hlediska prestize vubec k zahozeni.
A ciste prakticky pujde i o zabrani nejlepsi lokality pro vyber zakladny.
Bill Nelson v Kongresu během dubnového slyšení o rozpočtové žádosti NASA na fiskální rok 2024 vcelku úspěšně vysvětloval, že věří, že jsou ve vesmírném závodě a prezentoval ho jako snahu o udržení náskoku USA před Čínou.
Přesně tak, admin NASA používá pojem „vesmírný závod“ zejména před politiky v rámci lobbingu za vyšší rozpočet pro NASA, resp. program Artemis. Ve skutečnosti ale o závod nejde, to by vypadalo úplně jinak, nosič, loď a skafandry by se nevyvíjely tak zdlouhavě a krkolomně jak se v USA děje a navíc na základě 40-50 let starých technologií.
Rozhodnutí, že čínská kosmonautika nebude s přistáním na Měsíci čekat do poloviny třicátých let na CZ-9, urychluje jejich zaměření na druhou polovinu dvacátých let. Tím chtě nechtě vzniká určitý konkurenční potenciál mezi USA a Čínou.
Proč se při šestihodinovém pobytu na Měsíci chtějí tahat s roverem? To ho ani nestačí vybalit má
Počítá se stále, že ta nová kosmická loď bude ve zkrácené verzi létat na stanici? Původně se psalo, že má být čtyřmístná, to se změnilo?
Nikde jsem nenašel, že by byl záměr letů na čínskou kosmickou stanici zrušen.
Tříčlenná posádka při letech k Měsíci může souviset s tím, že má jít o delší autonomní let s nutností vézt zásoby a na zpáteční cestě vzorky z Měsíce.