Poté, co 8. září zasáhlo Maroko silné zemětřesení, byla v rámci mezinárodní listiny Vesmír a velké katastrofy (Space and Major Disasters) zpřístupněna družicová data, která mají pomoci záchranářům v terénu. Kromě toho se evropská družice Sentinel-1 používá k analýze, jak se vlivem zemětřesení posunul zemský povrch, což nejen pomůže naplánovat případnou rekonstrukci, ale také prohloubí vědecký výzkum. Zemětřesení o intenzitě 6,8. magnitudy zasáhlo večer 8. září pohoří Atlas asi 75 kilometrů od Marrakéše. K otřesům došlo v oblasti, která se nachází podél rozhraní evropské a africké tektonické desky, ale i tak šlo v západním Maroku o vzácnou událost.
Otřesy vzaly život tisícům lidí, srovnaly se zemí bezpočet budov a zneprůjezdnily mnoho silnic. Kývání budov přitom zažívali lidé až na severním pobřeží Maroka. Ve jménu Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce aktivoval Institut OSN pro vzdělávání a výzkum mezinárodní úmluvu Vesmír a velké katastrofy. V jejím rámci jsou družicové snímky Země od různých agentur zkombinovány, aby byly fotografie zasažené lokality poskytnuty co nejdříve k určení a zmapování katastrofy, což velmi usnadní práci záchranářským týmům. Družice běžně snímkují Zemi a dodávají data pro rychlé mapování škod, což představuje jedinečný prostředek pro zvládání následků katastrof. Jelikož žádná kosmická agentura ani družicový provozovatel sami o sobě nemohou naplnit požadavky na reakci po katastrofě, tak už v roce 1999 rozjela agentura ESA společně s francouzskou CNES mezinárodní chartu Vesmír a velké katastrofy.
Aktivována byla také Pohotovostní mapovací služba programu Copernicus, což má pomoci sdílet družicová data související s marockým zemětřesením v souladu s operativní spoluprací, která probíhá v rámci zmíněné úmluvy. K vytvoření podrobných map poškození zasažených oblastí využily především snímky ve velmi vysokém rozlišení od francouzských družic Pléiades, které jsou také součástí programu ESA pro mise třetích stran. První mapové produkty zasažených oblastí byly zveřejněny již 11. září a další poté následovaly. Tyto mapy mohou využívat záchranáři pro plánování nejlepšího postupu prací, při identifikaci, kterou cestou se mají vydat a kterým mostům by se měli raději vyhnout. Philippe Bally, zástupce ESA, uvedl: „Když udeří katastrofa, je čas klíčový. V rámci úmluvy a pohotovostní mapovací služby programu Copernicus je naší prací pomoci zajistit, že se potřebná družicová data dostanou na správné místo, kde pomohou humanitární pomoci.“
Zatímco reakce na marocké zemětřesení stále probíhá, vědci již využívají měření z evropské mise Sentinel-1 v rámci takzvané interferometrie k porovnávání oblasti před a po otřesech. Sentinel-1 je díky radaru schopen sledovat zemský povrch i přes oblaka ve dne i v noci. Kromě mnoha různých dalších využití se tato data běžně používají ke sledování drobných změn výšky zemského povrchu. Když dojde k zemětřesení, jsou změny na povrchu obvykle mnohem výraznější než běžný pokles či vzestup. Radarové snímky tedy umožňují vědcům pozorovat a analyzovat přesné následky zemětřesení na zemský povrch.
V případě aktuálního marockého zemětřesení byla data ze Sentinelu-1 zkombinována tak, aby bylo možné změřit posun povrchu, ke kterému došlo mezi snímáním 30. srpna (před zemětřesením) a 11. září (po zemětřesení). Výsledkem je takzvaý interferogram, který ukazuje barevný vzor, který umožňuje vědcům lépe porozumět podstatě zemětřesení a budoucím rizikům. Philippe Bally říká: „Okamžitě poté, co Sentinel-1 pořídil data z oblasti zasažené zemětřesením, umožnily řetězce pro zpracování dat z pozorování Země, které jsou k dispozici v uživatelské komunitě, získat informace o deformaci terénu. To je případ interferogramu vytvořeného automatizovanou a rychlou metodou s využitím systému COMET LiCSAR z Velké Británie a platformy pro využívání georizik s pomocí služby DIAPASON InSAR francouzské kosmické agentury CNES. Přesné mapy deformací vznikají pro vědecké účely geologických rizik a mohou být využity pro poskytnutí rad týmům, které pracují na likvidaci nebezpečné události.“
Simonetta Cheli, ředitelka programů pro pozorování Země v rámci agentury ESA, doplnila: „Úmluva a pohotovostní mapovací služby programu Copernicus jsou mimořádně cennými prostředky pro podporu životně důležité pomoci v případě katastrofy. Družice, které krouží kolem Země, jsou výjimečné svou schopností nejen poskytovat široký rozhled nad zasaženou oblastí, ale také získávat velmi podrobné informace, jako jsme to viděli třeba u mise Pléiades. Jelikož mise Sentinel-1 nese radar, může koukat skrz mraky, takže se často používá k mapování vážných záplav. V případě marockého zemětřesení spočíval přínos této mise ve schopnosti změřit, jak se povrch posunul, což bude důležité, jakmile skončí aktuální krize a bude moci započít proces obnovy.“
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/13494392-1-eng-GB/Sentinel-1_radar_vision.jpg
https://www.esa.int/…earthquake_damage_assessment_map_from_the_UNOSAT_team.jpg
https://www.esa.int/…/25086606-1-eng-GB/Morocco_earthquake_fringes.jpg
https://www.esa.int/…/Morocco_earthquake_deformation.jpg
Následné mapování změn je jistě záslužné.
Nějak mi tu chybí včasné varování – to samy družice nezvládnou.
V této oblasti se vyskytují silná zemětřesení ojediněle a prevence podle toho vypadá.
Seizmologové dali najevo, že (ve zkratce) se v liniích tektonického napětí pohoří Atlas nelze v podstatě vyznat.
(GÚAV Jan Zedník)
Obecně platí, že na předpověď zemětřesení jsme stále ještě krátcí. Cesta bude dlouhá, ale kdo ví, třeba s tím jednou pomohou družice.
Vidím dobře, že se někde povrch výškově pohnul o skoro 20m?
Nejsem si jist, zda jde o posun výškový, či celkový.
V popisku je, že je to mapa výškových změn. Ale každopádně je to hodně.
Díky, raději jsem popisek přeformuloval. A hodně to určitě je.
Tady mi ještě přistál článek
https://www.space.com/morocco-earthquake-ground-shift-satellite-images
kde píšou o 6 palcích. Tomu už se mi věřit chce.
6 palců je nějakých 15 cm. Napadá mne, že by těch 15 cm bylo výškových, kdežto 20 metrů horizontálních.
A mňa napadá že tie 15 cm a 20 m sú len systematická neistota z dvoch rôznych meraní rôznymi metódami. A že 20 m je v skutočnosti v cm (chyba v desatinej čiarke pri prepočte). 10-20 cm je potom neistota v rámci merania, a jedná sa o cca. 20 cm, výška 20 m sa mi zdá naprosto nereálna, to by sa nemohlo stať ani na mt. Evereste, nieto ešte na omnoho nižšom Atlase.
Nevybavuji si žádný případ, kdy by vědci vydali varování před zemětřesením. Nanejvýš před „dotřesy“. Neumíme to. Takže jsou to blesky z čistého nebe a žít v tektonicky podezřelé oblasti je nervák. I když zvyknout se dá asi na všechno. Třeba San Francisco.
Pro týmy pracující v místě katastrofy bude přínos prakticky nulový, protože Maročané data (od Francouzů) téměř jistě nepoužijí.
Jde o kombinaci dat z různých zdrojů. Nejsou to jen francouzské snímky.