Kosmotýdeník 568 (31.7. – 7.8.)

Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout ty nejzajímavější události kosmonautiky, které se v týdnu udály. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na posuny data startu pilotované mise Crew-7, která se potýká s vytížeností rampy 39A na Floridě. V dalších tématech zamíříme třeba na Mars, kde vrtulníček Ingenuity uskutečnil další dva lety, anebo se podíváme na přípravy startu ruské lunární mise Luna-25. Připomeneme si také poslední start rakety Antares 230+. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mise Crew-7 se opozdí

Aktuálně na Mezinárodní kosmické stanici pobývá sedmičlenná posádka složená ze tří členů, kteří dorazili pomocí lodi Sojuz MS-22 a odletí v Sojuzu MS-23 a ty doplňuje čtveřice posádky Crew-6. Druhá jmenovaná dorazila ke stanici už 3. března a dle původních plánů se už měla chystat na návrat na Zemi. Start mise Crew-7, s kterou se má výše jmenovaná posádka střídat, se však stále odkládá. Proč? Jednoduše proto, že rampa 39A je jediná, ze které mohou startovat pilotované mise Crew Dragonu a právě tato rampa je dost vytížená. Pojďme se na to v krátkosti podívat.

Je to trochu zamotané, proto čtěte pozorně. Zpoždění vzniklo dominovým efektem různých posunů a odkladů startů z rampy 39A na Floridě. V důsledku toho, že poslední mise z rampy 39A odstartovala později, než bylo plánováno, se odsunula i mise Crew-7. Na vině jsou starty Falcon Heavy. A to nejen ty, které už proběhly, ale i ty, které mají teprve proběhnout a které dále zužují možný start Crew-7. 28. července se uskutečnil start Falconu Heavy, který úspěšně vynesl družici Jupiter 3/Echostar 24. Tato družice však měla startovat jindy, ale protože došlo k zamíchání pořadí startů, vše bylo nakonec jinak. Původně měl totiž Jupiter-3 startovat až po vzletu Crew 7, ale když se několikrát odložila mise USSF-52 – jiný let Falconu Heavy – z července na pozdější období tohoto roku, Jupiter 3 se přesunul na červencové startovní okno. To ještě nebylo tak zásadní, protože start byl původně naplánován už na 23. července, ale postupně byl posouván na 26. července. Během tiskové konference 25. července vedoucí představitel programu komerčních posádek NASA Steve Stich uvedl, že doba pro renovaci a přípravu rampy pro další start bude vyžadovat úpravu data startu Crew-7 z 15. na 17. srpna. Tím však příběh odkladů neskončil.

SpaceX se rozhodla upustit od obvyklého statického zkušebního zážehu Falconu Heavy a během prvního pokusu o start, který se konal 26. července, došlo k zaseknutí ventilu kapalného kyslíku, což způsobilo odklad startu. Výměna tohoto ventilu zpozdila start na 28. července. Tehdy se už úspěšně uskutečnil a po něm trvalo den a půl, než se podařilo zabezpečit startovací rampu. Teprve poté mohli členové zabezpečovacího týmu na místo vstoupit, aby zahájili vyhodnocování škod a začali zařízení připravovat na start Crew Dragonu. Práce na renovaci a rekonfiguraci si obvykle vyžádají tři týdny mezi starty a Falcon Heavy se třemi prvními stupni umí rampu pěkně pocuchat a obvykle způsobí větší škody než Falcon 9. Je potřeba také rampu konfigurovat z Falconu Heavy na Falcon 9.

Další komplikací v harmonogramu rampy 39A je start očekávané mise Psyche, který je naplánován na 5. října. Má krátké, dvacet dní trvající startovní okno. Crew 7 musí odstartovat před polovinou září, aby SpaceX mohla rampu upravit pro start Falconu Heavy. Jak je patrné, vytíženost této rampy je značná a rezervy v tuto chvíli nejsou dostatečné.

SpaceX však již v tuto dobu pracuje na úpravě rampy SLC-40, která je také na Floridě a která zatím umožňuje pouze starty Falconu 9. Navíc neumožňuje obsloužit pilotované lodě Dragon-2. Úpravy této rampy však již probíhají a hotové by mohly být do konce letošního roku, což by mohlo přinést značnou úlevu ve vytíženém startovním listu rampy 39A.

Samotná mise Crew-7 se skládá ze čtyřčlenné vskutku mezinárodní posádky. Tu tvoří astronautka NASA Jasmin Moghbeli, astronaut ESA Andreas Mogensen, astronaut JAXA Satoši Furukawa a astronaut Roskosmosu Konstantin Borisov. Jejich start je aktuálně plánován až na 25. srpna v 9:49 SELČ. Posádka poletí na palubě lodi SpaceX Crew Dragon Endurance, která po misích Crew-3 a Crew-5 uskuteční svůj třetí let.

Mise Crew 7 bude rovněž využívat nový první stupeň Falconu 9, který by měl po startu přistát na pozemních přistávacích plochách na Floridě. Jednalo by se o druhou misi s posádkou, která by uskutečnila návrat prvního stupně na pevninu. Poprvé tuto schopnost rakety demonstrovala SpaceX během komerční mise Axiom 2 k ISS.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu uskutečnila indická lunární sonda Chandrayaan-3 motorický manévr, který ji navedl na vysoce eliptickou oběžnou dráhu kolem Měsíce. Další důležitá fáze letu je tak úspěšně dokončena. Sonda bude nyní postupně snižovat svoji oběžnou dráhu tak, aby byla 23. srpna připravena přistát na povrchu Měsíce.

V italské firmě Thales Alenia Space vyrobili kvalifikační exemplář okna, které je přesnou kopií oken, která budou umístěna na modulech komerčních modulů firmy Axiom. Tyto moduly budou připojeny k Mezinárodní kosmické stanici. Okna projdou testovacím procesem, který potvrdí jejich odolnost proti kosmickému prostředí. První modul by měl odstartovat ve druhé polovině roku 2025.

Během týdne byla ruská sonda Luna-25 spojena s horním stupněm Fregat a připravena na uzavření do aerodynamického krytu. Stroj se chystá na start, který by měl proběhnout 11. srpna. 1 750 kilogramů vážící lunární lander, by měl zamířit na jižní pól Měsíce. Pokud by se to povedlo, stala by se Luna-25 první lunární misí, která u jižního pólu přistála.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se na Kosmoantuixu věnovali již formou článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme zprávou o velmi zajímavém evropském projektu Space Rider, který vstupuje do fáze stavby a testů. Návrat lidí na Měsíc a jejich dlouhodobý pobyt na jeho povrchu přinese řadu výzev. Jednou z nich je i hledání cest k tomu, aby skafandry zůstaly čisté a bezpečné i po opakovaném použití. Zvali jsme vás také na přátelské setkání na našem Discordu. Tento týden jsme se dočkali prvních, byť ještě kalibračních snímků z nového evropského teleskopu Euclid. Na konci července jste se dočkali tradičního měsíčního video shrnutí nejzajímavějších událostí kosmonautiky – vyšly nové Vesmírné výzvy. Živě a česky jsme sledovali poslední let rakety Antares 230+, která vynášela nákladní loď Cygnus NG-19. Vývoj mise Mars Sample Return pokračuje. Nyní jsme se dočkali divácky velmi zajímavých testů raketových motorů pro rakety, které budou startovat z povrchu Marsu. Druhý Živě a česky komentovaný start se věnoval vzletu rakety Falcon 9, která vynášela telekomunikační družici Intelsat Galaxy 37. Vyšel také třetí díl nepravidelného seriálu, který se věnuje kosmonautickým startupům. Tentokrát byla tématem firma Axiom. Přes týden se také řešily problémy s komunikací se sondou Voyager-2 Tento problém měl nakonec naštěstí úspěšné řešení. Letní seriál TOP 5 pokračoval dalším hutným tématem. Tentokrát jsme se podívali na pět fyziček, které ovlivnily kosmonautiku. Připravovaná sonda Psyche dostala své obří fotovoltaické panely. NASA připravuje vyslání tří relativně malých a z velké části autonomních vozítek na Měsíc, projekt úspěšně postupuje kupředu. Na závěr týdne jsme pro vás vydali další díl video seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát zabýval prvními fotovoltaickými panely Hubbleova kosmického dalekohledu.

Snímek týdne:

Po dlouhé době se vozítko Perseverance dostalo blíže k vrtulníčku Ingenuity, který stále poletuje v atmosféře Marsu. Díky blízkosti vozítka jsme se tak dočkali pořádné fotografie. JPL poté zveřejnila informace o dalších dvou letech, které Ingenuity uskutečnil. 53. let proběhl 22. července a vrtulníček při něm uletěl 142 metrů. 3. srpna pak následoval již 54. let, během kterého vrtulníček pouze vzlétl do výšky 5 metrů a po 25 sekundách opět přistál. Připomeňme, že zařízení bylo původně postaveno jako technologický demonstrátor s cílem uskutečnit 5 letů.

Video týdne:

Tento týden jsme mohli naposledy sledovat vzlet rakety Antares 230+, která úspěšně vynesla automatickou nákladní loď Cygnus NG-19 na cestu k Mezinárodní kosmické stanici. Raketa bude nyní uzemněna do chvíle, než bude připraven nový první stupeň. Původní první stupeň se totiž z většiny vyráběl na Ukrajině v podniku KB Južnoje, který byl na začátku ruské invaze na Ukrajinu zničen a navíc se na prvním stupni používaly ruské raketové motory, které Rusko přestalo exportovat.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://mars.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b3/SpaceX_Crew-7_logo.png
https://upload.wikimedia.org/…/SpaceX_crew_7_crew_portrait.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/SpaceX_Crew_Dragon_%28cropped%29.jpg
https://spaceflightnow.com/…/20230801-Crew-7-training.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F2sZ5hMXUAEml5N?format=jpg&name=large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…64D36FEF
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…64D44FD0