Když se v neděli 26. února v bezpilotním režimu připojila k ISS kosmická loď Sojuz MS-23, zdálo se, že příběh úniku chladící kapaliny z lodí Sojuz MS-22 a Progres MS-21 šťastně končí. Průběžně zveřejňované oficiální komentáře mluvily o srážce s mikrometeoridem nebo kosmickou tříští jako o příčině nehody, Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Francisco Rubio získali bezpečnou loď pro návrat na Zem. To samozřejmě neznamená vyřešení všech dopadů, které tato havárie na provoz ISS má. Ty pominou až s návratem rotace posádek Sojuzů ke standardní půlroční frekvenci v září letošního roku. Bezprostřední ohrožení se však zdálo zažehnáno. S faktem, že vzduchoprázdno není tak úplně prázdné, umí kosmonautika žít.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
10. března ale v ruské Izvestiji vyšla reportáž Olgy Kolencové, která tento scénář přinejmenším nabourala. Předchozí zkušenosti s, eufemisticky řečeno, kolísající kvalitou výroby ruského kosmického průmyslu, vedly už v počátku k úvahám, jestli se i v těchto případech přece jen nejednalo spíše o šlendrián než o zásah „vyšší moci“. Indicií nebylo málo. Fatální, v podstatě identický, zásah dvou lodí v tak krátkém časovém rozpětí a poškození totožných systémů jsou sice možné, ale velmi nepravděpodobné. Únik byl v obou případech téměř shodný co do objemu a trvání. Rozsah a kvalita poškození tedy musely být stejné. To už tak nízkou pravděpodobnost vnější příčiny dál posouvá směrem k nule. Spíš podporuje úvahu o technické závadě systému. A protože se jedná o opakované selhání téhož zařízení, vede to k domněnce, že se může jednat spíše o systémové selhání než o jednorázovou výjimečnou událost. Zmíněný článek pak předběžné závěry Roskosmu o zásahu cizím tělesem dále zpochybňuje.
Zdroj: https://images.hindustantimes.com/
Podle nového, zatím pořád platného, harmonogramu mají posádku Sojuzu MS-23 (původně tedy MS-22) vystřídat Rusové Oleg Kononěnko, Nikolaj Čub a Američanka Loral O’Harová. Start jejich lodi Sojuz MS-24 je plánován na 15. září 2023. To, mimo jiné, znamená, že trojice Prokopjev-Petělin-Rubio stráví v kosmu déle než rok. Potud tedy plán a v současnosti pořád platný harmonogram.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Podle tří nezávislých zdrojů Izvestiji v Roskosmu by se však kosmická loď Sojuz MS-24 mohla vydat na ISS již tři měsíce před plánovaným termínem – 7. června. Důvodem pro takovou nečekanou a poměrně razantní změnu mohou být právě úvahy o technické závadě na chladícím systému a nikoliv nehodě jako příčině aktuálních změn a potíží.
V obou případech totiž k selhání chladícího systému došlo po zhruba 3 měsících na orbitě (85 dní u Sojuzu MS-22 a 108 dní u Progresu MS-21). Pokud jde skutečně o problém ve výrobě, pak by podobnou závadu teoreticky mohla mít i kosmická loď Sojuz MS-23. Posunutí data přistání Sojuzu MS-23 na červen by tak zkrátilo jeho pobyt ve vesmíru ze 203 na +/- 103 dní. Let by se tedy dostal do „bezpečného časového limitu“.
Na dotaz Izvestiji, jestli je plánována změna termínu startu Sojuzu MS-24, odpověděl Roskosmos že: “oficiální rozhodnutí o datu startu Sojuzu MS-24 TPK učiní Státní komise, o čemž bude státní korporace informovat“. Závěr si může čtenář udělat sám.
Zdroje Izvěstijí jak v Roskosmu tak v RKK Eněrgija potvrzují, že navzdory oficiálním prohlášením je scénář technické závady stále na stole a zkoumání této možné příčiny selhání chladícího okruhu nadále probíhá. V žádném případě zatím nebyl definitivně vyloučen. Pokud, a zatím můžeme vycházet jen ze zákulisních zdrojů ruského média, by skutečně tato příčina potvrdila, bude mít Roskosmos problém. Znamenalo by to, že jeho prohlášení o příčinách závady bylo nepravdivé a že zamlčuje důležité informace týkající se nejen ruských kosmonautů, ale i amerických astronautů, kteří na Sojuzech létají. Ale také, že na ISS vědomě vyslal potenciálně závadnou loď. Což už se koneckonců stalo v případě Nauky.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Kromě problémů s chladícím okruhem Izvěstije zmiňují ještě jeden možný důvod pro zkrácení mise Sojuzu MS-23. Tou je samotné neplánované prodloužení pobytu na dvojnásobek, tedy na rok. Roční pobyt ve vesmíru je, na rozdíl od půlročního standardu, pořád výjimečnou událostí. Astronauti pro něj podstupují speciální přípravu a také lidsky je to významný zásah do jejich životů. Astronauti jsou bezpochyby silně motivovaní a let do vesmíru je vyvrcholením jejich přípravy i kariéry. Nicméně udělat takové zásadní rozhodnutí ze dne na den a ještě pod tlakem nepříznivých okolností není rozhodně ideální start roční mise.
Tady už se ovšem jedná o ryzí spekulaci redaktorky a ani oslovení ruští odborníci se neshodnou na tom, jestli by toto mohlo být důvodem případného zkrácení pobytu na ISS. Co by však psychické pohodě posádky rozhodně neprospělo, to by bylo překotné střídání rozhodnutí o délce jejich letu.
Zdroje informací
https://iz.ru/1480829/
Zdroje obrázků
https://pbs.twimg.com/media/FdL4K4PXoAEdSGi.jpg
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/K8pnruvbTAxCHiRYS7xxYX.jpg
https://images.hindustantimes.com/…1677037840307_1677037840307.JPG
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/Soyuz_MS-24_Crew.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Preflight_%28NHQ202209210001%29.jpeg
Pokud by tedy poškození chladících systémů nebylo způsobeno vyšší mocí – a k té nemůžeme počítat ani trosky vzniklé při pokusech Rusů a Číňanů ničit družice na orbitě, jak asi můžeme spekulovat…?
A je nutné pro spekulace zahrnout čas:
Výrobní a montážní závod začal používat levnější materiály s horšími vlastnostmi.
Změnili technologií výroby součástek k horšímu.
Změnili způsob montáže na nevhodný a poškozující, případně lidský faktor.
Změna se týkala něčeho jiného, co způsobilo částečnou destrukci už při startu.
Začali používat agresívnější náplň chladícího systému, která jej poškozuje.
…
Jak na to asi jdou?
Podle mě jste to vystihl. Protože se jedná o zalétanou/ odzkoušenou techniku, budou hledat změny, ke kterým došlo a znovu testovat jejich vliv na chladící systém.
Nemyslim si, ze rusi robia male inkrementalne zmeny. Skor by som cakal, ze pojdu klasickou cestou (koniec koncov, preto mame Sojuz MS) velkych balikov zmien, ktore sa nejaku dlhsiu dobu pripravuju, testuju a potom sa zalietaju najprv na Progressoch a az potom sa pouziju na Soyuzoch.
Skor by som ocakaval nejaku lajdacinu vo vyrobe alebo nejaky nekvalitny vstupny material. Za sucasnej situacie je mozne oboje.
Kdyby to nebyli Rusové, tak bych si myslel, že přešli na norský plyn.
Diky za clanek. Clovek by chtel verit, ze to jsou je spekulace, ale bohuzel realita je takova, ze se take zdraham uverit, ze oba incidenty (MS-21/22) jsou jen nahoda. Na to maji ruske oficialni zdroje prilis mizernou historii plnou zamlcovani a prekrucovani faktu. Precedensy z 90-tych let z Miru se jakoby zacinaji opakovat. Snad to neskonci katastrofou.
Podle mého názoru hodně napoví reakce Američanů. Jestli budou na Sojuzech dále, bez přerušení, létat.
Rubia do Sojuzu MS-22 posadit nechtěli. Raději byli ochotni riskovat krkolomný návrat v Dragonu.
Dřívější start Sojuzu MS-24 by do toho moc víc světla nevnesl. Letí dřív protože MS-23 také není 100%? Ale znamenalo by to, že příčina potíží už bude v té době odstaněna a MS-24 už 100% je? Nebo se garantovaná životnost Sojuzů zkrátí na 3-4 měsíce.
Napoví právě přítomnost západních astronautů na palubě Sojuzů. A pak termín návratu Sojuzu MS-24. Zatím můžeme jen spekulovat.
Proč by měl být návrat v Dragonu krkolomný? Nosnost by měla být dostatečná a tu trochu nepohodlí při vyšších g jistě převáží mnohem vyšší bezpečnost.
Rubio by musel použít svou sedačku Kazbek že Sojuzu. Takové řešení, pokud vím, nebylo zatím zkoušeno. Jednalo by se tedy o ad hoc improvizaci. Kosmonautika sice improvizace umí, o hladký proces by podle mě ale nešlo.
V krajním případě, pokud by šlo o život není potřeba ani ta sedačka a zkoušet taky není moc co. Ano, možná by tam byla nějaká modřina, ale než riskovat život v nespolehlivé lodi, tak tohle je jistota návratu.
Souhlasím, taky si dovedu představit situaci, kdy by astronaut klidně seděl na podlaze.
V případě použití Kazbeku by bylo potřeba vyzkoušet minimálně uchycení a stabilitu. Poletující sedačku s astronautem v kabině při přistání nechcete. 😉
No pro tyto případy mají vždy dostatečné zásoby Duct tape. 🙂
Rozhodně to není taková legrace jako si asi myslíte. Crew Dragon je sice navržený pro 7, ale to neznamená, že se na podlahu dá jen tak natáhnout matrace pro pátého. Přetížení a různé nestability během přechodových fází jako vytahování padáků a dopad na hladinu nejsou něco, co by chtěl zažívat astronaut jen nějak nouzově přikurtovaný. SpaceX se to možná snaží prezentovat jako let běžným letadlem na dovolenou, ale realitou je, že je to v některých okamžicích spíš jízda závodním autem pro rallye. Tedy nic výrazně nebezpečného nebo nepohodlného, když jste přikurtovaný ve správné sedačce, ale žádný spolujezdec nevyhodí sedačku a nesedne si na podlahu. Riziko vážnějšího zranění je moc velké. A to nemluvím o možných nestandardních situacích jako přistávání jen se dvěma padáky.
Možná by nebylo do budoucna od věci dotáhnout na ISS tři sedačky pro Crew Dragona (nebo aspoň jednu), které by tam zůstaly pro případ nouze.
Tak přesně tohle bych čekal, že se teď ve SpaceX promýšlí a chystá. Buď nějaké univerzální náhradní křeslo nebo držáky na Kazbeky do Crew Dragonu. Já mám v autě dvě sklápěcí sedačky v kufru, tak třeba se inspirují… 😉
Já v tom vidím i jeden pozitivní moment. Po odchodu = odstranění Rogozina konečně Rusko prezentuje své problémy a nejistoty. Ten problém je podle foto v místě, kde loď mění svůj tvar a tedy je tam svar nebo jiný spoj, což je jistě zdrojem problémů.
Stává se to u všech výrobců kosmonautiky, tady je ale problém ten, že jde o velmi zalétané a spolehlivé lodě.
Svar je na plášti, chladící systém je veden pod ním. Jestli došlo k porušení těsnosti v místě nějakého spoje, v rovné nebo ohýbané části potrubí nebo nějakého prvku tak není zřejmé.
Jak ilustruje i tato popisovaná situace, na přístupu Roskosmu se v komunikaci a informovanosti nezměnilo vůbec nic. Určitě ne k lepšímu. Borisov sice volí mírnější rétoriku než Rogozin, ale obsah se nezměnil.
Děkuji za komentář, naprosto s Vámi souhlasím.
Omlouvám se redakci, že se opět vracím k tématu. Vím, že pan Majer nemá rád vojenské a politické diskuse.
Tato možná normální výrobní/technická vada má ve vypjatém vztahu Rusko kontra celý svět výraznější dopad.
A NASA je postavena ne svoji vinou do trapného problému. Jistě pomocí Crew Dragon (a snad i Starliner)dokáže zabezpečit transport všech non-Russian a potenciálně i Russinan lidí zpět i výhledově tam. Ale pokud odmítne návrat svého astronauta v Sojuzu a plánovaný start Američanky na Sojuzu, tak to prostě bude díra jako hrom do vzájemné důvěry. Jen důvěry v technologii, ale jistě se to veze se všeobecnou důvěrou a atmosférou na ISS. Já věřím, že se ruští a zbylí astronauti/kosmonauti chovají maximálně vstřícně na místě, „kde vše funguje ještě normálně. Ale nevěřím, že astronauti opravdu vítají kolegy z Ruska upřímně. díky době výcviku musejí být zmasakrováni Putinovým názorem.
Případné přerušení letů západních astronautů na Sojuzech byla čistě moje spekulace. Vycházel jsem sice z případu Rubia a jeho dočasného přesunutí do Dragonu před příletem MS-23, ale pořád jen spekulace. Berme to tedy jako možný scénář, v tuto chvíli nepříliš pravděpodobný, ale příliš bych jej zatím nerozvíjel.
Souhlasím s Vámi, že ruská agrese na Ukrajině se promítá i do nálady na ISS. Je dobře, že spolupráce je i za této situace možná, byť o potlačovaných emocích a názorech také nepochybuji.
Děkuji za jasnou a rychlou reakci. Naprosto souhlasím.
Jen si dovedu vžít do postoje osádek všech národností na ISS, že soužití s jejich kamarády a kolegy je něco jako soužití před nekonfliktním rozvodem – máme se rádi, ale ahoj…
Možná to tu už bylo, ale nevšimnul jsem si toho.
Ten poškozený Sojuz MS-22 je ještě u ISS nebo už odletěl?
Ještě kotví u ISS, odlet je plánován na konec března.
P.S. Přistání v bezpilotním režimu proběhne standardně, tj. orbitální a poškozený přístrojový úsek shoří v atmosféře a návratová kabina s nákladem přistane v Kazachstánu.
Parádní shrnutí relevantních informací na jednom místě. Díky za to!
Díky. Vznik článků však není jen mou zásluhou… 😉
Nakonec byly úvahy v tomto článku mylné.