Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the wpdiscuz domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the tpebl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114
Přetížení Deep Space Network – Kosmonautix.cz

sociální sítě:

Přímé přenosy:

[kosmonautix_youtube_countdown]
[kosmonautix_youtube]

krátké zprávy:

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo

H3 Test Flight No. 2

JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2

Venturestar jako ukázka jednoho z možných prostředků SSTO

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (28.díl)

V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi

Naše podcasty:

Doporučujeme:

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování:

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktivní seriály:

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály:

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Přetížení Deep Space Network

Rostoucí počet vesmírných misí, zahrnující pilotované i nepilotované mise, začíná neúměrně zatěžovat komunikační síť NASA – DSN (Deep Space Network). Díky rostoucím požadavkům na využití sítě v kombinaci se sníženým rozpočtem dochází k vytváření velikého provozního tlaku na tuto síť. Systém DSN je složen z antén umístěných v Austrálii, Kalifornii a Španělsku, který se používá především pro komunikaci s misemi mimo oběžnou dráhu Země. Loňská mise Artemis 1 však ukázala, že požadavky, které jsou kladeny na síť během této doby, jsou nadměrné a bude třeba je řešit.

Start rakety SLS na misi Artemis 1
Start rakety SLS na misi Artemis 1
Zdroj: wikipedia.org

Dne 12. července 2023 vydal úřad generálního inspektora NASA zprávu z auditu DSN. Ze zprávy vyplývá, že síť DSN je přetížená vlivem narůstajícího počtu vesmírných misí. V praxi to znamená, že mise vyžadují více času, než může poskytnout současná kapacita sítě, kdy poptávka převyšuje nabídku někdy až o 40 procent. Podle interní studie, kterou provedla NASA, se odhaduje, že do roku 2030 vzroste požadavek na využití kapacity DSN až o 50%. Dle nynější ředitelky DSN, Suzanne Dodd, se jedná opravdu o velký problém, který je třeba řešit již nyní. Své obavy vyjádřila již během setkání vědeckého výboru NASA dne 29. srpna.

„Během mise Artemis muselo dojít k jejímu upřednostnění na úkor ostatních misí, což má dopad na všechny vědecké mise“ 

Například v případě mise Artemis 1 zabrala, z pohledu DSN, samotná kosmická loď Orion 903 hodin času, zatímco starty osmi cubesatů, jako sekundárního nákladu trvaly dalších 871 hodin. Vědecké mise využívající DSN ztratily ve stejném období 1 585 hodin, včetně vesmírného dalekohledu Jamese Webba, který sám ztratil 185 hodin. NASA také odložila údržbu na DSN během Artemis 1, aby uvolnila dalších 509 hodin. Jednou z věcí, která překvapila členy vědeckého výboru, bylo množství času použitého DSN na cubesatech, což znepokojilo ředitelku DSN.

Nejsem si jistá nápadem využít mise Artemis k vynášení cubesatů. Nemyslím si, že je to dobré využití, když je vaše DSN přetíženo.“

Podle Suzanne Dodd většinu času DSN využívaly cubesaty na operace, které nazývala „pátrání a záchrana“, když se dostaly do problémů. Dodd tedy navrhla NASA, aby se takového úsilí agentura zdržela, pokud budoucí mise Artemis ponesou cubesaty.

„Pravděpodobně jsme strávili spoustu času hledáním těchto cubesatů a věcí, které nefungovaly, což bych v budoucnu doporučila nedělat. Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce.“

Cubesaty umístěné ve stupni ICPS rakety SLS
Cubesaty umístěné ve stupni ICPS rakety SLS
Zdroj: nasa.gov

Suzanne Dodd uvedla také jeden příklad problému, který se stal během mise Artemis 1. Právě během Artemis 1 došlo k selhání systému nazývaném jako „privátní cloudové zařízení“ na pracovišti Goldstone v Kalifornii, což způsobilo 33hodinový výpadek. Pracovníci DSN dokázali vyvinout vlastní „provizorní“ řešení k zabránění opakování této situace, ale jak uvedla sama Suzanne Dodd, nepatří to mezi top řešení, které dokáže stoprocentně zabránit opakování výpadku. Problémem je, že není ani dostatek finančních prostředků, aby mohlo být dovyvinuto adekvátní řešení. Problémy sítě DSN umocňuje i stále se snižující rozpočet, kdy byl například v roce 2010 rozpočet sítě okolo 250 milionů dolarů. Tento rozpočet ale postupně klesal na nynějších 200 milionů dolarů a předpokládá se, že se bude nadále snižovat. Dle vyjádření nynějšího ředitele divize síťových služeb programu NASA Space Communications and Navigation, Philipa Baldwina, podniká NASA všechny možné kroky k řešení nynější situace. Na schůzce nastínil čtyřbodový plán, který zahrnuje modernizaci DSN antén, instalaci nové sady 18 metrových antén s názvem LEGS věnovaných službám průzkumu Měsíce, rozvoji lunárních komunikací a navigačních služeb kolem Měsíce s posílením mezinárodních partnerství. Připustil však, že tyto kroky samy o sobě, stejně jako síť LEGS se šesti anténami nevyřeší všechny problémy DSN, protože deficit sítě je větší, než pokryjí další plánované antény. Není ani možné si nyní říct, že se zdvojnásobí kapacita sítě, protože NASA neočekává dodatečné financování DSN kvůli dohodě o dluhovém stropu, která byla uzákoněna v červnu 2023. Tato dohoda ponechává diskreční výdaje na jiné než obranné účely, včetně NASA, na úrovni roku 2023 i pro fiskální rok 2024.

Graf zobrazující využití hodin DSN během FY 2022
Graf zobrazující využití hodin DSN během FY 2022
Zdroj: NASA Office of Inspector General

„Dosáhli jsme skutečně kritického bodu se stárnoucí infrastrukturou DSN“ řekla Sandra Cauffman, zástupkyně ředitele astrofyzikální divize NASA, která se podílela na studiích DSN. Zároveň poznamenala, že problémy budou pokračovat i s upgrady, jako je LEGS. NASA začala v roce 2010 se stavbou nových, 34 metrů širokých antén v rámci projektu DAEP (Deep Space Network Aperture Enhancement Project). Projekt se ovšem opožďuje a  dochází k překročení plánovaného rozpočtu. Nyní je zpoždění projektu cca pět let.

Členové výboru strávili část schůze tím, že navrhovali doporučení NASA k řešení problémů DSN a zvažovali povýšení problému na Národní vesmírnou radu. Ellen Williamsová, předsedkyně vědeckého výboru, však poznamenala, že žádná doporučení nemohou být formálně předána NASA, dokud nebudou schválena celou poradní radou NASA, která by se neměla sejít dříve než v listopadu.

 

Graf zobrazující předpokládaný nárůst potřebné kapacity DSN v budoucích letech
Graf zobrazující předpokládaný nárůst potřebné kapacity DSN v budoucích letech
Zdroj: NASA Office of Inspector General

EDIT 5. září 8:30
Přikládám odkaz na Deep Space Network Services Catalog

EDIT 6. září 8:30
Přikládám odkaz na aktuální využití antén DSN s grafikou 

EDIT 7. září 9:15
Přikládám odkaz na aktuální seznam misí obsluhovaných přes DSN

Přeloženo z:
https://spacenews.com/
NASA, Office of Inspector General Audit of NASA’s Deep Space Network, vydáno 12. července 2023

Zdroje obrázků:
static.tweaktown.com/news
https://blogs.nasa.gov/Artemis/
NASA, Office of Inspector General Audit of NASA’s Deep Space Network, strana 6
NASA, Office of Inspector General Audit of NASA’s Deep Space Network, strana 11

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Štítky:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vilous
vilous
1 rokem před

Jak to počítají, že Artemis 1 spolykal 903 hodin? Mise trvala 25 dnů a 10 hodin, což je 610 hodin.

Jezo
Jezo
1 rokem před
Odpověď  vilous

A nemoze to byt pocet „antenohodin“? Ze cez jednu antenu isli vysledky experimentov a cez druhu telemetriu? Pripadne ze sa komunikuje cez Antenu v Spanielsku, ale uz musia nastavit antenu v Australii?

Spytihněv
Spytihněv
1 rokem před

To, že „Pokud neuslyšíme váš signál, vaše mise je u konce“ smysl v době problémů DSN dává. Přece jen u těchto cubesatů jde spíše o experimenty, žádné přelomové objevy se neočekávají a přednost by měly mít důležité mise. Na druhou stranu by se po zkušenostech s první várkou mělo zapracovat na možnosti dobíjet jejich baterie i po montáži na raketu.

Ivo
Ivo
1 rokem před
Odpověď  Spytihněv

A toto je právě problém NASA, zde by to zabralo tisíce hodin času a miliony dolarů. V soukromé firmě by to měli za pár hodit a pár set dolarů.

Vojta
Vojta
1 rokem před

Jak je to s možností vybudovat velké antény a případně i radioteleskopy na oběžné dráze? Ideálně asi GEO, aby měly větší pozorovací úhel a jednodušší linku na povrch, ale není to nezbytně nutné. Některé špionážní družice využívají skládací antény o průměru kolem 100 metrů, což by pro komunikaci s misemi mimo oběžnou dráhu Země mělo stačit. Chápu, že to bude drahé, ale pokud se průzkum Sluneční soustavy bude rozvíjet i dále současným tempem, bude používání výhradně pozemní infrastruktury stále méně výhodné.

vreckam
vreckam
1 rokem před

Dobrý den,
DSN je financována čistě z NASA? Není možné, aby ESA, JAXA, … spolufinancovaly provoz tohoto vele důležitého systému?
Popřípadě, aby si tyto služby platili, dle hodin a z tohoto se financoval provoz a rozvoj? 200mil dolarů ročně mi přijde velice úsměvné, za vlastně „oči a uši“ z hlubokého vesmíru.

Jan Karpis
Jan Karpis
1 rokem před

Bolo by možné využívať Starlink pre DSN?
Uvažujem, že v istom rozsahu frekvencií by malo byť možné z viacerých malých snímacích bodov tvoriť fiktívny veľký snímač. Zároveň Elon sa orientuje na Mars a predtým na Mesiac, kde by sa taký systém komunikácie hodil. Možno solárne panely tomu bránia a tak to nie je možné ani teoreticky, ale ak je, tak by mali dokázali obsluhovať viac misií naraz zdá sa… ako to je 🙂 ?

díky za registraci