Další týden utekl jako voda a za ním připlulo nové vydání pravidelného týdenního přehledu nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu věnuje poslednímu startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5, jejíž 27 úspěšných let služby si krátce zrekapitulujeme. V dalších tématech se budeme věnovat třeba nácviku vyzvednutí návratového pouzdra z mise OSIRIS-REx či aktuálnímu budování rampy na Boca Chica a přípravě na druhý orbitální let systému Super Heavy Starship. A ohlédneme se i za loučením se šikovnou a velmi vyspělou evropskou družicí Aeolus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Derniéra po 27 letech
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Tento článek by mohl začít naprosto fádně: Raketa Ariane 5 úspěšně vynesla 6. července 2023 dvojici družic (Syracuse 4B a Heinrich Hertz) o celkové hmotnosti 6 950 kilogramů z kosmodromu v Kourou. Za normálních okolností by to byl jeden z řady úspěšných startů nejsilnější evropské rakety a oprávněně by byl považován za něco rutinního. Kdyby se ovšem nejednalo o start poslední. Poslední start evropské rakety Ariane 5, která po 27 letech úspěšné služby končí svoji plodnou kariéru a která pomohla Evropě získat velmi silný nosič pro vynášení těžkých nákladů na geostacionární oběžnou dráhu a i mimo ni. Nosič, který vynesl sondu JUICE, dalekohled Jamese Webba či sondu Rosetta, si pár slov navíc na závěr své kariéry rozhodně zaslouží.
Raketa je a zároveň příliš není pokračovatelem legendární evropské rakety Ariane 4. Ačkoli jméno napovídá, že by pětka měla být přímým nástupcem, jedná se v podstatě o od začátku nově vyvinutý nosič, který využívá i naprosto odlišné palivo, tedy i jiné motory a rozdílný je i počet stupňů. Pro Evropu představovala Ariane 5 výrazný skok kupředu. Dvoustupňový nosič měl velký první stupeň obsahující tekutý kyslík a vodík, osazený mohutným a výkonným motorem Vulcain. Druhý stupeň byl nejdříve poháněn monometylhydrazinem a oxidem dusičitým, aby byl v pozdějších variantách nahrazen také kyslíko-vodíkovou směsí. Zásadní inovace přišla s použitím dvojice velkých urychlovacích postranních bloků na tuhé pohonné látky, které raketě dávají v době startu a vzletu hlavní podíl tahu. Zajímavostí je, že raketa byla původně vyvinuta pro vynášení plánovaného evropského pilotovaného raketoplánu Hermes a tudíž byla certifikována pro lety s posádkou. Vývoj raketoplánu byl později zastaven, ale náklady z Ariane 5 se nakonec dostaly i na Mezinárodní kosmickou stanici, když vynášela mohutné evropské automatické zásobovací lodě ATV.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
První start proběhl 4. června 1996 a skončil explozí. Ani druhý start nedopadl dobře, došlo k částečnému selhání. Po prvotních problémech si však raketa vydobyla status spolehlivosti, když během 117 startů zaznamenala jen dvě havárie a tři částečná selhání. Z pohledu spolehlivost dosáhla na slušných 96%. Ostatně o důvěře v tuto raketu svědčí její používání pro vynesení řady cenných vědeckých misí, mezi kterými vévodí start s dalekohledem Jamese Webba.
Unikátní vlastností Ariane 5 bylo vynášení hned dvojice či dokonce trojice velkých družic. Raketa tak většinou startovala s dvojicí velkých telekomunikačních družic. To umožňoval speciální adaptér nazvaný SYLDA (Système de Lancement Double Ariane), kdy adaptér pro horní družici překrývá družici na adaptéru pod ní. Této situaci odpovídal také velký aerodynamický kryt.
Raketa nakonec létala hned v několika verzích, které postupně vylepšovaly její parametry. První verze byla označována jako G. Její nosnost na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární (GTO) byla 6 900 kg a vzlétla celkem sedmnáctkrát. Následovala verze G+, která se vyznačovala zejména vylepšeným horním stupněm a nosností 7 100 kg na GTO. Tato verze si připsala jen tři starty. V roce 2005 poprvé vzlétla verze označovaná jako ECA. Ta používala vylepšený motor na prvním stupni Vulcain 2 s delší a účinnější tryskou, s efektivnějším pracovním cyklem a tedy větším průtokem pohonných látek. To si vyžádalo i rozměrové úpravy nádrží prvního stupně. Druhý stupeň EPS byl nahrazen kryogenním stupněm ESC-A. Vylepšeny byly také motory na tuhé pohonné látky. Tato varianta dokázala zpočátku vynést až 9 600 kilogramů na GTO, později dokonce (série PB+ a PC) zvýšily nosnost 11 115 kilogramů na GTO. Dále existovaly ještě varianty 5GS, která byla využita jen krátce a měla mírně sníženou hmotnost. Nákladní lodě ATV zase vynášela varianta ES, která vynesla také družice Galileo. Poslední plánovaná verze ME nakonec nebyla realizována ve prospěch vývoje nové rakety Ariane 6.
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Ředitelka ESA pro kosmické starty Toni Tolker-Nielsen uvedla: „Ariane 5 za sebou zanechává neuvěřitelné dědictví, neboť přispěla k několika významným evropským prvenstvím, když vypustila první misi k přistání na kometě (Rosetta), nebo mise k Merkuru (BepiColombo) a k Jupiteru (JUICE). Spolehlivost a technická vyspělost této nosné rakety, stejně jako její mezinárodní charakter, vysvětlují, proč byla vybrána pro velmi prestižní start teleskopu Jamese Webba, přičemž start byl natolik přesný, že ušetřil palivo, což umožnilo výrazně prodloužit předpokládanou životnost vesmírného dalekohledu.“
Pro tým, který se pohyboval kolem příprav rakety Ariane 5 na kosmodromu, je to samozřejmě zásadní zlom. Vyjádřil se k tomu například Stephan Osmann, který poprvé přišel do Kourou z Německa před 23 lety a je zodpovědný za integraci horního stupně nosné rakety. Byl členem týmu již v roce 1996, kdy Ariane 5 poprvé odstartovala: „Je těžké si představit, že Ariane 5 nebude už dále součástí krajiny zde v Kourou. Je cítit, že něco velkého se chýlí ke konci.“
Nástupkyní této rakety by měla být Ariane 6, jejíž vývoj byl zahájen v roce 2014 a ještě stále se na ní pracuje. Aktuálně se její první start zřejmě odehraje v průběhu roku 2024. A k poslednímu startu se ještě zaslouží zmínit, že i poslední let nesl zajímavý náklad. Družice Heinrich Hertz nese jméno po slavném fyzikovi, o kterém mluvil Vítězslav Škorpík při Živě a česky komentovaném přenosu, který si můžete pustit pod tímto odstavcem.
Kosmický přehled týdne:
V týdnu proběhl nácvik na vyzvednutí pouzdra, které přiveze velmi cenný náklad. 24. září by totiž mělo přistát návratové pouzdro americké sondy OSIRIS-REx, které veze možná až půl kilogramu materiálu odebraného na planetce Bennu. Proto proběhl nedaleko pracoviště firmy Lockheed Martin poblíž Littletonu v Coloradu nácvik jeho vyzvednutí. V trávě byla položena maketa návratového pouzdra (samozřejmě prázdného) a tým cvičil, jak bude postupovat při jeho zajištění. Nacvičovalo se například, kolik lidí přiletí vrtulníky a co budou dělat. Nejdříve se bude měřit teplota pouzdra, společně s měřením případných plynů vycházejících z objektu. Po otestování, zda nehrozí týmu nějaké nebezpečí, byla maketa pouzdra uložena do transportního kontejneru a obalena termoizolačními fóliemi. Maketa byla poté transportována do čisté místnosti ve firmě Lockheed Martin, která je skoro identická s tou, která je v Department of Defense’s Utah Test and Training Range, která poslouží jako skutečná zajišťovací místnost drahocenného nákladu po jeho přistání a vyzvednutí.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/
Na vzletové rampě na Boca Chica nadále probíhají práce na její úpravě. V týdnu pokračovala druhá velká betonáž (dorazilo 300 nákladních aut s betonem – domíchávačů) a následně přijely další ohromné ocelové díly. Hlavní ocelový plát byl také nainstalován pod startovní stolec. Připomeňme, že nyní SpaceX zkouší inovativní systém odvodu spalin při startu Super Heavy. Pod rampou bude velký ocelový plát, který bude během startu mohutně zaléván vodou, což by mělo ochránit před destrukcí, kterou jsme viděli při prvním pokusu o start celé sestavy. K ochraně také pomůže rychlejší opuštění rampy během startu nosiče. „Jsou to dvě vrstvy velmi silných ocelových plechů, které jsou na horní straně také jakoby perforované, takže máte v podstatě masivní, superpevnou ocelovou sprchu směřující vzhůru. Je to mega ocelová placka. Tahle věc je neuvěřitelná,“ poznamenal Elon Musk na Twitteru. Nový vodní systém by měl prodělat několik zkoušek, ale tou hlavní zkouškou by měl být statický zážeh Super Heavy B9.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/SpaceNosey/status/1676893448811552769
Přehled z Kosmonautixu:
Během týdne se děla i celá řada dalších kosmonautických událostí, které jsme pokryli standardními články. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně. Pojďme si proto připomenout témata, která během týdne na webu vyšla. První vyšel článek oznamující vydání dalšího dílu video pořadu Vesmírná technika. Ten se tentokrát zaměřil na datová úložiště Hubbleova kosmického dalekohledu. Tento týden byl také ve znamení podrobnějšího pohledu na připravované české družice. Jako první jsme se věnovali dalekohledu QUVIK. Náš redakční kolega Ondra Šamárek začal vydávat nový podcast pro nováčky v oblasti zájmu o kosmonautiku – Time4Space. Vyšel také předposlední díl seriálu Vostok, který dokumentuje stejnojmenný sovětský pilotovaný program. Velmi zajímavá sluneční sonda Parker Solar Probe provedla již šestnáctý blízký průlet kolem naší mateřské hvězdy. CubeSaty pracující v hejnech a využívající své vzájemné spolupráce? To je jedna z věcí, kterou budou testovat družice Starling. Živě a česky jsme mohli sledovat vůbec poslední let nejsilnější evropské rakety Ariane 5, jejíž let byl i tentokrát úspěšný. Další díl seriálu X-Planes se věnoval dalšímu zajímavému projektu – Dyna soar. Raketa Vega-C to nyní nemá jednoduché, její návrat do služby po havárii se dále zkomplikoval. Jsou prázdniny, a jak tradice velí, připravili jsme pro vás opět seriál TOP5. Prvním letošním tématem bylo 5 návrhů fyzikálních observatoří. Živě a česky jsme také sledovali další start rakety Falcon 9, která vynášela další várku generace družic Starlink. Retrospektivně jsme se podívali na to, jak týmy sondy JUICE vyřešily problém s rozvinutím antény radaru RIME. Je to zajímavé čtení. Druhou českou sondou připravovanou pro program ambiciózních misí, které jsme se v tomto týdnu věnovali, byla LVICE2, o které v rozhovoru mluvil Lukáš Krincvaj. Na závěr týdne jsme se mohli těšit na další start, který měl obstarat Falcon 9 a vynést družice Starlink druhé generace. Start byl ale odložen na pondělní ráno.
Snímek týdne:
I ve snímku týdne se ohlédneme za posledním startem Ariane 5. Úspěšný nosič odešel úspěšným startem.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
Celkem sedm miliard pulsů provedl výkonný laser umístěný na palubě evropské družice Aeolus, která nese revoluční přístroj Aladin. Ten je vybavený dvojicí silných laserů, velkým teleskopem a velmi citlivými senzory. Aladin do zemské atmosféry pálil pulsy v ultrafialovém spektru, aby prozkoumal profily světových větrů. Byl to v podstatě první kosmický lidar – laserový radar – určený k výzkumu větrů. Minulý čas je na místě. Družici postupně došlo palivo a nízká oběžná dráha povede k postupnému zániku, který by měl přijít během srpna. Už od dubna jsou vypnuté vědecké přístroje. O tom, jak sofistikovaně bude zánik probíhat, jsme psali zde. ESA nyní připomněla tuto revoluční misi, která poskytla velmi cenná data o větrech v atmosféře Země.
https://twitter.com/ESA_EO/status/1677203293397741568
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://cs.wikipedia.org/
https://blogs.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/NASASpaceflight/status/1676965314989539328/photo/1
https://spaceflightnow.com/…Webb_liftoff_on_Ariane_5.jpg
https://spaceflightnow.com/…5_V198_launch-1994×2048.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F0K0vu4WAAEElK3?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F0K0vYOXoAAvhd5?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F0dhSajXsAQ5E7e?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/…23-38-06-073-1920×1079.jpg
https://blogs.nasa.gov/…Rehearsal_062723_01-1024×576.jpg
https://blogs.nasa.gov/…Rehearsal_062723_05-1024×576.jpg
https://pbs.twimg.com/media/F0XHCrYaIAgjrIv?format=jpg&name=4096×4096
