Kosmotýdeník 571 (21.8. – 27.8.)

Je nejen ideální čas na nedělní oběd, ale nedělní poledne je už také přes deset let časem, kdy se můžete těšit na pravidelný souhrn kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku tentokrát bude prostý rozvod kabeláže. Nebude se jednat o kabeláž běžnou, ale o tu, určenou pro Nancy Grace Roman Space Telescope, z čehož plyne, že to bude nečekaně komplexní úkol. V dalších tématech se můžete těšit samozřejmě na misi Chandrayaan-3, start pilotované mise Crew-7, či statický zážeh Super Heavy B9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rozvody teleskopu dokončeny!

Nancy Grace Roman Space Telescope (zkráceně Roman) je připravovaný teleskop, který by se dal označit za „skoro skutečného“ nástupce Hubbleova kosmického dalekohledu. Podobně jako on bude pozorovat vesmír v infračerveném a částečně i ve viditelném spektru. Průměr zrcadla bude 2,4 metru. Ovšem jeho zorné pole bude 0,28 čtverečního stupně, což je 100krát více, než na Hubbleově dalekohledu. Součástí bude mimo jiné 300,8 megapixelová vícepásmová kamera pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast. Rozhodně se tak máme nač těšit. Dalekohled se nyní staví a technici dokončili instalaci kabeláže, která představuje nečekaně rozsáhlý systém. Jeho instalace také není jen tak. Navíc neprobíhá přímo na skutečném teleskopu a je to poměrně zdlouhavý proces.

Tým Nancy Grace Roman Space Telescope zahájil závěrečnou integraci a testování elektrických rozvodů, které umožní různým částem observatoře vzájemně komunikovat. Kromě toho síť zajišťuje napájení a pomáhá centrálnímu počítači monitorovat funkce dalekohledu prostřednictvím řady senzorů. Mise je tak o krok blíže k očekávanému zkoumání miliard kosmických objektů a rozluštění vědeckých otázek, jako je třeba temná energie. Na těchto pozorováních by měl dalekohled začít pracovat po svém vynesení plánovaném na rok 2027. „Stejně jako nervový systém přenáší signály po celém lidském těle, tak i rozvody Romanu propojují jeho součásti a poskytují energii i přeposílají příkazy jednotlivým elektronickým přístrojům,“ říká Deneen Ferro, vedoucí projektu vývoje rozvodné sítě Romanu v Goddardově středisku kosmických letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland. „Bez sítě elektrických rozvodů jednoduše není žádná kosmická loď ani sonda.“

A jedná se opravdu o úctyhodné rozvody o těžko představitelném rozsahu. Jejich celková hmotnost je 454 kg a skládá se z přibližně 32 000 vodičů a 900 konektorů. Kdyby se dráty položily do plné délky tvořené jedním kabelem, měřily by 72,5 kilometru.

Dosažení tohoto milníku nebyl jednoduchý úkol. Tým jedenácti techniků z Goddardova střediska jím strávil přibližně dva roky. Montáž probíhala tak, že se jednotlivé svazky připravily na pracovním stole a pak pomocí žebříků a lešení se postupně rozváděly na nosnou konstrukci, která představovala maketu základní konstrukce teleskopu. Je samozřejmé, že tato základní nervová síť nemůže vykazovat chyby a instalace tak trvala poměrně dlouho.

Všechny svazky rozvodů byly připevněny ke konstrukci makety observatoře a poté byly převezeny do vakuové komory v Goddardově středisku, která se v tomto případě používala k „zapečení“ drátů. Když jsou obdobné dalekohledy jako Roman vyslány do kosmického prostoru, výsledné vakuum a teploty na oběžné dráze způsobují, že se z některých materiálů uvolňují škodlivé výpary, které pak mohou kondenzovat v elektronice a způsobit problémy, jako jsou zkraty nebo usazeniny na citlivé optice, což poté zhoršuje výkon observatoře. Takzvaný „bakeout“ ve vakuové komoře tyto plyny uvolní už zde na Zemi, aby se při pobytu v kosmu neuvolňovaly uvnitř zařízení.

Maketa s rozvody už v Goddardově středisku zůstane. Budou z ní postupně přeneseny jednotlivé svazky na skutečnou konstrukci připravovaného dalekohledu. Tento proces bude probíhat po celou dobu stavby, dokud nebude smontována většina součástí Romanu. Mezitím tým inženýrů začne instalovat vědecké, provozní a podpůrné systémy, které nakonec budou prostřednictvím těchto rozvodů postupně spojovány, dokud nevytvoří kompletní a funkční dalekohled.

Kosmický přehled týdne:

V sobotu v 9:27 SELČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 z rampy LC-39A. Vynášela pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon Endurance s čtyřčlennou posádkou na palubě. Tentokrát to byla posádka vskutku mezinárodní. Tvoří ji Američanka Jasmin Moghbeli v roli velitelky, Dán z ESA Andreas Mogensen v roli pilota a specialisté mise Japonec Satoši Furukawa a Rus Konstantin Borisov. Raketa odvedla skvělou práci, načež se první stupeň vrátil na pevninu a úspěšně přistál na LZ-1. Dnes od 14:10 můžete sledovat Živě a česky komentovaný přenos z připojení této lodi k ISS. Podívejte se na fotografie z nástupu posádky do lodi a následného startu.

Na Floridě se nachází poslední vyrobený a dodaný druhý stupeň ICPS určený pro raketu SLS. Společnost ULA jej dodala NASA, aby mohla uskutečnit misi Artemis III, jejímž úkolem je zatím stále první pilotované přistání na Měsíci v rámci programu Artemis. Je to poslední stupeň ICPS určený pro tento program. Mise Artemis III bude totiž posledním letem rakety SLS ve verzi Block 1. Od Artemis IV by měla létat verze Block 1B s vylepšeným a větším horním stupněm EUS. Stupeň pro Artemis III bude nyní uskladněn v areálu CCSFS, kde bude čekat na zmíněnou misi. Mezitím budou týmy ULA a tým rakety SLS provádět závěrečné přípravy ICPS pro Artemis II, aby mohl být příští rok složen pro zkušební první pilotovaný oblet Měsíce v rámci programu Artemis.

Ve středu 23. srpna přibližně v 08:50 SELČ se Severní Korea pokusila vypustit již druhou raketu Chŏllima 1, která měla vynést vojenskou snímkovací družici. Let nebyl úspěšný, jelikož selhal třetí stupeň rakety. Družice Manligyeong 1 měla být náhradou za nezdařený start, který proběhl na začátku tohoto roku a také nebyl úspěšný.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete přehled všech témat, kterým jsme se již během týdne věnovali v rámci našich článků. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Týden jsme načali pohledem na hurikán Hilary, který potrápil západní pobřeží USA. Těchto sedm dní však bylo zejména ve znamení očekávaného indického přistání na Měsíc. V pondělí jsme se proto podívali nejen na něj, ale i na neslavný konec Luny-25. Po několika posunech nakonec na konci startovního okna odstartovala již 100. vyhrazená mise Starlinků. Start jsme sledovali Živě a česky. Dále jsme rozebrali, zda i u příštích misí Artemis můžeme očekávat náklad sekundárně vynášených CubeSatů. Ty navíc v průběhu času změnily své proporce a vypouštěcí mechanismy se tomu musí přizpůsobit. Ve středu měly proběhnout dva starty a ještě přistání mise Chandrayaanu-3, ale nakonec se plány trochu měnily. To hlavní se však odehrálo. Odstartoval Progress MS-24 a úspěšně na Měsíci přistál indický lander Vikram. Vše jsme sledovali Živě a česky. Připravovaná družice Měsíce s názvem Lunar Trailblazer dostala poslední vědecký přístroj a přiblížil se tak start. Po fenomenálním úspěchu indické agentury ISRO a jejího lunárního landeru jsme se za touto přelomovou misí ohlédli. Již jedenáctý díl seriálu, který mapuje velmi zajímavý projekt X-Planes, se zabýval testováním vztlakového tělesa ASSET-3/3. Další Živě a česky komentované přenosy nás zavedly na sledování úspěšného připojení lodě Progress MS-24 k Mezinárodní kosmické stanici a nakonec i úspěšného startu rakety Falcon 9, která vynášela pilotovanou loď Dragon 2 s čtyřčlennou posádkou na misi Crew-7. Letní seriál TOP 5 skončil dílem o pěti zfalšovaných ikonických kosmonautických fotografiích. Jelikož nás čekal poslední srpnový pátek, byla ideální chvíle na Pokec s Kosmonautixem. V sobotním článku jsme se zase zamýšleli nad původem antihmoty a jejím výzkumu. Došlo i na další díl video pořadu Vesmírná technika, která se tentokrát zabývala energetickým subsystémem Hubbleova kosmického dalekohledu. A na závěr týdne jste se mohli těšit na Živě a česky komentované připojení lodi Crew Dragon k Mezinárodní kosmické stanici a také na další let Starlinků.

Snímek týdne:

Ve středu na Měsíci úspěšně přistál indický lander Vikram mise Chandrayaan 3 a Indie se tak stala teprve čtvrtým státem (po Sovětském svazu, USA a Číně), který dokázal přistát na tomto tělese. Navíc je to zatím nejjižnější přistání v historii průzkumu Měsíce a blížíme se tak k oblastem, které budou hrát zásadní roli při hledání a možném zpracování případné měsíční vody. Velký úspěch Indie bude připomínat například první zveřejněná fotografie z povrchu.

Video týdne:

Na Boca Chica proběhl v pátek statický zážeh nosiče Super Heavy B9, který byl v mezičase rozšířen o nový segment, který bude při letu umožňovat takzvaný hotstaging (Starship se zažehne ještě připojená k Super Heavy, což by mělo zvýšit nosnost sestavy až o 10%). Samotný test zaznamenal výrazný úspěch. Během 6 sekund dlouhého zážehu se podařilo zapálit všech 33 motorů najednou, dva motory se během zážehu vypnuly a jeden byl poškozen. Jedná se o zatím nejlepší výsledek pro Super Heavy. SpaceX prohlašuje, že by se druhý transatmosférický let celé sestavy mohl uskutečnit už v první polovině září. Nad relevantností tohoto údaje však panují pochybnosti i kvůli tomu, že zatím není jasné, že let povolil Federální letecký úřad.

https://twitter.com/SpaceX/status/1695158759717474379

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/53142777393/in/photostream/
https://upload.wikimedia.org/…1920×1080.mov_.00_00_17_16.still003_crop.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Miroir_primaire_WFIRST_1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/08/KSC-20230815-PH-ULA01_0001large.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F4OhQjXbkAArkR2?format=jpg&name=large
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/harness_publicimages-001_copy.jpg