Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the wpdiscuz domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the tpebl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114
Skládání americko-indické radarové družice – Kosmonautix.cz

sociální sítě:

Přímé přenosy:

[kosmonautix_youtube_countdown]
[kosmonautix_youtube]

krátké zprávy:

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo

H3 Test Flight No. 2

JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2

Venturestar jako ukázka jednoho z možných prostředků SSTO

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (28.díl)

V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi

Naše podcasty:

Doporučujeme:

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování:

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály:

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály:

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Skládání americko-indické radarové družice

Dvě hlavní části družice NISAR byly v indickém Bengaluru spojeny a vytvořily jeden celek. Mise NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar) s plánovaným startem na začátku roku 2024 byla (jak již název napovídá) společně vyvinuta agenturami NASA a ISRO. Jejím úkolem bude sledovat pohyby pevnin i ledovců s extrémně jemným rozlišením. NISAR má zmapovat téměř celou planetu minimálně jednou za 12 dní. Nasbíraná data pomohou vědcům porozumět kromě jiného i dynamice lesů, mokřadů a zemědělské půdy.

Družice, jejíž rozměry NASA přirovnává k SUV, je částečně zabalena do zlatavé tepelné izolace a její válcová radarová část obsahuje dva radarové systémy. Radar v pásmu S je mimořádně užitečný pro sledování struktury plodin a hrubosti povrchu pevnin i ledovců, zatímco radar v pásmu L zvládne proniknout hustšími korunami stromů v lesích, aby mohl (opět kromě jiného) studovat například kmeny stromů. Vlnové délky radarů v pásmech S a L odpovídají zhruba 10 a 25 centimetrům, přičemž obě vlnové délky projdou skrz mraky a mohou provádět měření ve dne i v noci.

Proces opatrného usazování vědeckého nákladu na platformu družice NISAR.
Proces opatrného usazování vědeckého nákladu na platformu družice NISAR.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Vědecké vybavení se v minulosti dost nacestovalo. Radar v pásmu S byl postaven na Space Applications Centre v západoindickém Ahmedabadu a v březnu 2021 byl letecky přepraven do Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. Právě tady inženýři připravovali radar v pásmu L. Na JPL byly oba systémy připojeny k válcovému rámu, načež byla celá konstrukce v březnu 2023 odeslána do URSC (U R Rao Satellite Centre) v jihoindickém městě Bengaluru. Inženýři a technici z URSC mezitím společně s kolegy z JPL vyvíjeli platformu družice, která je na snímcích pokryta modrým potahem, který ji chrání během sestavování a předstartovních testů. Platforma družice, tedy společný výtvor expertů z ISRO a JPL, bude družici zajišťovat energii, orientaci a stabilizaci v prostoru, nebo komunikaci.

Od chvíle, kdy byly v  čisté místnosti na URSC spojeny obě hlavní části (radarový užitečný náklad a platforma), čekal na týmy z NASA a ISRO pečlivý proces propojování a pokládání kilometrů kabelů mezi oběma díly. A to ještě zatím nebyly připojeny fotovoltaické panely a drátěný anténní reflektor, který bude umístěn na konci 9 metrů dlouhého ramene. S průměrem 12 metrů půjde o největší radarovou anténu svého druhu, jaká kdy byla vypuštěna do kosmického prostoru. Družice NISAR nyní prochází zkouškami, které ověřují její chování a následovat bude několik kol environmentálních testů. Jejich úkolem bude prokázat, že družice odolá namáhání při startu a po dosažení oběžné dráhy splní všechny provozní požadavky. Po dokončení zkoušek bude sonda odeslána o zhruba 350 kilometrů směrem na východ na kosmodrom Šríharikota. Tady dojde k jejímu usazení na raketu GSLV Mk II, která se postará o její vynesení.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/1-pia25865-nisar-integration-crop.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/e-pia25866-nisar-before-integration-crop.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

díky za registraci