Pokud přijde řeč na kosmické sondy, ve většině případů se jedná o jeden exemplář a spíše výjimečně jde o spolupracující dvojici. Mise tvořené větším počtem družic jsou ještě vzácnější. Americký projekt SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) počítá rovnou se šesticí malých družic. Před pár dny byla dokončena stavba všech šesti identických družic s rozměry srovnatelnými s krabicí od bot. Malí průzkumníci nyní budou uloženi do skladu, kde budou čekat na své závěrečné zkoušky a nakonec i cestu do kosmického prostoru. Projekt SunRISE počítá s jejich vynesením na oběžnou dráhu při sdílené misi rakety Vulcan od United Launch Alliance.
Po dosažení oběžné dráhy začnou jednotlivé družice spolupracovat, aby společně fungovaly jako jedna obří rádiová anténa. Cílem mise je studovat fyzikální procesy související s výbuchy v atmosféře Slunce. Vědci očekávají, že touto cestou získají poznatky, které by jednou mohly pomoci chránit astronauty a kosmické sondy před sprškou nabitých částic. „Pro každého, kdo pracoval na SunRISE je tohle velký moment,“ říká Jim Lux, projektový manažer mise SunRISE z Jet Propulsion Laboratory, která pro NASA tuto misi spravuje a dodává: „Když děláte něco poprvé, dají se očekávat výzvy. Obzvláště to platí, pokud jde o malé a kompaktní družice. Máme však malý tým, který skvěle spolupracuje napříč institucemi a firmami. Těším se na den, kdy přijmeme první snímky Slunce na těchto rádiových vlnových délkách.“
Družice z projektu SunRISE sice mohou mít malé rozměry, ovšem tato šestice družic má před sebou velký úkol v podobě studia solárních rádiových záblesků, případně generování rádiových vln ve vnější atmosféře Slunce. Tyto záblesky pochází z elektronů urychlených ve sluneční atmosféře během událostí, kterým se říká výrony koronální hmoty a sluneční erupce. Částice urychlené během těchto událostí mohou poškodit elektroniku na palubách družic (včetně těch komunikačních na oběžné dráze okolo Země) a mohou představovat zdravotní riziko pro astronauty. Vědci mají stále mnoho velkých otázek, které se týkají toho, jak vznikají sluneční rádiové záblesky, výrony koronální hmoty a sluneční erupce, ale i to, jak jsou tyto jevy navzájem propojeny.
Mise SunRISE by mohla vrhnout světlo na tyto komplexní otázky. Sledování slunečních rádiových záblesků a určování jejich polohy by jednou mohlo pomoci varovat lidi, kdy energetické částice z výronů koronální hmoty a slunečních erupcí pravděpodobně zasáhnou Zemi. Tento typ sledování není možné provádět ze zemského povrchu. Naše atmosféra totiž blokuje velkou část vlnových délek, které jsou primárně vytvářeny při slunečních rádiových záblescích. U kosmických sledovacích systémů by vědci potřebovali radioteleskop, který je větší, než všechny doposud vypuštěné. A právě tady přichází na scénu SunRISE.
K pátrání po slunečních rádiových záblescích budou družice obíhat okolo Země ve formaci, kde je od sebe bude dělit zhruba 10 kilometrů. Každá z družic je vybavena čtveřicí výklopných rádiových antén, které se rozvinou na délku 2,5 metru. Vědci a inženýři zapojení do mise budou sledovat, kde se družice nacházejí vůči sobě navzájem a budou s velmi přesným časovým rozlišením sledovat, kdy každá z nich zachytí určitou událost. Experti poté zkombinují informace nasbírané všemi družicemi do jednoho datového proudu, ze kterého budou vytvářeny snímky Slunce pro vědecké studie, k čemuž bude využita metoda označovaná jako interferometrie. „Některé mise usadí na jedinou družici několik vědeckých přístrojů. Naopak my použijeme několik malých družic, které mají fungovat jako jediný přístroj,“ uzavírá Andrew Romero-Wolf, zástupce vědce zapojeného do programu SunRISE.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/1-pia25789-sunrise-satellites-completed.jpg?resize=2048,1985
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/SunRISE-UST.jpg
https://universemagazine.com/wp-content/uploads/2022/08/1_sunrise-smallsat-cleanroom-1041.jpg
Dovolím si malé doplnění – pokud vám, stejně jako mně, vrtá hlavou, kde budou ty družice obíhat, aby mohly udržovat vůči sobě formaci o vzájemné vzdálenosti 10 km, tak jsem k tomu našel, že to bude na GEO, resp. patrně v její těsné blízkosti – https://sunrise.umich.edu/mission-overview/. Je to celkově docela ambiciózní – GEO dráha patří k těch vůbec nejobsazenějším, obtížně se z ní zbavuje nefunkčních družic, navíc je kriticky důležitá pro spoustu pozemských systémů (telekomunikace), takže je docela odvážné tam poslat hned flotilu cubesatů. Odvahu vyžaduje i volba nosné rakety :-). Budu tedy držet palce, ať vše vyjde.
Měly by se pohybovat kousek nad GEO. Tam někde je i takzvaná hřbitovní dráha, kam se posílají vysloužilé satelity z GEO.