Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the wpdiscuz domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the tpebl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114
První snímky z teleskopu Euclid – Kosmonautix.cz

sociální sítě:

Přímé přenosy:

[kosmonautix_youtube_countdown]
[kosmonautix_youtube]

krátké zprávy:

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo

H3 Test Flight No. 2

JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2

Venturestar jako ukázka jednoho z možných prostředků SSTO

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (28.díl)

V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi

Naše podcasty:

Doporučujeme:

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování:

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály:

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály:

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

První snímky z teleskopu Euclid

Oba vědecké přístroje na palubě evropského teleskopu Euclid pořídily své první (zatím ještě testovací) snímky. Jejich působivost však naznačuje, že by tento teleskop mohl dosáhnout vědeckých úkolů, na které byl navržen a třeba i něčeho dalšího. Ačkoliv do chvíle, kdy Euclid začne posílat vědecká data a své skutečně nové pohledy na vesmír, zbývá ještě několik měsíců, znamená dosažení tohoto milníku pro vědce a inženýry spojené s touto misí posílení důvěry, že teleskop a jeho přístroje pracují správně. „Po více než 11 letech návrhů a vývoje Euclidu je povznášející a mimořádně emotivní vidět tyto první snímky,“ přiznává projektový manažer mise Euclid, Giuseppe Racca: „Ještě neuvěřitelnější je, když si uvědomíme, že zde vidíme jen pár galaxií. Snímky totiž vznikly jen s minimálním laděním systému. Plně zkalibrovaný Euclid bude pozorovat miliardy galaxií, aby mohl vytvořit historicky největší 3D mapu oblohy.

VIS pracuje s viditelným zářením (550 - 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů - vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
VIS pracuje s viditelným zářením (550 – 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
Zdroj: https://www.esa.int/

Týmu kolem projektu Euclid gratuloval i Josef Aschbacher, generální ředitel ESA: „Je fantastické vidět, že si nejnovější přírůstek do rodiny misí ESA vede od začátku tak dobře. Jsem si naprosto jistý, že tým zodpovědný za tuto misi uspěje a s pomocí Euclidu odhalí mnoho informací o těch 95 % vesmíru, o kterých momentálně víme jen tak málo.“ Carole Mundell, ředitelka vědeckých misí ESA dodává: „Naše týmy neúnavně pracovaly od startu teleskopu Euclid 1. července a tyto první inženýrské snímky poskytují vzrušující náznak úžasných dat, která můžeme od Euclidu čekat.“ Podobně se vyjadřuje i Yannick Mellier, vedoucí konsorcia Euclid: „Mimořádné první snímky s použitím přístrojů Euclidu pro viditelné i blízké infračervené záření otevírají novou éru observační kosmologie a statistické astronomie. Je to začátek našeho pátrání po základní podstatě temné energie, které naše konsorcium podnikne.

Palubní přístroj VIS bude pořizovat superostré snímky miliard galaxií, aby bylo možné změřit jejich tvary. Při podrobném pohledu na první snímek můžeme spatřit náznak toho, co má VIS přinést. Zatímco pár galaxií jde nalézt velmi snadno, mnoho dalších vypadá jako mlhavé flíčky, které se schovávají mezi hvězdami a čekají, až je Euclid v budoucnu odhalí. Ačkoliv je snímek plný detailů, tak plocha, kterou pokrývá, odpovídá sotva čtvrtině šířky a výšky Měsíce v úplňku. Mark Cropper z University College London vedl vývoj přístroje VIS a takto hodnotí první snímky: „Jsem nadšen krásou těchto snímků a množstvím informací, které jsou v nich obsaženy. Jsem tak hrdý na to, co tým kolem přístroje VIS dokázal a také vděčný všem, kteří tyto výsledky umožnili. Snímky z VIS budou dostupné všem – ať už pro vědecké, nebo jiné účely. Budou patřit každému.

VIS pracuje s viditelným zářením (550 - 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Obrázek vlevo ukazuje celé pole přístorje VIS, přičemž vpravo vidíme jeho výřez (jeden detektor rozdělený do čtyř kvadrantů). Jde o ukázku, jak mimořádnou úroveň detailů VIS dosahuje už nyní. Vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
VIS pracuje s viditelným zářením (550 – 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Obrázek vlevo ukazuje celé pole přístorje VIS, přičemž vpravo vidíme jeho výřez (jeden detektor rozdělený do čtyř kvadrantů). Jde o ukázku, jak mimořádnou úroveň detailů VIS dosahuje už nyní. Vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
Zdroj: https://www.esa.int/

Jeho slova doplňuje Reiko Nakajima, vědkyně zapojená do vývoje přístroje VIS: „Pozemní testy vám neposkytnou snímky galaxií nebo hvězdokup, ale tady jsou všechny na jednom políčku. Je krásné se na to dívat a užívat si, že to můžete činit s lidmi, se kterými jste tak dlouho spolupracovali.“ Tento snímek je ještě speciálnější, když si uvědomíme, že se specialisté dost polekali, když byl přístroj VIS aktivován. Zachytili totiž nečekaný světelný útvar, který kontaminoval snímky. Dodatečná analýza naznačila, že část slunečního záření pronikala do teleskopu – pravděpodobně skrz drobný otvor. Pootáčením Euclidu se podařilo zjistit, že světlo je detekováno pouze při specifických orientacích. Stačí se tedy vyhnout určitým polohám a VIS bude schopen splnit svou misi. Prezentovaný snímek byl pořízen v orientaci, kde není žádný problém se světlem.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 - 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek vznikl při uvádění přístroje do provozu. Jde o surový snímek s využitím filtru Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů - vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj NISP sbírat světlo po dobu 100 sekund. V ostrém provozu bude tato doba zhruba pětkrát delší, aby bylo možné spatřit slabší galaxie. Než světlo dopadne na detektor, pošle jej přístroj NISP buďto přes fotometrický filtr nebo přes spektrometrický grism (kombinaci optického hranolu a mřížky). Na tomto snímku světlo prošlo fotometrickým filtrem.
Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek vznikl při uvádění přístroje do provozu. Jde o surový snímek s využitím filtru Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj NISP sbírat světlo po dobu 100 sekund. V ostrém provozu bude tato doba zhruba pětkrát delší, aby bylo možné spatřit slabší galaxie. Než světlo dopadne na detektor, pošle jej přístroj NISP buďto přes fotometrický filtr nebo přes spektrometrický grism (kombinaci optického hranolu a mřížky). Na tomto snímku světlo prošlo fotometrickým filtrem.
Zdroj: https://www.esa.int/

Euclid ale disponuje také spektrometrem a fotometrem NISP pro blízké infračervené záření, který bude plnit hned dvojitou roli. Jednak bude snímkovat galaxie v blízkém infračerveném záření, ale také má měřit množství světla, které galaxie vyzařují na různých vlnových délkách. Tato druhá role umožní vědcům přímo určit, jak daleko každá galaxie je. Spojením údaje o vzdálenosti s informacemi o tvaru galaxie z přístroje VIS, bude možné zmapovat, jak jsou ve vesmíru galaxie rozloženy a jak se jejich prostorové rozložení mění v průběhu času. Ve výsledku tato 3D mapa přinese cenné poznatky o temné energii a temné hmotě. Vlevo přiložený snímek zachycuje situaci, při které je světlo zachycené teleskopem před dopadem na detektory přístroje NISP převedeno skrz filtr, který měří jas na specifických vlnových délkách.

Na níže přiloženém obrázku vpravo vidíme světlo zachycené teleskopem, které prošlo přes grism (kombinaci optického hranolu a mřížky), načež dopadlo na detektor. Grism dělí světlo přicházející z každé hvězdy a galaxie podle vlnových délek. to znamená, že každá svislá světlá čára na obrázku je jedna hvězda či galaxie. Když tímto pro nás nezvyklým způsobem sledujeme vesmíru, je možné určit, z čeho je každá galaxie tvořena, což je zase důležité k tomu, abychom určili její vzdálenost od Země.

Knud Jahnke, vědec podílející se na vývoji přístroje NISP k aktuálnímu milníku říká: „Viděli jsme simulované snímky, viděli jsme laboratorní snímky … ale i přesto je pro mne náročné pochopit, že tohle jsou snímky skutečného vesmíru. Jsou tak podrobné, je to opravdu úžasné!“ Radost neskrývá ani jeho kolega William Gillard: „Každý nový snímek, který dostaneme, mne pokaždé úplně ohromí. Přiznám se, že mne baví poslouchat výrazy údivu od ostatních v místnosti, když se dívají na tato data.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 - 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes grism, což rozdělilo světlo z každé hvězdy a galaxie podle vlnové délky. Z toho je možné vyčíst typ galaxie a její vzdálenost od nás. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie.
Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes grism, což rozdělilo světlo z každé hvězdy a galaxie podle vlnové délky. Z toho je možné vyčíst typ galaxie a její vzdálenost od nás. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie.
Zdroj: https://www.esa.int/

Je vhodné ještě jednou zopakovat, že tyto snímky (jakkoliv krásné!) jsou pořizovány stále pouze v prvotní fázi testů. Tyto snímky se dělají kvůli tomu, aby bylo možné zkontrolovat stav, ve kterém přístroje jsou. Snímky zároveń pomáhají určit nejlepší způsob, jaký by měl být další postup ladění a zpřesňování – jak v případě přístrojů samotných, tak i celého teleskopu. jelikož jsou tyto první snímky prakticky nezpracované, jsou na nich i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Tyto artefakty jsou vidět především na snímku přístroje VIS. Cílem celého Konsorcia projektu Euclid je, aby se dlouhoexpoziční průzkumná pozorování přetransformovala do snímků připravených na vědeckou analýzu, které jsou bez zmíněných artefaktů, ale také mnohem podrobnější a ostré jako břitva.

V průběhu dalších měsíců budou experti z agentury ESA i zapojených průmyslových firem provádět všemožné testy a kontroly, které jsou potřebné k prokázání, že Euclid pracuje tak dobře, jak jen může. Na konci této fáze, která se označuje jako „etapa uvádění do provozu a ověření výkonnosti“, už bude na tým čekat vstup do skutečné vědecké fáze. ESA již slibuje, že při té příležitosti zveřejní nový soubor snímků, které ukáží, čeho je tato mise schopná.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 - 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Jedná se o surový snímek pořízený přes filtr Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek nalevo ukazuje celé pole přístroje NISP. Vpravo vidíme výřez tohoto pole, který tvoří jen 4% celkové plochy. Snímky ukazují mimořádnou úroveň detailů, které NISP dosahuje. vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes fotometrický filtr.
Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Jedná se o surový snímek pořízený přes filtr Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek nalevo ukazuje celé pole přístroje NISP. Vpravo vidíme výřez tohoto pole, který tvoří jen 4% celkové plochy. Snímky ukazují mimořádnou úroveň detailů, které NISP dosahuje. vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes fotometrický filtr.
Zdroj: https://www.esa.int/

Zdroje informací:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/euclid_spacecraft/24912463-1-eng-GB/Euclid_spacecraft.jpg
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_VIS_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_VIS_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument_grism_mode.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Borin
Borin
1 rokem před

Na snímcích je vesmír přeplněný zářícími body z 3D průmětu, přitom je náš blízký tolik prázdný.
Zároveň jen nepatrná slupka naší Země je vhodná k životu.

Co z toho lze vyvodit?

Ferda
Ferda
1 rokem před
Odpověď  Borin

S odpustenim, ze byste mel prestat filozofovat a brat veci proste tak jak jsou 🙂

Borin
Borin
1 rokem před
Odpověď  Ferda

Děkuji! To mě při prohlížení fotek nenapadlo

Spytihněv
Spytihněv
1 rokem před

Nečekaný otvor navíc, kterým proniká sluneční světlo do teleskopu a tak je ho potřeba buď natáčet, nebo čekat na správnou polohu, aby bylo možno používat VIS. To muselo být překvapení :-/ Tak snad omezení ideální funkčnosti nebude nijak velké. Na rozdíl třeba od zaseklé antény RIME tohle asi nelze vyřešit, tedy pokud se jedná skutečně o nějakou škvíru.

pbpitko
pbpitko
1 rokem před

Už aj tieto testovacie snímky sú Skutočne neskutočné !
:v :u

díky za registraci