Na náhledovém obrázku článku vidíte inženýry z Johnsonova střediska NASA a z firmy Honeybee Robotics při inspekci vrtačky TRIDENT (The Regolith Ice Drill for Exploring New Terrain) krátce poté, co tento přístroj dorazil do integrační a testovací oblasti. V dalších měsících se tým expertů postará o integraci vrtačky do nového amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). TRIDENT je čtvrtým a také posledním vědeckým přístrojem pro VIPER, který dorazil do čisté místnosti, kde se rover staví. Inženýři již do roveru VIPER úspěšně integrovali tři další vědecké přístroje. Konkrétně šlo o hmotnostní spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations), který byl integrován v červenci, neutronový spektrometr NSS (Neutron Spectrometer System) a infračervený spektrometr NIRVSS (Near-Infrared Volatiles Spectrometer System), které byly integrovány v srpnu.
Zdroj: https://www.hou.usra.edu
TRIDENT má být schopen získávat vzorky materiálu z hloubky až 90 centimetrů pod lunárním povrchem. Využije k tomu příklepové vrtání – jeho hlava se bude jednak otáčet, aby se zavrtala hlouběji, ale zároveň bude fungovat i jako kladivo, které rozmělní větší kusy tvrdého materiálu, což usnadní vrtání. Kromě schopnosti měřit pevnost a kompaktnost podložních vrstev, obsahuje vrtačka na svém vrcholu teplotní senzor, který bude pod povrchem provádět příslušná měření.
Přístroj MSOLO je založen na komerčně dostupném přístroji, který byl techniky z Kennedyho střediska upraven, aby vydržel v náročném lunárním prostředí. MSOLO pomůže vědcům analyzovat chemické složení lunárního regolitu a studovat vodu ve zdejším materiálu. NIRVSS pomůže vědcům detekovat typy, které typy minerálů a ledu jsou přítomny a určit případně složení regolitu. NSS pomůže vědcům se sledováním rozložení vody a dalších potenciálních zdrojů. Tento přístroj se zaměří na vodík, který prozrazuje přítomnost vody.
V uplynulých několika měsících se inženýři a technici z Johnsonova, Kennedyho a Amesova střediska podíleli na před-integračních činnostech jako je instalace vnějších ohřívačů, rozvodů elektřiny, inženýrských senzorů a vícevrstvé izolace na přístroje. Tento kriticky důležitý hardware pomůže monitorovat a aktivně řídit, jak teplé či chladné přístroje budou, když se bude rover pohybovat v různých podmínkách. Podle toho, zda bude rover na slunečním světle, či ve stínu se mohou teploty lišit až o 150 °C. VIPER se k Měsíci vydá na landeru Griffin od firmy Astrobotic, jehož vynesení obstará raketa Falcon Heavy od SpaceX v rámci iniciativy CLPS. Rover by se měl v prosinci 2024 dostat do oblasti Mons Mouton blízko jižního pólu Měsíce. Během jeho přibližně sto dní trvající mise budou v článku zmíněné čtyři vědecké přístroje spolupracovat, aby bylo možné lépe porozumět původu vody a dalších zdrojů na Měsíci, což by mělo podpořit pilotované mise z programu Artemis.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/10/jsc2023e053794-2.jpg
https://www.hou.usra.edu/meetings/leag2017/presentations/wednesday/zacny2.pdf
Instalace vnějších ohřívačů. Na jakém principu budou pracovat? Radioizotop?
Někde jsem četl o odporových ohřívačích pro VIPER.