Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the wpdiscuz domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the tpebl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114
Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr – Kosmonautix.cz

sociální sítě:

Přímé přenosy:

[kosmonautix_youtube_countdown]
[kosmonautix_youtube]

krátké zprávy:

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo

H3 Test Flight No. 2

JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2

Venturestar jako ukázka jednoho z možných prostředků SSTO

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (28.díl)

V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi

Naše podcasty:

Doporučujeme:

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování:

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály:

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály:

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Parker Solar Probe čeká další gravitační manévr

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.

Rychlost Parker Solar Probe je přibližně 14 km/s, takže z pohledu změny rychlosti a směru může tato změna vypadat jako nedůležitá,“ vysvětluje Yanping Guo, manažerka z APL zodpovědná za návrh mise a její navigaci a dodává: „Tento manévr je však klíčový k tomu, abychom se dostali k požadovanému gravitačnímu manévru u Venuše, který výrazně změní rychlost i tvar dráhy sondy kolem Slunce.“ V současné době se sonda pohybuje po dráze, která ji zavede do vzdálenosti 9,2 milionu kilometrů od Slunce, přičemž nejnižším bodem (kterým proletěla v listopadu 2021, únoru 20222, červnu 2022, září 2022, prosinci 2022, březnu 2023 a červnu 2023) se pohybuje vůči Slunci rychlostí 163 km/s.

Graf průběhu mise sondy Parker Solar Probe zobrazující její rychlost (oranžově) a vzdálenost (modře) vůči Slunci. Šestý průlet kolem Venuše (zeleně) se nachází mezi 16. a 17. perihelem (červeně).
Graf průběhu mise sondy Parker Solar Probe zobrazující její rychlost (oranžově) a vzdálenost (modře) vůči Slunci. Šestý průlet kolem Venuše (zeleně) se nachází mezi 16. a 17. perihelem (červeně).
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Po průletu kolem Venuše se sonda dostane na dráhu, jejíž nejnižší bod leží pouze 7,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Nebeská mechanika tak způsobí, že sonda dosáhne rychlosti 635 275 km/h (176 km/s), čímž překoná své dosavadní rychlostní i vzdálenostní rekordy. Na této dráze má sonda provést 5 průletu perihelem (září 2023, prosinec 2023, březen 2024, červen 2024, září 2024), než se 6. listopadu příštího roku dočká sedmého (a tedy posledního) průletu kolem Venuše. Tehdy se dostane na svou finální dráhu s nejnižším bodem jen 6,9 milionů kilometrů nad povrchem, kterým prosviští rychlostí 192 km/s. Celkem má na této dráze provést pět plánovaných průletů nejnižším bodem dráhy.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov
https://en.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/2880px-Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
pbpitko
pbpitko
1 rokem před

Zázračná sonda, zázračná práca.

Borin
Borin
1 rokem před

Jaký se předpokládá konec mise, až dojde palivo pro korekční manévry? Bude se sonda každým obletem blížit Slunci a nakonec dojde k poškození žárem?

Nebo to bude v pasívní fázi tak dlouhodobý zánik, že se trajektorie nedá spočítat?

díky za registraci