Premiérový letový exemplář rakety Vulcan od United Launch Alliance (ULA) míří na kosmodrom. Hardware pro první certifikační misi (Cert-1) přepravuje transportní loď RocketShip, která míří na Mys Canaveral, kde proběhnou předstartovní přípravy. Nosič nové generace opustil 13. ledna výrobní areál ve městě Decatur (stát Alabama) a vydal se na cestu dlouhou skoro 3500 kilometrů, která vede přes řeky i volné moře. RocketShip je dobře manévrující a na zakázku pro ULA vyrobené plavidlo k přepravě raket schopné proplouvat jak hlubokými, tak i mělkými vodami. Loď měří na délku 95 metrů a najdeme na ní i obytné a stravovací prostory pro šestnáctičlennou posádku, ale i strojařskou dílnu, nebo pokročilé počítače usnadňující navigaci. Nakládání hardwaru pro Vulcan proběhlo v rámci oslav, které se uskutečnily u příležitosti úspěšného dokončení prvního letového hardwaru. Šlo totiž o dlouho očekávaný okamžik, který nastal díky neúnavné snaze postavit a otestovat novou raketu, která podle ULA změní podobu startovacího průmyslu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Vulcan kombinuje to nejlepší z aktuálně provozovaných raket Atlas V a Delta IV, ale přidává i nejnovější technologické pokroky. Výsledkem má být jediný nosič, který poskytne vyšší výkony za nižší ceny a zachová velmi vysokou úroveň spolehlivosti a přesnosti, na kterou jsou v ULA zvyklí. Díky značné flexibilitě může jednotrupá raketa Vulcan vynášet náklady na nejrůznější oběžné dráhy – ať už je jejich cílem nízká oběžná dráha Země, či Pluto, nebo i vzdálenější oblasti, což by mělo z cest do vesmíru udělat cenově optimálnější činnost. Vulcan také splňuje nelehké požadavky na rozšířené spektrum misí, které jsou důležité pro národní bezpečnost.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Vulcan využívá existující infrastrukturu včetně výrobního střediska v Decaturu. ULA do továrny výrazně investovala – šlo především o nové automatické systémy, vylepšení svařovacího vybavení, robotických výrobních linek a další vylepšení pro maximalizaci efektivity. Nová raketa má být postavena za méně než polovinu času, který potřebovali její předchůdci – startovat by také mohla ve vyšším tempu. ULA už má objednávky na 70 startů raket Vulcan, mezi kterými dominuje 38 misí pro projekt Kuiper od firmy Amazon, který má nabídnout dostupné připojení k internetu i pro odlehlé oblasti. K tomu je potřeba přidat ještě zhruba 20 – 30 misí pro Kosmické síly v rámci druhé fáze programu NSSL (National Security Space Launch), ale také vynášení znovupoužitelného miniraketoplánu Dream Chaser, který má vozit zásoby na stanici ISS. V rámci inaugurační mise Certification-1 (zkráceně Cert-1) má raketa na nízkou oběžnou dráhu Země vynést nejen dva prototypy družic systému Kuiper, ale i komerční lunární lander Peregrine od firmy Astrobotic. Na palubě bude také Celestis Memorial Spaceflight Payload mířící do hlubšího vesmíru. Půjde o 150 pouzder s popelem zájemců, kteří si za svého života u firmy Celestia zaplatili, že jejich pozůstatky poletí do vesmíru.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přeloženo z:
https://blog.ulalaunch.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/FmYQS18XEBEDmSk?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FmXWptLWAAQixVY?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FmXWqZgXgAcGMob?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FmXB0KkXoAAIn1p?format=jpg&name=4096×4096
Až teď jsem zjistil, co ULA chystá za macka. 5,4m v průměru! A ta univerzálnost použití je fascinující. Při absenci nějaké úrovně znovupoužitelnosti nebo třeba 3d tisku bych u tak velké rakety čekal vysokou cenu za start, ale počet zakázek ukazuje opak. Co činí tuto raketu tak konkurenceschopnou? Je to zmíněná flexilita nebo něco jiného? Materiály, výroba, podpora vlády?
Inu je to asi tak, že Amazon to nechce dát SpaceX, protože je to konkurence a tak raději zaplatí více a navíc se jim to vyplatí, protože motory jsou defacto jejich. Pokud jde o státní zakázky, tak to takhle nastavili vojáci, ti peníze neřeší, chtějí mít jistotu, že když jedna raketa klekne, tak budou mít druhou, která bude lítat. Cena bud jistě vysoká, ale PR kecy jsou napsané profesionálně a k tomu není co dodat. 🙂
Ne
Moje IP byla vyhodnocena jako bezpečnostní riziko. Věřím, že jen technický problém.
Jelikož se tu vaše komentáře bez problémů objevují, tak to asi žádný velký problém nebyl.
Používám více IP
Předám to kolegovi, který se u nás stará o chod webu, aby na to mrknul.
Dobrý den, pro řešení bych potřeboval poslat IP adresu/y, u kterých se problém vyskytuje. Případně prosím zaslat IP adresy na vladimir.kordas@seznam.cz
A to bude ten bezpecnostni problem 🙂
Znovupoužitelnost cenu raket nesnižuje, spíš naopak. Cenu raket tvoří hlavně počet vyrobených kusů v sérii. Teď, když už ULA nemusí udržovat v provozu dvě zcela nezávislé rodiny raket, může hrnout velké série Vulcanu a tlačit cenu dolů.
Ano, děkujeme za sdělení a prosím ještě by bylo fajn to sdělit výrobcům letadel, protože již desítky let omylem vyrábí letadla na více použití místo toho, aby dělali velké série nových na jedno použití. Stejně tak byste měl napsat Muskovi, že to všechno děláš špatně a měl by Falcony zahazovat a raději vyrobit letos sto nových včetně 900 nových motorů, protože na tom ušetří obrovské peníze. Potom je jistě na zvážení to samé zavést třeba u tramvají, autobusů, aut atp. Já tedy osobně přispěji aspoň tím, že doma roztřískám všechny talíře a začnu nakupovat ty hnusné plastové, protože to vyjde levněji.
BRAVO!
Buď ekolog hezky navoskovane papirove….
Pokud se někdy náhodou Airbus nebo Boeing zapojí do vývoje rakety, určitě bude znovupoužitelná 😀 😀
Pardon, ale těžko mě o tom někdo přesvědčí tak stupidními argumenty.
Na příkladu SpX znovupoužitelnost snižuje cenu jak pro zákazníka,to můžeme vidět z uniků cen v porovnání s ULA a podílu F9 (bez Starlinku) na trhu,tak pro výrobce,při porovnání počtu nově vyrobených ca. již letěných prvních stupňů.
Ano, automaticky sice neznamená že znovupoužitelnost sníží cenu za start (viz. STS), ale v momentě kdy startujete tak často jako SPX, asi těžko dosáhnete takové ceny za start kdyby měli všechno zahazovat a vyrábět nově. To by kladlo obrovské nároky na výrobu, testování atd. Vyrábět „velké série“ je sice na jednotkově efektivnější než pár kusů, ale pořád to je dražší než provozovat něco přijatelně jednoduše znovupoužitelného, jinak by to nedělali.
Oplatilo by sa to, ak by plánovali naraz (na sklad) vyrobiť tak 50-100ks,veľmi jednoduchých, lacných kusov s nízkymi nákladmi na vývoj, potom výrobu ukončiť a začať s výrobou inej, pokročilej verzie,reagujucej na aktuálny dopyt,časom možno prejsť aj na čiastočnú znovupoužiteľnosť,
Ale nechápem, prečo sa aerodynamické kryty nezachranuju vo veľkom, tam vývojové náklady nemôžu byť až tak veľké,stačí aj obyčajný padák a jednoduchá stabilizácia, no a loď na vylovenie sa toľko nájde
Ostatní výrobci raket nestartují tak často, aby se jim tento postup vyplatil.
Drzim palec. Kazda nova raketa je dobra.
..ale ze ich huba neboli z toho PR. Startovaci priemysel je uz par rokov zmeneny. Toto je prakticky buduca backup raketa pre vojakov a ako to bude s Krupierom, teraz tazko povedat. A kombinacia toho najlepsieho z Atlasu a Delty, verim ze v spolahlivosti ale aj ako dobre podojit statny rozpocet..
Vulcan má pro ULA význam i v tom, že je (na rozdíl od Atlasů V) vyráběn z čistě amerických součástek.
Dakujem. Ano, to to je dolezite.
Je to trocha mimo temy, ale uznavam ten pristup, podporovat domaci R&D, vzdelanost a expertizu, zamestnanost.. aj ked niekedy, ako v pripade SLS, nejde potom ten vyvoj a kadencia startov tak rychlo ako by sme si my, fanusikovia kosmonautiky, zelali, ale pre krajinu, ludi a ekonomiku je to dobre.
Chtel bych napsat par poznamek k diskuzi o konkurenceschopnosti Vulcanu vs. F9, ktera se vede nize. Zkusme se drzet tematu prosim 🙂
Zuzovat konkurenceschopnost pouze na znovupouzitelnost je nesmysl. Cena totiz neni jediny faktor a casto cena startu ani neni zasadni faktor. Pro uspech Vulcanu hovori nekolik skutecnosti:
– NASA a ostatni statni agentury urcite nechteji spolehat pouze na jedineho poskytovatele raket. Duvody tu snad ani neni treba vyjmenovavat.
– Konkurence a provazanost mezi firmami z imperii Elon a Bezos tu urcite budou hrat roli. Prece nebudete posilat penize sve konkurenci, kdyz je muzete poslat nekomu, s kym jste nejak provazani.
– Cena startu muze byt oproti cene nakladu a ostatnim nakladum projektu docela mala (treba radu procent ci zlomku procent). V tom pripade fakt, ze F9 to zvladne levneji, prestava hrat zasadni roli. Navic roli hraje pouze ROZDIL v cene za vypusteni, nikoliv CELA cena za start. Na to taky prosim nezapominat.
– Pokud vim, tak Vulkan bude podporovat vertikalni integraci. To je zasadni faktor pro naklad, ktery to vyzaduje. F9 vertikalni integraci nepodporuje. Pomerne velka cast „vojenskych“ druzic vyzaduje vert. int.
– Vykony obou raket Vulcan a F9 nejsou stejne. I kdyz se znacne prekryvaji v pripade doruceni na LEO, v pripade GTO a ostatnich uz F9 znacne zaostava.
– Fyzicke rozmery nakladu mohou hrat zasadni roli. F9 ma kryt 13×5.2 metru, Vulcan bude mit az 21×5.4 metru(!). Docela rozdil.
Ostatni faktory myslim budou vice mene podobne. Obe rakety musi byt spolehlive a relativne dostupne. Kdyz si vezmete vyse uvedene dohromady, skutecnost ze Vulcan ma uz ted cca 100 objednavek, neni vubec prekvapivy. Proste nosic muze byt uspesny, i kdyz neni znovupouzitelny, i kdyz se nepouziva 3D tisk, a nebo jinou ‚trendy‘ vec. Proste na prvnim miste jsou pozadavky na schopnosti rakety. Vzdy jde o zvazeni, zda urcita vec hraje zasadni roli nebo ne, protoze kazda vec ma dve strany, ani ta znovupouzitelnost neni zadarmo. A vzdy jde o celkovy obraz. Je to super, ze F9 jako jediny dokaze pristat (zatim), ale to z nej univerzalni a nejlepsi nosic nedela. Jasne, kdyz vam jde pouze o cenu za kg na LEO a vejdete se do krytu a jste dost velci, abyste byli hlavni naklad, potom je F9 jasna volba. Ale neni to automaticka volba. Stejne tak na ulici nejezdi jenom xxxxxxx combi, i kdyz je treba nej(neco).
No hlavné dôvody sú záloha je vždy lepšia než strata prístupu do vesmíru z amerického územia a pomocou americkej rakety. Vojaci veľmi nepozerajú na peniaze zatiaľ ale hlavne aj lobing robí svoje. Jediná ešte plus vlastnosť je ten väčší aerodynamický kryt. Nič navyše neponúka. A prečo porovnávať len Falcon 9? Čo Falcon heavy. To je v podstate oveľa silnejší Falcon 9. Spoľahlivosť je u Falcon heavy zatiaľ stopercentná a možnosť vertikálnej integrácie čoskoro pribudne. Zatiaľ sa neponáhľajú a asi vedia že majú čas. Takže Vulcan nemá veľa čoho ponúknuť hlavne je záloha a má väčší kryt. Ináč nič navyše nemá čo by bolo totálny game changer.
Dekuji za komentar. F9 Heavy sice vykonove dohani Vulcan, ale dohani ho uz i tou cenou za start. Ja bych rekl, ze 100 objednavek mluvi za vse. Evidentne ma dost co nabidnout.
U F9 i u FH je potřeba si uvědomit, že cena je tržní, tedy nijak nesouvisí s cenou nákladů. ULA šla s Vulcanem na krev, SpaceX stačí snížit cenu o pár desítek milionů dolarů a jedou dál, protože aktuálně jsou jejich náklady na start F9 někde kolem 5M a u FH to bude někde kolem 25M. Možná i tyto částky jsou přemrštěné, ale to ví reálně jen pár lidí ve SpaceX.
Jinými slovy, ano je to o tom, že Vulcan bude lítat pro armádu, nejspíše pro NASA a Amazon potažmo BO bude bárterovat motory za starty pro svoji konstelaci. Určitě se najedou i další zakázky, je to o lidech a pokud správně usměrníte toky peněz, tak se jistě něco najde.
Nicméně pokud si dočasně u F9/FH odmyslíme vertikální integraci a větší kryt (na obojím se pracuje https://www.tesmanian.com/blogs/tesmanian-blog/spacex-tower), pak toho Vulcan zase nemá až tak moc co nabídnout.
Z mého pohledu může být zajímavý druhý stupeň pro některé mise a pak varianta třetího stupně, ale tam tuším se zatím nic moc neděje. U SpaceX je jasno, ta jde cestou SHS, takže do F9/FH již asi sama investovat nebude, kromě toho co si zaplatí vojáci.
S odpustenim, o te „Rocket Mobile Service Tower“ od SpaceX se psalo pouze v roce 2020 a od te doby nic – alespon Google mlci. Ohledne lepsiho stupne pro F9 jsem tez uz nekolik let nic neslysel. Pokud vim, SpaceX ma dost nalozeno se SS/SH/HLS a tristeni vyvoje mi do toho nezapada. K cemu by jim take byl novy stupen pro F9 a vertikalni integrace pro F9, kdyz podle vlastnich planu, bude F9 brzy nahrazen SS/SH…
Ja chapu, ze fanousci SpaceX tohle neradi slysi, ale nazyvat Vulcan „backup“ raketou, nebo ze proti F9 Heavy nema sanci, to je strkani hlavy do pisku. Predevsim, kdyz evidentne uz pred prvnim startem ma Vulcan objednavek tolik, ze bude mit problem je vsechny vcas uspokojit. Vasi vetu „… odmyslíme vertikální integraci a větší kryt, pak toho Vulcan zase nemá až tak moc co nabídnout.“ – tak tu vetu mam problem pochopit. To si taky muzeme odmyslet motor z Ferrari a tvrdit, ze pak nema proti xxxxxx nic nabidnout. I po odecteni objednavek od Amazonu a vojaku a NASA, porad tu zbyva z deklarovaneho mnozstvi objednavek cca 30 komercnich. Proc tedy nejsou tyto misto na Vulcanu na F9/Heavy?
Mozna by stalo za uvahu, zda si nepripustit, ze F9/Heavy zde vyrusta zdatna konkurence. Samozrejme jak to vsechno dopadne, to se dozvime az za par let. Ale v te dobe uz jiste vsechny strci do kapsy SS/SH, je to spravne? 🙂
Tak nevím na co reagujete, já nic o lepším stupni nepsal, naopak jsem napsal, že jej SpaceX určitě vyvíjet nebude. Toto jste tedy pochopil zcela opačně, než bylo myšleno.
Pokud jde o ty objednávky, tak ještě jednou. ULA tvrdí něco o 70 objednávkách z čehož je 38 Amazon a 20-30 armáda. Jinými slovy, kromě „vlastních“ startů a předem domluvených armádních, které jsou dány předem aniž se řeší cena a jsou jen o tom, že donedávna byla jen ULA, tak vlastně o jaké starty se ještě jedná???
A ano, máte pravdu, po zprovoznění SHS dojde na další změnu v celém průmyslu, který ještě stále nebyl schopen ani pořádně zareagovat na změnu první v podobě F9/FH. Na druhou stranu nemám strach o ULA, vazby na politiky jsou velice pevné, takže peníze potečou i když budou služby mnohonásobně dražší oproti konkurenci.
Pocet startu pocitate spatne vy. Tech 20-30 armadnich je NAVIC k tem 70. Dale jeste nespecifikovany pocet pro NASA. Takze celkem cca 100. Z tech 70-ti je 38 pro Amazon, takze zhruba 30 je komercnich.
O lepsim druhem stupni pro F9 jste opravdu nepsal. To jsem si zamenil za zvetseny kryt nakladu. Ktery mimochodem i tak bude mensi, nez ten velky pro Vulcan, spravne? (F9: 13 + 5.2 = 18.2 metru vs. Vulcan: 21 metru; prumer 5.2 vs 5.4 metru).
Jeste bych mel dotaz ohledne tech 150 pouzder s popelem. Je soucasti planu taky deorbit a nasledne rozpraseni? 😉 A nebo se dostanou rovnou na nejakou vyssi obeznou drahu?
Ja tedy doufam, ze bud je v planu rizeny deorbit, a nebo to bude obezna draha rovnou kolem Slunce – nerad bych se docetl, ze nejaka urna s popelem sestrelila ISS nebo Gateway
Firma nabízí několik úrovní – od dopravy pozůstatků na LEO až na meziplanetární dráhy. S řízenou deorbitací se nepočítá.