Když zástupce NASA minulý týden hovořil o „obtížích“ při vývoji obří rakety Starship od firmy SpaceX, tak zmínil, že tyto komplikace mohou způsobit posun prvního přistání na Měsíci v rámci programu Artemis, které je zatím plánováno na konec roku 2025. Tato mise má totiž používat upravenou verzi lodě Starship jakožto dvoumístný pilotovaný lunární lander, který by dopravil na Měsíc a zpět výsadek astronautů. Oním zmíněným zástupcem NASA byl Jim Free, šéf divize NASA pro vývoj průzkumných systémů z ředitelství agentury NASA. Z jeho slov vyplývá, kolik práce musí SpaceX udělat, než bude mít Starship volnou cestu k dopravě astronautů na Měsíc.
„Pro Artemis 3 jsem zmínil prosinec 2025 jako aktuální plánovaný termín,“ zmínil Free minulý týden na zasedání Rady pro letectví a vesmírné inženýrství Národní akademie a dodal: „Jenže obtíže, které SpaceX měla, jsou podle mého názoru opravdu znepokojivé. Můžeme tedy přemýšlet o skluzu zřejmě na rok 2026.“ ještě než Starship poletí k Měsíci, musí ji SpaceX nejprve dostat na oběžnou dráhu. První integrovaný let lodi Starship na raketě Super Heavy s 33 raketovými motory z firemní základny Starbase v jižním Texasu proběhl 20. dubna. SpaceX označila testovací let za úspěšný, jelikož sestava rakety a lodi opustila rampu a v ladném oblouku zamířila nad mexický záliv, přičemž odesílala cenná data o chování všech systémů pro budoucí analýzy.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Raketa však později vinou výpadku několika motorů ztratila stabilitu a začala rotovat, přičemž autodestrukční systém zareagoval až se značným zpožděním. Pozemní týmy firmy SpaceX nyní opravují texaskou rampu a zesilují veškerou související infrastrukturu, což bude před druhým letem Super Heavy / Starship nezbytné. Elon Musk, šéf firmy SpaceX, již vyjádřil svůj odhad, že by rampa mohla být k dalšímu startu připravena koncem léta.
Lunární Starship lander není jediným prvkem architektury programu Artemis, který může způsobit odklad měsíčního přistání v rámci mise Artemis 3. Agentura vloni vybrala firmu Axiom Space, aby vyvinula nové skafandry, které mají astronauty chránit při výstupech na měsíční povrch. Nové kosmické obleky jsou mnohem flexibilnější, než stávající skafandry používané třeba na ISS, které vychází z desítky let starých konceptů. Nové obleky tedy budou pro vycházky ve snížené gravitaci mnohem vhodnější. Generální inspektor NASA však zmínil, že Starship lander od SpaceX a skafandry od Axiom Space (oba projekty jsou vyvíjeny v rámci komerčních kontraktů s fixními částkami) mohou stát za odklady prvního lunárního přistání po více než půl století.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
„Se společností SpaceX jsme uzavřeli smlouvu s pevně stanovenou cenou a jejich úkolem je nám dodat dohodnuté služby,“ uvedl Free a dodal: „A já je za to budu hnát k odpovědnosti. Dostávám spoustu otázek, jestli stihnete datum. No, musí začít létat, než budeme moci získat nějaké zhodnocení.“ NASA v roce 2021 přidělila firmě SpaceX kontrakt na 2,9 miliardy amerických dolarů, v rámci kterého má být Starship použita jako pilotovaný lunární lander mise Artemis 3, což má být první pilotované přistání na Měsíci od roku 1972. V daném výběrovém řízení byla nabídka od SpaceX cenově nejnižší a navíc nabízela největší nákladní kapacitu. Poté ještě NASA se SpaceX podepsala další kontrakt – tentokrát na další Starship lunární lander pro misi Artemis 4. Nejnovějším pokrokem bylo podepsání dohody s firmou Blue Origin, která má dodat pilotovaný lunární lander pro misi Artemis 5.
Podle aktuálně dostupného plánu NASA by měla čtyřčlenná posádka vyrazit na misi Artemis 3 z Kennedyho střediska pomocí nosné rakety Space Launch System a kosmické lodi Orion. Jak raketa, tak loď byly úspěšně otestovány vloni při bezpilotní misi Artemis 1. Druhý testovací let SLS a Orionu, tedy mise Artemis 2, je zatím plánován na konec roku 2024. Čtyřčlenná posádka v rámci této zkoušky obletí Měsíc a vrátí se na Zemi. V rámci mise Artemis 3 má loď Orion dopravit astronauty do blízkosti Měsíce, kde bude čekat Starship lander. Tato 50 metrů vysoká loď odstartuje na obří raketě Super Heavy, která by jednou mohla být znovupoužitelná. Poté, co Starship lander dosáhne nízké oběžné dráhy Země (ve výšce několika set km), budou zde její nádrže doplněny kapalným metanem a kyslíkem, které dodají Starship-tankery. Samotný návrh Starship má obsahovat několik variant – od zmíněného landeru a tankeru, přes zásobník pohonných látek až po verze určené k vynášení družic, či dopravě lidí do hlubšího vesmíru.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Zpět ale k misi Artemis 3. Starship-lander s naplněnými nádržemi vyrazí na oběžnou dráhu Měsíce, kde se spojí s lodí Orion. Dva členové posádky přestoupí do landeru a dojde k rozdělení obou částí, přičemž Starship opustí oběžnou dráhu Měsíce a vydá se k jeho jižnímu pólu, zatímco zbylí dva členové posádky budou v Orionu kroužit kolem Měsíce. Starship po přistání stráví na povrchu několik dní, v rámci kterých má proběhnout několik výstupů do volného prostoru. Poté Starship i s dvoučlennou posádkou na palubě odstartuje a na oběžné dráze Měsíce se spojí s lodí Orion. Obě dvojice se opět setkají a po odpojení od Starship se celá čtveřice vrátí v Orionu na Zemi.
SpaceX ani NASA zatím nezveřejnily přesné číslo vypuštěných tankerů, které budou zapotřebí pro zajištění jednoho letu Starship-landeru k Měsíci. Kontrakt s NASA navíc obsahuje i povinnost provést demonstrační bezpilotní přistání na Měsíci před samotnou misí Artemis 3. „Když si uvědomíte, že potřebují řadu startů, aby mohli provést let s posádkou, potřebují řadu startů, aby mohli provést demonstraci, potřebují řadu startů, aby mohli začít létat, zbývá jim ještě značný počet startů,“ řekl Free a dodal: „Právě to ve mně samozřejmě vyvolává obavy ohledně prosince 2025.“
Zdroj: SpaceX
Free také uvedl, že významným milníkem před demonstračním bezpilotním přistáním na Měsíci bude ukázka systému pro přečerpávání kryogenních pohonných látek mezi loděmi. Jde totiž o klíčovou technologii, která umožní Starship letět někam dál, než pouze na nízkou oběžnou dráhu Země. Jak Free také zmínil, NASA a SpaceX odložily kritické zhodnocení návrhu Starship – lunárního landeru do doby, než firma dokončí zkoušku přečerpávání pohonných látek mezi loděmi. Zkapalněný kyslík a metan, který využívají motory Raptor na Starship, jsou skladovány za velmi nízkých teplot. Bez optimálních opatření (například vhodné izolace) by se obsah nádrží vystavených slunečnímu záření ohříval, začal by vařit a odpařoval se. Tím se celý proces přečerpávání a skladování paliva na oběžné dráze komplikuje. Zvolený metan a kyslík poskytují vyšší efektivitu než hydrazin a oxid dusičitý, které používaly lunární landery programu Apollo. Hydrazinu stačí i pokojová teplota, ale zase je toxický.
Free také zmínil, že se zástupci NASA nedávno sešli se zástupci Federálního leteckého úřadu FAA (Federal Aviation Administration), aby spolu probrali důležitost Starship pro plány agentury na průzkum Měsíce. Právě FAA totiž dohlíží na vyšetřování SpaceX, které se zaměřuje na problémy objevené při prvním integrovaném letu 20. dubna. Vyšetřování se zaměřuje především na fungování autodestrukčního systému, který zničil sestavu až později, než měl, ačkoliv jeho úkolem je ukončit let, pokud by hrozilo, že se raketa vymkne kontrole a ohrozí obydlené oblasti. FAA momentálně neočekává, že by firmě SpaceX udělila další povolení ke startu, dokud nebude vyšetřování dokončeno. Pozitivní zprávou je, že zástupci regulačního úřadu jsou spokojeni se změnami v konstrukci rakety, které mají řešit obavy o bezpečnost veřejnosti.
„Musí prostě začít létat,“ zopakoval Free na adresu SpaceX a dodal: „Když se na to podíváte z odstupu, zjistíte, že je to spousta startů, které musí proběhnout, aby se tyto mise uskutečnily, takže naši partneři z FAA jsou pro to rozhodující.“ Zmínil také, že SpaceX poskytla minulý týden (pro nás již před 2 týdny) agentuře NASA aktualizovaný harmonogram vývoje Starship, který momentálně rozebírají zainteresované osoby agentury. Jak již bylo zmíněno výše, kontrakt na pilotovaný lunární lander byl uzavřen na fixní částku, což znamená, že všechny dodatečné výdaje spojené se zpožděními, či změnami designu platí kontraktor (tedy SpaceX) a nikoliv zákazník (NASA).
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
„Mám z toho velké obavy a očekávám, že se splní,“ řekl Free a dodal: „Je skvělé, že máme pevnou smlouvu s pevnou cenou, protože z toho pro nás neplynou žádná navýšení nákladů. Ale faktem je, že pokud nebudou létat v termínu, který řekli, tak to není dobré, pokud máme smlouvu s fixní cenou, kromě toho, že nebudeme platit víc, což je důležité.“ Start mise Artemis 3 v roce 2026 by byl podle generálního inspektora NASA stále výzvou – alespoň podle jeho zprávy z roku 2021, která byla založena na průměrné délce odkladů kosmických programů NASA. Tehdejší zpráva naznačovala, že by lunární lander nemusel být připraven pro pilotované mise do roku 2028. V září 2028 má startovat mise Artemis 4, přičemž její harmonogram je také v ohrožení kvůli stavbě nové mobilní vypouštěcí plošiny pro raketu SLS na Kennedyho středisku.
Artemis 4 vyžaduje novou plošinu, protože si při ní odbude premiéru větší horní stupeň rakety SLS, tedy EUS od firmy Boeing. Ten je zatím ve fázi vývoje a i zde se může objevit tlak na start v roce 2028. Silnější raketa SLS vybavená horním stupněm EUS ponese opět loď Orion se čtyřčlennou posádkou, ale navíc i mezinárodní obytný modul, který se má na oběžné dráze Měsíce připojit k chystané kosmické stanici Gateway. Její první dva moduly budou vyneseny samostatně a bez posádky pomocí rakety Falcon Heavy.
Po roce 2028 chce NASA navýšit kadenci startů programu Artemis na jeden ročně, ale agentura i její dodavatelé musí snížit ceny raket SLS a lodí Orion, aby byl tento cíl dosažitelný. Generální inspektor NASA uvedl, že první čtyři mise Artemis budou stát 4,1 miliardy dolarů každá. Tato částka je z velké části způsobena náklady na raketu SLS a loď Orion. Všechny části nosiče jsou na jedno použití, přičemž u Orionu se plánuje opakované používání návratové kabiny od firmy Lockheed Martin.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/06/20230607starshipmoon.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/06/20230607starshiplaunch.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FuK9jYiaAAIg1QO?format=jpg&name=4096×4096
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/02/starships-docked-1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FulfEVCagAAyP3z?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/06/20230607free.jpg
Start v roce 2025 by byl malý zázrak a osobně v to moc nevěřím. Nicméně já v tom čtu pozitivní informaci, že NASA udržuje FAA „pod tlakem“ ohledně rychlosti vyšetřování a všech ostatních byrokratických procesů, takže by snad nebylo nutné čekat zase rok na povolení ke startu (ne snad, že by SpaceX mělo rok vše připravené…).
Ja myslím že 2026 je nereálné. Vzhledem k počtu startů a množství potřebného vývoje. Mslím že i 2028-29 bude velmi těžko dosažitelné.
Na druhou stranu v tom nevidím žádnou tragédii – to je holt osud nových technologíí. Vzpomeňme na Webův teleskop – dobu vývoje, a nárůst ceny. Přesto to mělo smysl.
Zajímavá informace na konci je ta, že jeden jediný start SLS má být mnohem dražší, než vývoj, výroba, testování, spousty startů SHS a dvě přistání na Měsíci. Myslím si, že firmy za SLS si sice mnou ruce jak se řádně napakovaly, ale současně asi tuší, že to sice byl obchod století, ale další takový už nebude.
Tie firmy by som z tej ceny až tak neobviňoval, predsa len si to nemuseli (museli) v NASA objednať u nich. Celý rozpočet tam určuje kongres a kongresmanom ktorý by chceli ušetriť by museli oznámiť , že v takom prípade zoberú výrobu z ich štátu a spoja ju s výrobou u ich konkurencie, aby to bolo lacnejšie. V takomto prípade by určite zmenili názor a kľudne podporili rozpočet aký je. Aj keď som počul o tom, že by ju odpredali sukromnej spoločnosti a tam by už to presúvanie výroby asi nevadilo.
Ale tak trochu iný pohľad na to: my to neplatíme tak nás to nemusí mrzieť 😀
Program Constellation NASA spustila v roku 2004. Sluboval pristatie na Mesiaci do roku 2020.
To sa zial nepodarilo. Slova, ktore mal pan Free pouzit ako dovody zdrzania su v skutocnosti: Constallation, Ares I, Ares V, ALTAIR, SLS a na zaver Orion (ktory ako jediny program prezil skrty v rozpocte).
Ak by sa NASA nerozhodla pod financnym tlakom presunut vyvoj a vyrobu na sukromny sektor neviem, aky by bol aktualne plan na navrat na Mesiac. Bez sukromneho sektoru aktualne nema pristup ani k ISS.
Constellation a Artemis bych celkově dohromady moc nemíchal. Oba projekty sice mohou vizuálně vypadat podobně (v některých aspektech), ale celkové vyznění se liší.
Preco nie ? Artemis je „dietatom“ Constellation, ktory Obamova vlada zrusila pre prekracovanie budgetu, casoveho planu a malu mieru inovacii.
Prezil len Orion (CM, servisny modul nie, ten dodava ESA), a ciastocne AresV, ktory dnes pozname ako SLS.
Kedze ISS bola v dobe vyhlasenia programu Artemis prakticky hotova, program ju nezahrna. Pridali Gateway, Mars odlozili na neskor.
Constellation do Artemis nazapočítává nikdo. Ani kontrolní orgány jako generální inspektor NASA nebo Úřad vládní odpovědnosti. SLS a Ares V se dost liší. Centrální stupeň s jiným průměrem a jinými motory, jiný horní stupeň s jinými motory, SLS raketa pro posádku vs Ares V nákladní raketa atd. Kvůli nákladnosti programu Constellation se počítalo s ukončením činnosti ISS v roce 2016, programy SLS/Orion toto nepožadovaly.
Reseni je moc revolucni,od zacatku bylo zrejme jak to skonci.
Je cim dal pravdepodobnejsi , ze prvni clovek na Mesici v tomto stoleti a tisicileti bude Cinan/ka.
Jinak ty ceny s ohledem na inflaci od dob skonceni raketoplanu zas tak dramaticke nejsou. Bavime se o Mesici, ne o LEO.
Samozrejme 2-3 starty FH (Orion,lunarni modul, stupen pro navedeni na translunarni drahu) pro lunarni mise by byly levnejsi.
Nemyslím si, že by Čína v aktuálním kole předběhla USA. Artemis třeba bude mít pár let skluz, ale do roku 2030 čekám přistání. Čína přistane až po roce 2030.
Skluzy u SLS jsou velke.
A v pripade lunarnich modulu.
Starship je ambiciozni a pochybnosti ve veci terminu jsou na miste.
Zalozni reseni, pravdepodobne od Bezose, otazka jakou bude mit hmotnost,aby byl vynesen s Orionem,protoze silnejsi SLS 1B bude myslim az Artemis 4. Nebo jestli bude startovat zvlast na jinem nosici.
U Ciny jsem vychazel z cca 10 dni stareho clanku tady na Kosmonautix:
„Hlavní konstruktér čínského programu průzkumu Měsíce Wu Weiren nedávno řekl, že není pochyb o tom, že Číňané vstoupí na Měsíc před rokem 2030. Zástupce ředitele Čínského úřadu pro pilotované kosmické lety CMSEO (China Manned Space Engineering Office) Lin Xiqiang potvrdil, že pilotovaný lunární program byl nedávno zahájen a jeho hlavním cílem je vyslat čínské astronauty k přistání na Měsíci do roku 2030. “
https://kosmonautix.cz/2023/06/taikonauti-na-mesici-do-konce-desetileti/
Mějte na paměti, že odklady jsou v kosmonautice běžné a nevyhýbají se ani Číně. Oproti NASA mají několikaletou ztrátu – SLS i Orion už za sebou mají jednu bezpilotní misi u Měsíce. Číňané se teprve nedávno rozhodli, který nosič pro svou cestu využijí. Obávám se, že Číňany na Měsíci před rokem 2030 čekat nemůžeme. Ale rád se budu mýlit.
Američané jsou v nosiči i kosmicné lodi určitě dál, ale zase ten lander je velká neznámá. Já bych číňanům klidně věřil, že to do roku 2030 stihnou. Jestli stihne dřív přistát Starship a kdy to bude vůbec netušíme, vzhledem k tomu kolik celkem složitých kroků je předtím potřeba zvládnout a vyladit. Čína to bude mít jednodušší.
Hawk: „Zalozni reseni, pravdepodobne od Bezose, otazka jakou bude mit hmotnost,aby byl vynesen s Orionem,protoze silnejsi SLS 1B bude myslim az Artemis 4. Nebo jestli bude startovat zvlast na jinem nosici.“
Odpověď: Architektura lunárního landeru od Blue Origin včetně cislunárního tahače a tankerů počítá s několika nosnými raketami New Glenn a bude mít svá vlastní zpoždění.
Diky za doplnujici informace pane Hosku
Pokud bych se držel přesného vyjádření „Číňani přistanou/vstoupí“, pak s využitím jednodušší jednosměrné technologie mají šanci být rychlejší. Pokud budou rychlí s dodávkami zásob, mohou využít Cimrmanovu fintu – hromadění tajkonautů na Měsíci.
V článku, na který dal Hawk odkaz, je věta „Po dokončení práce na povrchu má celý lander vzlétnout a vydat se zpět na oběžnou dráhu Měsíce, kde se má setkat s čekající kosmickou lodí“.
Jim Free zjavne nie je celkom normálny („bude tlačiť“ .. a prečo netlačí na Starliner? A kde bol keď FAA asi o pol roka oddialila rozhodnutie ohľadom testovania Starship? Vidím dosť populistické hlúpe slová. Komu sa tým chce páčiť?)
1) progres Starship je zjavnejší v porovnaní s kýmkoľvek iným
2) na to aby Starship fungoval, po dosiahnutí obežnej dráhy je na rade tankovanie. Teda tankovanie je na rade ihneď (ASAP – tak skoro ako to je možné)
3) s posielaním väčšieho počtu tankerov sa počíta už pri návrhu. Rýchlosť výroby Starshipov je vysoká. S SHS sa to ani nedá porovnať.
4) ak sa pristátie na mesiaci podarí na prvýkrát, termín 2025 je úplne reálny.
Napriek tomu má Jim FREE pravdu a kvôli certifikácii NASA pre Starship a ich známej „opatrnosti“ (pomalosti) je pravdepodobné, že to bude koncom 2026 a možno ani to nie.
Jim Free je šéfem ředitelství ESDMD. Starliner spadá do divize SOMD, jehož šéfem je Ken Bowersox.
Povolení FAA přišlo bezodkladně poté, kdy byly splněny podmínky a kdy byly B7/S24 připraveny ke startu. Populární tvrzení, že FAA oddálila start o půl roku, neodpovídá skutečnosti.
K tvrzení, že pro HLS Starship je termín 2025 úplně reálný:
Dva týdny starý aktualizovaný harmonogram vývoje Starship, který SpaceX poskytla NASA, je zatím neveřejný. Zveřejněn byl ale původní harmonogram SpaceX z prosince 2020, v němž bylo přistání HLS Starship v Q4 roku 2024 (resp. Q1 fiskálního roku 2025). Tvrdíte, že skluz bude maximálně rok, na Q4 roku 2025. Prvním testem v tom harmonogramu je úspěšný integrovaný test. NASA tento milník stále neodškrtla. Nejdřívějším možným termínem letu B9/S25 je nyní Q3 roku 2023 (resp. Q4 fiskálního roku 2023). Aktuální skluz prvního milníku z harmonogramu je tedy 1,5 roku. Takže tvrdíte, že SpaceX zhustí všechny ostatní milníky o půl roku.
Původní harmonogram:
Ďakujem za obsažnú odpoveď a odkazy.
Celkovo článok je podľa mňa fajn, hoci teraz vidím, že pre lepšiu obraznosť by bolo dobré pridať pôvodný plán krokov v spomínanom odkaze, ktorý je takpovediac kľúčový.
Podľa neho je tam ozaj sklz 1,5 roka a s certfikáciou sa rátalo na pol roka. Navyše veľmi optimistické spĺňanie bodov. Musk sa vôbec nepoučil v optimistických odhadoch.
Keby nebolo FAA zdržanie, zdá sa mi, že by nutne museli prísť na potrebu chladenia, rozdrveného betónu, slabých základov pre tlak motorov rakety pod sebou už dávno a to, čo vlastne vidíme v súčasnosti, by už bolo za nimi. To by im zmenšilo trochu sklz.
Vidím skôr iný problém – v tom, že rakety zatiaľ nie sú pripravené na opätovné použitie, teda na pristánie v mieste vzletu na rampe, ktorý sa tak rýchlo nenatrénuje ako pristávanie na zemi. Mali by rýchlo dorobiť nohy, aby mohli opätovne používať booster a tankery – to by zlepšilo možnosti.. predsa len poškodenie rampy je momentálne vážny risk pre prípadné oneskorenie. Zvýšenie nosnosti pristávaním na rampe sa dá riešiť i neskôr.
Ještě jednou se vrátím k nepravdivému tvrzení o půlročním zpoždění startu kvůli FAA a zrekapituluji sled událostí.
9.1.2023 S24 poprvé usazena na B7
23.1.2023 první kompletní WDR
10.2.2023 první statický zážeh (2 motory se nezažehly)
3/2023 dokončeny práce na startovním stolu OLM (krytování vnějšího okraje OLM, únikového schodiště, potrubí a další infrastruktury rampy)
29.3.2023 opětovné usazení B7 na OLM
3.4.2023 kryotest B7
5.4.2023 S24 usazena na B7
9.4.2023 Musk tweetoval, že je Starship připravená ke startu a čeká se na povolení FAA
https://twitter.com/elonmusk/status/1644944993499357184
12.4.2023 S24 sejmuta z B7 za účelem aktivace FTS
14.4.2023 FAA vydala startovní povolení
15.4.2023 S24 opět připojena k B7
17.4.2023 pokus o start, odpočet ukončen kvůli zamrzlému ventilu
20.4.2023 start
..respect to Nasa za ten meeting s FAA. Samozrejme, ze memozu tlacit na FAA, z toho by bol skandal ale ak tam sedeli normalni ludia, urcite budu vediet najst cestu ako zvysit priechdnost procesov. Pekna iniciativa odstranovania prekazok. Dalsim krokom by malo byt umlcanie ocharnarov nejakymi grantami.
Ale aj tak, v prostredi v ktorom musi SpaceX a NASA operovat sa neda ist velmi rychlo, preto si myslim, ze cesta by bola presunut testovaciu rampu niekam offshore kam mozu posielat lodami palivo a jednu Starship za druhou.. nejaky loajalny stat (co ma rad $$) v Karibiku, povedzme..
..alebo zacat stavat len kusok cez Rio Grande, na druhom brehu. Myslim, ze vdaka novej Gigafactory sa tam nebude nikto zaoberat prilisnymi papierovackami:)
Velmi zajimava myslenka
Zajímavé informace a komentáře. Osobně si myslím, že rozhodující bude druhý pokus o start. Pokud se povede, je termín 2026 reálnější. Když ne, pak až někdy na konci dvacátých let. Mne nejvíc překvapilo, že věřili fungování rampy při tak obrovském výkonu motorů.Hodne naivní…
Data ze statického zážehu naznačovala, že by rampa jeden start mohla zvládnout. Pak se měla instalovat ocelová vodou chlazená deska.