Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.
Komety jsou každým průletem kolem Slunce ovlivňovány. Nejvíce to platí pro krátkoperiodické komety, které třeba studovaly dřívější evropské mise Giotto a Rosetta. Naopak cílem mise Comet Interceptor se má stát kometa neovlivněná Sluncem, která strávila většinu své existence v pustém Oortově oblaku. Taková kometa může obsahovat mimořádně cenný materiál, který se na ní zachoval z dob, kdy se formovalo naše Slunce a planety – před 4,6 miliardami let. „Mezi průkopnické úkoly sondy Comet Interceptor patří vůbec poprvé charakterizovat složení, tvar a strukturu povrchu nedotčené komety a odebrat vzorky její plynné a prachové komy,“ popisuje Michael Kueppers, vědecký pracovník ESA, který se podílí na studii mise Comet Interceptor a dodává: „Přístup k tomuto materiálu je zásadní pro pochopení našeho původu, pokud jde o to, jak se naše Sluneční soustava formovala a vyvíjela v průběhu času.“
Jakmile bude nalezena vhodná kometa (nebo dokonce mezihvězdný objekt), opustí Comet Interceptor svou vyčkávací pozici a bude naveden na dráhu, která bude křižovat dráhu cílového tělesa. Samotná sonda bude tvořena celkem třemi částmi – hlavní sondou a dvojicí menších průzkumníků. K jejich oddělení dojde několik dní před přiblížením sondy k cílovému objektu a jejich cíl je jednoduchý – jelikož průlet bude možný pouze jeden, bude zajištěno snímkování cíle z různých úhlů. Vědci tak budou moci z naměřených dat vytvořit jedinečný 3D model komety nebo mezihvězdného objektu.
Evropská agentura ESA vede vývoj hlavní sondy a jednoho ze dvou malých průzkumníků – oba stroje mají nést odlišné, ale navzájem se doplňující vědecké přístroje postavené evropskými firmami a akademickými institucemi. Japonská kosmická agentura JAXA se má postarat o stavbu druhého malého průzkumníka a jeho vědeckého vybavení. „Comet Interceptor je ambiciózní mise, která vyžaduje unikátní sondu – tedy spíše tři inovativní sondy. Nyní, po intenzivní fázi studií a plánování jsme připraveni začít stavět evropské prvky,“ říká Nicola Rando, projektový manažer mise Comet Interceptor.
„Evropští vědci, inženýři a řídící letů posílí svou pozici lídra ve všech aspektech výzkumu komet tímto důležitým krokem při budování další ikonické mise ESA zaměřené právě na komety,“ dodává Günther Hasinger, ředitel ESA pro vědecký výzkum. Podpis na začátku zmíněného kontraktu mezi ESA a OHB spojený s malou oslavou proběhl 15. prosince v pařížské centrále agentury ESA. Samotná mise Comet Interceptor byla Evropskou kosmickou agenturou navržena v červenci 2018 a v červnu 2019 byla vybrána. Jedná se o zástupce rychle vyvíjených misí kategorie F (fast). Mise Comet Interceptor by měla podle očekávání odstartovat v roce 2029 jako spolucestující s evropským teleskopem Ariel pro průzkum exoplanet.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/19447321-1-eng-GB/Comet_Interceptor_concept.jpg
https://twitter.com/MASA_06R/status/1174660463272968192
https://www.esa.int/…/24643773-3-eng-GB/Comet_Interceptor_contract_signing.jpg
Sonda bude muset nest asi dost paliva, aby bylo mozne zmenit jeji drahu. Navic je otazka zivotnosti, jak dlouho muze cekat na nejaky objekt. Kazdopadne moc zajimavy projekt.
N2O4 má bohužel jasné limity, jen hydrazin vydrží desetiletí. Je sice málo efektivní, ale při dostatečném množství to bude možné. Iontový motor asi ne, xenon uniká a efektivita solárních panelů klesá. Možnosti průletu tak budou omezené, a po několika letech čekání naroste tlak na úspěšné splnění mise. Bude třeba štěstí shůry, aby všechno klaplo.
Hydrazin to nebude, ten je silně korozivní a časem se prožere vším, což ho vylučuje jako palivo na dlouhodobou misi
Třeba New Horizons má motorky na hydrazin a to samé platí i u jiných dlouhověkých sond.