Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala dnes ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují. Lander přistál bezpečně i přesto, že musel na poslední chvíli provést úhybný manévr, aby dosedl do bezpečnějšího místa. Následná komunikace amerických i evropských antén s landrem potvrdila, že stroj funguje a na Zemi dorazily i první snímky.
Nejprve začneme sérií snímků, které byly pořízeny kamerou Lander Horizontal Velocity Camera během sestupu.
Chandrayaan-3 Mission:
Updates:The communication link is established between the Ch-3 Lander and MOX-ISTRAC, Bengaluru.
Here are the images from the Lander Horizontal Velocity Camera taken during the descent. #Chandrayaan_3#Ch3 pic.twitter.com/ctjpxZmbom
— ISRO (@isro) August 23, 2023
Objevil se také snímek z řídícího střediska na kterém je v pozadí vidět monitor s fotografií pořízenou na povrchu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se Indové pochlubí oficiálně.
Dnešek se zapíše do historie. Indie přibližně v 14:34 bezpečně dosedla v oblasti jižního pólu Měsíce. Stala se tak teprve 4 zemí, která to dokázala. A první, která dosedla v této zajímavé oblasti. Respekt! pic.twitter.com/JVIKqC3jKL
— Karlos (@karlosmeybe) August 23, 2023
Agentura ISRO nakonec se zveřejněním příliš neotálela. Níže přiložený obrázek tedy můžeme považovat na první oficiálně zveřejněný snímek pořízený landerem Vikram na povrchu Měsíce. Indii se podařil ohromný úspěch a nyní již nezbývá nic jiného, než držet palce, aby úspěšně proběhl i nachystaný vědecký program landeru i roveru.
Chandrayaan-3 Mission:
The image captured by the
Landing Imager Camera
after the landing.It shows a portion of Chandrayaan-3's landing site. Seen also is a leg and its accompanying shadow.
Chandrayaan-3 chose a relatively flat region on the lunar surface 🙂… pic.twitter.com/xi7RVz5UvW
— ISRO (@isro) August 23, 2023
A s vysazením roveru Pragyaan Indové rozhodně neztrácí čas, jak potvrzuje níže přiložený obrázek. O dalších novinkách Vás budeme informovat na našich sociálních sítích, ale i na našem webu formou článků a krátkých zpráv.
FIRST IMAGES OF THE ROVER DEPLOYMENT of chandrayaan 3 😭😭😭
I am gonna totally freak out today😭😭🇮🇳#Chandrayaan3 #Chandrayaan3Landing pic.twitter.com/OI0AwDhNAT
— RocketGyan (@rocketgyan) August 23, 2023
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://theshillongtimes.com/wp-content/uploads/2023/08/CHANDRAYAAN-P-1.jpg
No co jen říct???
Jen dobrá práce!!
( Na rozdíl od Rusů)
Rusové se budou muset vrátit k rýsovacím prknům a programovacím konzolím!
Protože vesmír neodpouští ani ty nejmenší chyby – i kdyby mu vyhrožovali atomovými zbraněmi.
Sergej Pavlovič Koroljov by mohl vyprávět!
Indům se bezesporu podařil významný úspěch.
Je úžasné, jaká nenávist z těch Vašich pár řádku čiší. Možná by bylo dobré si uvědomit, že těm ruským rýsovačům od prken se v kosmonautice povedlo oproti našim českým rýsovačům ten kosmos dobýt. Zatím co my jsme stále jen na zemi a můžeme jen obdivovat ty ostatní. A že ho doprovází i neúspěchy? A které ostatní ne?
Jen ta česká malost je asi světová. MH
Abychom byli féroví, sluší se říct, že současná generace „ruských rýsovačů“ kosmické techniky se nepodařilo vyslat žádnou samostatnou kosmickou sondu mimo oběžnou dráhu Země. Pro poslední úspěch musíme do éry Sovětského svazu k misi Vega 2.
No….
A víte, že Sergej Koroljov byl za 2sv. války v Gulagu??? A né zrovna ve fešáckým- protože mu zlomili obě (!!!! ) čelisti- tedy horní i dolní???
Ostatně to také přispělo k jeho smrti- díky této anatomické -řekněme zvláštnosti- nebylo možno přistoupit k obvyklé technice intubování, ale byla nutné přistoupit k tracheostomii….
No..
A k té současné generaci.
Ono se dá prostě říci, že se bude muset naučit létat na Měsíc znovu. Od piky!
Dovolím si tvrdit, že nikdo ze současných výkonných pracovníků nezažil slavnou éru sovětské kosmonautiky jinak než jako dítě školou povinné.
To znamená, že nikdo ze současné generace nebyl tou slavnou družinou okolo Koroljova a jeho přímých spolupracovníků upozorněn na jakékoli problémy,které nastaly…
Ona ta slavná sqradra moc dobře věděla, že si musí nechat nějaké důležité znalosti pro sebe- aby byli cenní a nemohli prostě zmizet na Sibiři..
Ta přestávka zhruba 40let znamená naprosté odepsání všech důležitých zkušeností!
O nenávist z mé strany nemůže být ani řeči.
Já jsem totiž rusům jejich úspěch přál.
Když se tedy bavíme o politice! Doufal jsem, že se vyprofiluje skupina, která bude něco umět a se kterou by se dalo navázat nějak dialog a která díky svému umu a dovednosti bude i pro Putina nedotknutelná.
Takže si prosím o nenávisti běžte blábolit někam na WC- do odpadní roury si vyřvávejte cokoli- to co tam plave si to určitě přebere!
Nádhera už se těším na vědeckou misi a obrázky!! Držím Indům palce!
S novináři je někdy sranda. Tohle napsala BBC o Luně 25:
The crash also put the spotlight on how difficult it is to land in the south pole region where the surface is very uneven and full of craters and boulders.
Uvidime, jake budou dalsi fotky. Indove maji jen 13 dni, nez zapadne Slunce. Je jen mala sance, ze lander a rover preziji noc. Ale kdyz uz dokazali pristat, mozne je vsechno. Skoda, ze dalsi misi planuji az na 2026 (Lupex s Japonci).
Mise s tím počítá. Za tu dobu by měla být provedena všechna základní věda. A pořád je tu šance, že bude mise prodloužena. Pokud se zvládne noc.
Ahoj, prosím, proč je takový problém přežít noc? teplota? Předpokládal bych, že až nastane zase den, přístroje obnoví svůj chod a mise může pokračovat? Díky za odpověď!
Ano, v noci (která na Měsíci trvá 14 pozemských dní) klesají teploty velmi hluboko pod nulu, což je pro elektroniku (zejména akumulátory) zničující.
Jak lander, tak vozítko jsou napájené solárními panely. Přežít 14 dnů bez slunečního svitu je náročné. Bez energie není vyhřívání. A kruté podmínky mohou být pro rover i lander fatální.
Konečne niekto zosadol v jednom kuse. Úprimne z každého dosadnutia sa ozaj teším. Preto ani nechcem pochopiť takých, čo sa úprimne tešia z dielčieho neúspechu Ruska.
Dušane, chci se Vás zeptat kolik tento indický projekt stal. Bez předchozího neúspěšného pokusu. Na ČT24 placku podle mne nesmyslné číslo 1,5 mld. Kč.
Dobrý den, je uváděno 75 milionů dolarů. Což není mnoho. Nepřiklad film Interstellar stal asi 165 milionů dolarů.