Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the wpdiscuz domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the tpebl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114
Euclid míří k testovací fázi – Kosmonautix.cz

sociální sítě:

Přímé přenosy:

[kosmonautix_youtube_countdown]
[kosmonautix_youtube]

krátké zprávy:

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo

H3 Test Flight No. 2

JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2

Venturestar jako ukázka jednoho z možných prostředků SSTO

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (28.díl)

V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi

Naše podcasty:

Doporučujeme:

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování:

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály:

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály:

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Euclid míří k testovací fázi

Od minulého článku, ve kterém jsem si shrnuli první dva týdny evropského teleskopu Euclid, uplynul už celý měsíc! Je proto nejvyšší čas zrekapitulovat si, co nám uplynulé týdny přinesly a jak je na tom po technické stránce teleskop, který by měl mapovat galaxie v našem bližším i vzdáleném okolí, aby pomohl vědcům najít odpovědi na otázky spojené s temnou energií a temnou hmotou. Dnes proto opět přinášíme překlad aktualizací, které se v průběhu minulého měsíce objevily na oficiálním blogu této úžasné mise.

12. července – Euclid byl vyfocen ze Země
Kanadsko-francouzsko-havajský teleskop pořídil snímky, na kterých je zachycen teleskop Euclid vzdálený v té době 920 000 kilometrů od Země mířící k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země. Stopa teleskopu se v této sekvenci 26 expozic (každá vznikala tři minuty) pohybuje před hvězdami v pozadí. Snímky pořídil teleskop o průměru 3,6 m umístěný na havajské hoře Mauna Kea.

Kanadsko-francouzsko-havajský teleskop pořídil snímky, na kterých je zachycen teleskop Euclid vzdálený v té době 920 000 kilometrů od Země mířící k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země. Stopa teleskopu se v této sekvenci 26 expozic (každá vznikala tři minuty) pohybuje před hvězdami v pozadí. Snímky pořídil teleskop o průměru 3,6 m umístěný na havajské hoře Mauna Kea.
Kanadsko-francouzsko-havajský teleskop pořídil snímky, na kterých je zachycen teleskop Euclid vzdálený v té době 920 000 kilometrů od Země mířící k libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země. Stopa teleskopu se v této sekvenci 26 expozic (každá vznikala tři minuty) pohybuje před hvězdami v pozadí. Snímky pořídil teleskop o průměru 3,6 m umístěný na havajské hoře Mauna Kea.
Zdroj: https://www.esa.int/

15. – 18. července – VIS a NISP zachytily první světlo
Uvádění teleskopu Euclid do provozu pokračuje. Pozemní operátoři aktivovali detektory VIS a NISP, aby začalo zaznamenávání světla, které teleskop zachytil. Analýza dat z detektorů potvrdila, že senzory obou přístrojů fungují správně. V této fázi je teleskop stále nezaostřený. V průběhu dalších dní se experti zaměří na zaostřování, které proběhne velmi přesnou změnou pozice sekundárního zrcadla. Kvůli nezaostřené optice jsou hvězdy stále rozmazané, ale to se očekávalo. Pozemní tým však zjistil, že senzory přístroje VIS zachytily více světla, než se čekalo. Toto světlo vytvořilo na snímku z VIS nepřirozené vzory, které zde byly vidět společně se skutečnými kosmickými zdroji světla. Tým odborníků, ve kterém jsou také partneři z vědecké a průmyslové branže, intenzivně celou situaci analyzují. Testy ukázaly, že nečekané světlo je zaznamenáno pouze při specifických orientacích teleskopu. To může naznačovat, že by původ tohoto světla navíc mohl být zredukován a je tu nadějná cesta k řešení.

Dráha teleskopu Euclid kolem libračního centra L2 soustavy Slunce - Země.
Dráha teleskopu Euclid kolem libračního centra L2 soustavy Slunce – Země.
Zdroj: https://www.researchgate.net/

19. – 28. července – Zaostřený Euclid je na cílové dráze
Během čtyř týdnů po startu (ke kterému došlo 1. července) Euclid urazil vzdálenost 1,5 milionu kilometrů vstříc libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země, což znamená, že dorazil do svého cíle. Teleskop byl také zaostřen. Během uplynulého týdne byla jemně upravena pozice sekundárního zrcadla, které se nachází u vstupu světla do teleskopu. O tyto jemné pohyby se postarali odborníci od výrobce teleskopu, firmy Airbus Defence and Space France. Senzor FGS (fine guidance sensor), který bude poskytovat údaje o tom, kam teleskop míří, se kalibruje. FGS bude využívat hvězdy k velmi přesnému určení orientace teleskopu. Tímto měřením budou získána data pro udržování této orientace, což ve výsledku zajistí ostré snímky. V minulé aktualizaci zmíněné nezvyklé světlené vzory zachycené senzory přístroje VIS jsou stále analyzovány. Probíhá hloubkový rozbor, který má poskytnout plný přehled efektu těchto vzorů na snímcích z VIS. Euclid bude systematicky orientován do různých úhlů vůči Slunci a v každé z těchto pozic VIS, NISP i FGS pořídí snímky. Jejich analýzou bude určeno, které úhly jsou nejvhodnější pro pozorování vesmíru.

31. července – Zveřejnění testovacích snímků
Oba palubní přístroje zachytily své první zkušební snímky. Okouzlující výsledky naznačují, že teleskop dosáhne svých vědeckých cílů, ke kterým byl navržen a možná i lepších.

VIS pracuje s viditelným zářením (550 - 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů - vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
VIS pracuje s viditelným zářením (550 – 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
Zdroj: https://www.esa.int/

14. srpna – Kontroly dokončeny, blíží se zkoušky vědeckých činností
Euclid se blíží ke konci intenzivní fáze uvádění do provozu. V uplynulých pár týdnech týmy expertů z ESA, Konsorcia Euclid a průmyslových partnerů neúnavně pracovaly na kontrolách fungování všech systémů teleskopu i jeho přístrojů. Týmy nyní potvrdily, že teleskop Euclid, jeho systémy, optická část i vědecké přístroje pracují v kosmickém prostředí podle očekávání, či dokonce původní očekávání překonávají. Aby se omezilo pronikání rozptýleného slunečního záření k detektorům přístroje VIS, bude Euclid pracovat v rozmezí specifických úhlů vůči Slunci. V tomto směru již probíhají intenzivní práce, kdy experti optimalizují pozorovací harmonogram. Kromě toho zatím nebylo plně dokončeno uvádění do provozu senzoru FGS. Zatímco fáze uvádění do provozu míří ke svému zakončení, Euclid oficiálně zahajuje novou fázi – ověření výkonů. V rámci této nové fáze budou důkladně prověřeny schopnosti teleskopu zaměřené na sběr dat. Provozní tým bude řídit teleskop stejným způsobem, jaký je vyžadován pro vědecká pozorování, napodobí se postupy při změně orientace, které se budou provádět během šestileté vědecké služby a teleskop také zahájí delší pozorování stejné části oblohy. Vědecké týmy využijí tato předběžná pozorování k detailnímu zhodnocení parametrů, které přístroje vykazují. Na základě těchto údajů pak bude možné připravit kalibrační postupy.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 - 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek vznikl při uvádění přístroje do provozu. Jde o surový snímek s využitím filtru Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů - vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj NISP sbírat světlo po dobu 100 sekund. V ostrém provozu bude tato doba zhruba pětkrát delší, aby bylo možné spatřit slabší galaxie. Než světlo dopadne na detektor, pošle jej přístroj NISP buďto přes fotometrický filtr nebo přes spektrometrický grism (kombinaci optického hranolu a mřížky). Na tomto snímku světlo prošlo fotometrickým filtrem.
Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek vznikl při uvádění přístroje do provozu. Jde o surový snímek s využitím filtru Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj NISP sbírat světlo po dobu 100 sekund. V ostrém provozu bude tato doba zhruba pětkrát delší, aby bylo možné spatřit slabší galaxie. Než světlo dopadne na detektor, pošle jej přístroj NISP buďto přes fotometrický filtr nebo přes spektrometrický grism (kombinaci optického hranolu a mřížky). Na tomto snímku světlo prošlo fotometrickým filtrem.
Zdroj: https://www.esa.int/

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/24912463-1-eng-GB/Euclid_spacecraft.jpg
https://www.esa.int/…/24992115-1-eng-GB/Euclid_spotted_from_the_ground.gif
https://www.researchgate.net/…/EUCLID-reference-trajectory-about-Sun-Earth-L2.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_VIS_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

díky za registraci