Kosmotýdeník 566 (17.7. – 23.7.)

Další týden utekl a za ním už v těsném závěsu běží pravidelný přehled těch nezajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku budou tentokrát první zkušenosti s plným provozem družic TROPICS, které dostaly příležitost ukázat, co umí při začátku hurikánové sezóny. V dalších tématech se podíváme na připravovaný start Falconu Heavy, přesun Super Heavy B9 na nově upravenou rampu na Boca Chica, či na přistoupení Venezuely k plánované čínské lunární stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

TROPICS dodávají první cenná data

Malé, levné, velmi šikovné a prospěšné. To jsou čtyři CubeSaty TROPICS, které vynesla během dvou startů raketa Electron a které provozuje NASA. Jedná se o revoluční využití CubeSatů, které měří teplotní a vlhkostní profily a srážky v tropických systémech s bezprecedentní časovou frekvencí. Tato data umožňují vědcům studovat dynamické procesy, které probíhají ve vnitřním jádru bouře a mají za následek její rychlé zesílení. Nyní už družice pilně pracují. Ostatně právě nastupující hurikánová sezóna dává dostatek příležitostí právě pro tento projekt.

Tato data jsou užitečné pro NOAA, americké Společné středisko pro varování před tajfuny a mezinárodní agentury odpovědné za vypracovávání předpovědí hurikánů, tajfunů a cyklónů. „Vzhledem k tomu, že komunity po celém světě pociťují rostoucí dopady zvýšeného výskytu extrémního počasí, nebylo nikdy důležitější dostat včas data k těm, kteří je potřebují nejvíce, aby zachránili jejich majetek a životy,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson. „Systém TROPICS bude poskytovat důležitá data předpovědím a pomůže nám všem lépe se připravit na hurikány a tropické bouře.“

Koncem června 2023 získala mise TROPICS data pro snímky prvních pojmenovaných bouří hurikánové sezóny ve východním Pacifiku. Hurikán Adrian se objevil poblíž západního pobřeží Mexika, ale vyhnul se pevnině. Animace spustitelná jako video v tomto článku ukazuje vývoj bouřkové oblačnosti od rána 28. června do odpoledne 29. června. (Zobrazené snímky byly vybrány z téměř dvou desítek snímků pořízených družicemi v tomto období). V té době se formovala také bouře Beatriz. Ta vznikala v blízkosti Adriana a vyvíjela se v tropickou bouři, která je na těchto snímcích vidět jako méně organizovaná oblačnost blíže k pobřeží.

Snímky v animaci byly sestaveny z dat shromážděných pomocí mikrovlnného měření jediným ze tří dostupných kanálů a to konkrétně o frekvenci 205 gigahertzů, který je citlivý na ledové částečky v mracích. Každá scéna zobrazuje teplotu jasu, tj. intenzitu záření detekovatelného na frekvenci daného kanálu. Chladná jasová teplota (modrá) představuje záření, které bylo rozptýleno ledovými částicemi v bouřkových mracích. Čím nižší je teplota, tím více ledu se pravděpodobně nachází ve sloupci atmosféry. Led v mracích je známkou intenzivního pohybu tepla a vlhkosti (konvekce) v bouři.

Scott Braun, výzkumný meteorolog z Goddardova střediska kosmických letů NASA, který se jako vědec účastní mise TROPICS, vysvětlil, že vzorce pozorované v údajích o teplotě jasu mohou naznačovat umístění dešťových pásem, intenzitu konvekce, zda se v bouři vytvořilo oko a jak se tyto struktury mění v čase. To vše je důležité pro pochopení vývoje bouří a následné úspěšné předpovědi jejich dalšího vývoje. Například menší pokrytí chladnými teplotami ukazuje na slábnoucí konvekci, zejména pokud jsou taková data naměřena ve „stěnách“ občasnosti v místě oka bouře.

Níže přiložená série statických snímků, pořízených na základě dat získaných systémem TROPICS, ukazuje strukturální změny uvnitř hurikánu Adrian v průběhu zesilování bouře.

„Strukturální změny v teplotě jasu nám mohou pomoci zjistit, zda bouře sílí, nebo slábne,“ řekl Patrick Duran, zástupce vedoucího programových aplikací mise v Marshallově středisku vesmírných letů NASA. Tyto strukturální změny jsou méně patrné na snímcích v přirozených barvách, které zobrazují především vrcholky mraků. A některé prvky, jako například oko, se často objeví na mikrovlnných snímcích o dost dříve, než je zachytí infračervené senzory na jiných družicích. Proto jsou měření družic TROPICS tak cenná pro úspěšné předpovědi vývoje bouří.

Samozřejmě, podobná mikrovlnná měření lze provádět i s jinými družicemi, například s misí GPM (Global Precipitation Measurement). TROPICS má však výhodu v počtu provedených měření. Zatímco oběžné dráhy většiny vědeckých družic umožňují pozorování bouřky pouze každých 6 až 12 hodin, nízká oběžná dráha a větší počet družic TROPICS mohou umožnit snímkování bouřky přibližně jednou za hodinu. To je velká výhoda při snaze porozumět rychle se vyvíjející bouři.

„Pozorování pomocí družic TROPICS ukazují detailní strukturu vnitřního oka bouře a dešťových pásů tropických cyklón,“ řekl William Blackwell, hlavní řešitel mise z Lincolnovy laboratoře při MIT. „Rychle aktualizovaná data poskytovaná systémem TROPICS jedinečným způsobem ukazují dynamický vývoj struktury bouří a podmínek okolního prostředí.“

Některé z těchto strukturálních změn jsou patrné i ze zmíněné animace. První snímek ukazuje vyvíjející se oko bouře, které je viditelné jako teplejší oblast obklopená chladnějšími oblastmi spojenými s mraky a srážkami ledu. Na druhém snímku naznačuje menší pokrytí chladnými teplotami slábnoucí konvekci, zejména ve stěně bouře při okrajích jejího oka. Na třetím snímku se ve stěnách oka projevuje silnější konvekce a oko se zdá být menší, což se často stává při zesilování bouře. Na pátém snímku je jižně od oka patrná silná konvekce, na severní straně se vytvořilo nové dešťové pásmo a oko dosahuje nejmenší velikosti.

Kosmický přehled týdne:

V hangáru SpaceX na Floridě byl tento týden vyfocen níže přiložený snímek, který jasně říká, že se tam k vývozu připravuje Falcon Heavy, který bude vynášet velmi hmotnou družici Jupiter-3. Ačkoli se původně plánovalo, že při tomto startu budou oba boční stupně přistávat na dvou plovoucích plošinách (kvůli značné hmotnosti nákladu), nakonec se SpaceX rozhodla, že proběhne přistání na pevninských plochách. Centrální stupeň bude opět zahozen. 9 200 kilogramů hmotný náklad bude totiž raketa vynášet na dráhu přechodovou ke geostacionární a pro SpaceX to bude nejtěžší náklad dopravovaný na tuto dráhu.

K čínské Mezinárodní lunární výzkumné stanici (IRLS), která by po roce 2030 měla vzniknout na Měsíci, se připojila Venezuela. Součástí oznámeného prohlášení je demonstrace technologií, technická spolupráce na provozu IRLS, včetně spojeného vědeckého úsilí. Připomeňme, že IRLS je společným programem více zemí, včetně Ruska a Číny, který si klade za cíl vybudování měsíční základny. Hlavní roli zde samozřejmě hraje Čína. První fáze IRLS bude zahájena misemi Chang’e v příštích několika letech a samotná výstavba bude spuštěna na přelomu dvacátých a třicátých let 21. století. Osídlení stanice je plánováno nejdříve na rok 2036.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako obvykle na tomto místě vás čeká přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se na Kosmonautixu věnovali v rámci článků. Vydáváme pro vás minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je připomenout. Začali jsme představením nových přepravních automobilů, které bude NASA využívat pro převoz posádek k raketě SLS v rámci programu Artemis. Pomocí krásných fotek jsme se ohlédli za úspěšným indickým startem lunární mise Chandrayaan-3. První Živě a česky komentovaný přenos týdne jsme si odbyli v noci, když odstartovala raketa Electron, která vynášela sedm malých družic. Krom toho se první stupeň úspěšně pokusil přistát do oceánu. Čekal nás také pravidelný měsíční přehled aktuálních pokroků při přípravě a stavbě jednotlivých částí nové stanice Gateway, která bude umístěna u Měsíce. Po jednodenním odkladu jsme taktéž Živě a česky sledovali start raketa Falcon 9, která úspěšně vynesla další várku vylepšených družic konstelace Starlink. Shrnuli jsme si aktuální dění kolem testování a výroby systému Super Heavy Starship v seriálu Aktuality o Starship. Další seriál, tentokrát o projektu X-Planes se věnoval sloučení projektu Dyna Soar a X-20. Americká sonda Psyche by měla do vesmírného prostoru vyrazit na raketě Falcon Heavy už 5. října a nyní tedy vstupuje do závěrečné fáze přípravy. Další díl letního seriálu TOP 5 se tentokrát zaměřil na 5 polozapomenutých fyzikálních observatoří. V indickém Bengaluru byly spojeny dvě hlavní části nové indicko-americké radarové družice. Nový kosmický teleskop XRISM bude mít za úkol rozkládat přicházející kosmické záření na spektrum. To samozřejmě umí leckteré přístroje, ale tento je přeci jen výjimečný. Podívali jsme se na něj podrobněji. Po nedělní noční jedné hodině nás čekal nakonec odložený pokus o start Falconu 9 s dalšími vylepšenými družicemi Starlink, který jsme opět komentovali Živě a česky.

Snímek týdne:

Na rampu v Boca Chica byl umístěn booster Super Heavy B9, což je neklamná známka blížícího se statického zážehu tohoto stupně. Jedná se o druhý exemplář této rakety, který se společně se Starship S25 pokusí o takřka orbitální let. Samotný statický zážeh je však výjimečný i v tom, že to bude doslova zkouška ohněm řady nových vylepšení samotné rampy. Po prvním startu Super Heavy Starship se totiž rampa dost poškodila a bylo jasné, že bude třeba řada vylepšení, které zabrání ničení během práce 33 motorů Raptor, které pohánějí Super Heavy. Rampa proto dostala například nový vodní systém, který je tvořen vodorovnou deskou s řadou otvorů, která bude během startu masivně zaplavována vodou. To má zabránit rozebírání podloží rampy a taky zmírnit vystřelování zničeného materiálu do okolí. Uvidíme, jak se tento inovativní systém osvědčí.

Video týdne:

Osmnáctého července odstartovala raketa Electron se sedmicí malých družic. Během tohoto startu došlo také k pokusu o záchranu prvního stupně, který úspěšně na padáku přistál na hladině oceánu. V následujícím videu můžete vidět uvolněné záběry z vylovení stupně. Od toho, jak plave na hladině, se střihem přeneseme do okamžiku, kdy je stupeň již zajištěn na boku lodi.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/firstlightmulti_tropics_2023180_lrg.jpg
https://tropics.ll.mit.edu/CMS/tropics/images/TROPICS_SV_overview.png
https://pbs.twimg.com/media/F1lhCicaEAAElTo?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/F1lMRwhaUAAqsNG?format=jpg&name=4096×4096
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/TROPICS_Mission_Overview.png