Japonská firma ispace zatím může být s průběhem první ostré mise svého lunárního landeru spokojena. Po startu na Falconu 9, ke kterému došlo 11. prosince loňského roku, se landeru podařilo 21. března vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Od té doby probíhá kontrola všech systémů, které budou zapotřebí při velkém finále celé mise. HAKUTO-R je totiž lander a má tedy přistát na povrchu Měsíce. Momentálně se zdá, že by k tomuto milníku mělo dojít nejdříve 25. dubna v 18:40 SELČ. Pokud se to podaří, půjde o velký úspěch firmy ispace, která chce v budoucnu na Měsíc vypustit i další landery. Jejich první exemplář by měl po dosednutí uvolnit dva rovery – SORA-Q z Japonska a Rašíd ze Spojených arabských emirátů. Jak dopadne ambiciozní pokus o přistání na Měsíci, budete moci sledovat v tomto článku, kde je pro Vás připraven přehrávač originálního přenosu, ale i česky psaný online přenos.
Zdroje informací:
https://ispace-inc.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://s.hdnux.com/photos/01/30/45/24/23221567/3/1200×0.jpg
Před 4 lety jsme pomocí online přenosu sledovali v rozmezí asi půl roku izraelský a indický pokus. Věřím, že tento japonský bude mít dobrý konec. Ať už to bude dnes nebo později.
Tak zase prd.
Jde vidět, že přístat na měsíci pořád není tak snadné, jak zaparkovat u obchoďáku.. Krásné fotky!, ale jen mi to připomína SS (kterou sleduju neustále) kolik jí čeká ještě překážek aby tam s tím monstrem doletěli. a pak přistáli.. to je tooolik prace. snad to zvládnou, chci to sledovat se synovcem 🙂
Je to opravdu s podivem, jak se zoufale nedaří. Když vynecháme pravěké úspěchy USA a SSSR, tak se ty tři čínské novodobé náročné mise, které se v podstatě plně vydařily, jeví jako zjevení. Izrael, Indie, Japonsko…. Brzy má konečně začít realizace programu CLPS, to jsem na to tedy opravdu zvědav 🙁
Vážně sem chcete cpát Čínu,která s jistotou profituje na úspěchu jen proto že ukradla know how přímo od NASA když ta zcela neprozřetelně najala nevědomky Čínského preofesora který schodou okolností měl přístup i k softwáru k řízení sestupu družic na Mars…?
To není podstatné. Faktem je, že úspěšně přistáli.
Nebo taky Čína profituje jednoduše z toho, že má zkrátka větší vývojové týmy či celkovou kosmickou infrastrukturu a víc financí. Stačí se podívat na počty kosmických startů v posledních letech.
Takhle se to brát nedá,ona jednoduše nectí práci jiných,jen aby z toho ona sama měla co největší profit.Žel žijem v době která ukazuje nutnost spolupráce,opak totiž způsobí že nám tohle vše jednoho dne akorád spadne na hlavu.
Historii firem jako Apple, Microsoft, nebo Facebook znáte, že se tak oháníte ctí k práci jiných?
Jak to bylo v tom filmu o vzniku Facebooku?
„Chlap, co vyrobil židli nedluží každému, kdo kdy vyrobil nějakou židli“
Nebo jako v praveku vycitat ,ze jeden kmen okoukal od druheho kmene dovednost v pouzivani pazourku.
na jiném zdroji jsem se dočetl že Hakuto přistálo moc tvrdě, mělo vysokou přistávací rychlost…….škoda. Moc jsem se těšil na ty vozítka a že Japonci ukážou nové snímky a výzkum. Letošek mají docela černý…
40 let jsem programoval centrální výpočetní systémy českých bank a nejhorší chyba byla, když se nepodařilo zjistit PROČ. Domnívám se, že v tomto stádiu jsou nyní konstruktéři landeru.
Ještě pár sekund před dosednutím byla rychlost v jednotkách km/h a tedy nehrozilo totální roztříštění. Spíš to na mne dělá dojem, že sonda dosedla na nějakou velmi lokání nerovnost a její antény nejsou schopné pracovat ve správném směru.
Je to jen můj laický názor, ale víra v selský rozum špičkových konstruktérů byla silně nahlodána startem SuperHeavy. Termální výkon Saturnu V se uváděl kolem 13 temelínských bloků. Čili SuperHeavy kolem 30 bloků. Pokud tento výkon koncentruji do pár čtverečních metrů betonu, tak co asi mohu očekávat.
To samé lander pro SLS. 50 m vysokou konstrukci dokáže fatálně odklonit i drobná nerovnost na povrchu.
Během sestupu došlo palivo a samozřejmě následoval volný pád. V jaké výšce se dočerpalo, to nevím. Takže žádná záhada a u dalších landerů Hakuto si to snad ispace pohlídá. To by asi neměl být velký problém.
Díky za info, to jsem zatím nevěděl.
Treba se to nekdy v budoucnu podari zjistit ze snimkovani pri nejakem obletu Mesice v jakem stavu pristal, nebo pokud je ta oblast oblzvlast necim zajimava, tak z roboticke ci pilotovane mise.
Též mne to napadlo. Trvale působí družice pro podrobné snímkování povrchu Měsíce a asi se zaměří i na dané místo. Ale dovede vystopovat dané místo, ale detaily ne.
A předejdu laické dotazy – JWST se NEsmí zaměřit dovnitř oběžné dráhy Země, tedy ani na Měsíc.
Prosim, a vie sa, bol pokus nadviazat spojenie s nakladom, s tymi rovermi?
Predsa len, ak ten naraz nebol velmi tvrdy, ze sa jednorazovy lander rozbil, ziadna velka skoda, ale naklad mohol do urcitej miery prezit..
Mám dojem, že rovery by byly schopny komunikovat pouze přes lander.
Dakujem.
No, myslim, ze vidno ze by to malo smerovat k nejakej zakladnej infrastrukture na Mesiaci. Od komunikacnych sluzieb, cez pristavacie, transportne po mozno nabijacie. Aby naklad nebol vo vsetkom zavisly na landeri.
Tusim ze Lockheed Martin planuje vypustit 2 druzice a poskytovat univerzalnu komunikaciu sluzbu.
S pristavanim, firmy (aspon zapadne) by sa mohli zhodnut na nejakej standardnej delivery plafrorme, kontajneri alebo palete. Nieco co vydrzi trocha hrubsie zaobchadzanie. Standardny 20 feet kontajner bude asi momentalne velky.. a sluzba by bola len polozenie kontajnera do regolitu.. uz asi trocha fantazirujem.
SORA-Q se podle mého názoru klidně mohl ze svého slotu i po nárazu na povrch vykutálet do regolitu třeba i v pořádku, ale to je všechno. Spojení mělo být přes lander. Pokud jde o Rashid, tak ten se musel vzorně a metodicky vyložit na povrch z normálně stojícího landeru, takže ten to má taky za sebou.