Týden utekl jako voda a v pravé nedělní poledne vám k obědu doteklo aktuální vydání těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním článku se Kosmotýdeník zaměřil na první úspěšný start rakety Alpha soukromé společnosti Firefly. Součástí letu byl i zajímavý náklad. Společnost je zajímavá nejen tím, že uvedla další malý nosič do světové rodiny raket, ale i přípravou lunárního landeru, který bude na povrch Měsíce dopravovat náklad pro NASA. V dalších tématech se zaměříme na fotografie ze startu Sojuzu MS-24, unikátní objev dalekohledu Jamese Webba nebo na nový evropský rover Idefix. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
První úspěch Firefly Alpha
Soukromá společnost Firefly Aerospace z Texasu zaznamenala úspěšný start jejich malého nosiče Firefly Alpha, který dokázal na oběžnou dráhu úspěšně poslat náklad. Pod aerodynamickým krytem se nacházela družice, která testovala schopnost Spojených států dostat do kosmického prostoru rychle náklad s požadovanými parametry na požadovanou oběžnou dráhu. Jednalo se o třetí start tohoto nového nosiče a první úspěšný. Ke startu došlo z rampy Space Launch Complex 2 West (SLC-2W) na Vandenbergově kosmické základně v Kalifornii. Vzlet nastal v pátek 15. září ve 4:27 SELČ.
Pro společnost Firefly to znamená velký úspěch. První pokus o start Alphy na oběžnou dráhu s družicí v září 2021 skončil neúspěchem po poruše jednoho motoru v T+14 sekundách letu, což nakonec vedlo ke ztrátě kontroly letové trajektorie ve chvíli transsonické rychlosti přibližně v čase T+ 2 minuty a 30 sekund po startu. Odklon rakety aktivoval automatický destrukční systém a nosič byl zničen. Při druhém pokusu v říjnu 2022 se mise nazvaná “To the Black“ na oběžnou dráhu dostala. Nicméně náklad byl vynesen do nižší než požadované výšky. Kvůli zvýšenému tření o horní vrstvy atmosféry vstoupily družice do atmosféry Země zhruba po týdnu a zanikly. Po analýze této poslední nehody společnost uvedla, že jsou potřeba jen kosmetické úpravy a dalšímu startu věřila. Důvěra se ukázala jako opodstatněná.
Raketa Firefly Alpha je dvoustupňový nosič s maximální nosností 1 170 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu (LEO), respektive 630 kg na polární oběžnou dráhu. Pro konstrukci nádrží a pláště je využíván kompozitní materiál, který výrazně šetří suchou hmotnost nosiče a tím zvyšuje jeho nosnost. Raketa se tak může pochlubit vyšší nosností než srovnatelné rakety ve stejné kategorii. Nosič vznikl i jako přímý konkurent indické rakety PSLV, která cílí na stejný segment trhu. Na prvním i druhém stupni se spaluje letecký petrolej a tekutý kyslík. První stupeň pohání čtyři motory Reaver 1 a druhý stupeň jeden motor Lightning 1.
I samotný vynášený náklad byl velmi zajímavý. Mise označovaná jako VICTUS NOX), což v překladu z latiny znamená Dobýt noc (viz detaily překladu) – má sloužit jako ukázka schopnosti Spojených států rychle umístit družici na oběžnou dráhu v reakci na hrozbu ohrožující národní bezpečnost. Mise byla společnosti Firefly zadána v říjnu 2022 v rámci kontraktu Orbital Services Program 4 a určena byla pro Space Systems Command (SSC).
Od Firefly se jako od poskytovatele vynesení nákladu očekávalo, že splní určité milníky připravenosti mise ve stanoveném časovém rámci, který stanovily Kosmické síly. Společnost měla například pouze 60 hodin před transportem rakety na rampu na to, aby do aerodynamického krytu uzavřela náklad a spojila jej s raketou Alpha. Pouhých 24 hodin před startem pak Kosmické síly poskytly společnosti přesné koordináty cílové dráhy a přesný čas startu.
Samotnou družici (nebo družice – to nevíme) VICTUS NOX vyrobila společnost Millennium Space, dceřiná společnost Boeingu. Většina podrobností týkajících se družice není známa, ačkoli bylo potvrzeno, že bude během pobytu na oběžné dráze plnit úkoly související s informovaností o kosmické oblasti. To zahrnuje sledování a monitorování jiných objektů na oběžné dráze spolu s předpovídáním možných orbitálních hrozeb.
VICTUS NOX má být jednou z několika dalších plánovaných misí, které společnost Firefly chce vypustit v roce 2023, přičemž další raketa Alpha – FLTA004 – má startovat později v tomto roce a vynést misi ELaNa, která se skládá ze 43 CubeSatů pro NASA. Oba stupně pro tuto misi již prošly úspěšnými předletovými testy. V roce 2023 jsou pak v plánu ještě další dva starty. Firefly rovněž získala i další zákazníky, neboť začátkem září podepsala dohodu s dodavatelem obranných zařízení L3Harris Technologies na tři specializované starty, které obslouží Alpha. Všechny lety budou startovat z Vandenbergu a z rampy SLC-2W nejdříve v roce 2026. I tyto starty proběhnou v režimu rychlé reakce.
Společnost se rovněž intenzivně zaměřuje na vývoj komponentů pro svou středně těžkou nosnou raketu (Medium Launch Vehicle, MLV). Opět dvoustupňovou raketu, která bude vybavena vylepšenými motory Miranda a má plánovanou maximální nosnost 16 000 kg na LEO. První start by měl proběhnout nejdříve v roce 2025. Kromě nosných raket pokračuje Firefly také ve stavbě lunárního landeru Blue Ghost, který bude v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS) pro NASA dopravovat na povrch Měsíce užitečná zařízení pro NASA. První z těchto misí má odstartovat nejdříve v roce 2024 na palubě Falconu 9, přičemž v březnu společnost získala zakázku na druhou misi, která má odstartovat v roce 2026. V rámci ní půjde o vynesení teleskopu LuSEE-Night (Lunar Surface Electromagnetic Experiment at Night), který bude díky landeru Blue Ghost umístěn na odvrácené straně Měsíce. LuSEE-Night bude měřit nízkofrekvenční rádiové emise během měsíční noci, což umožní nahlédnout do rané historie vesmíru a jeho „temného věku“.
Kosmický přehled týdne:
Z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala raketa Sojuz 2.1A, která vynesla pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-24 s třemi lidmi na palubě. Na palubě byli jako velitel zkušený ruský astronaut Oleg Kononěnko, kterého doprovází ruský nováček Nikolaj Čub a taktéž nováček, Američanka Loral O’Hara. Kononěnko, Čub a O’Hara čekali na cestu k ISS již delší dobu. Původně měli letět na palubě Sojuzu MS-23 v únoru 2023, ale únik chladicí kapaliny ze zakotveného Sojuzu MS-22 v prosinci 2022 donutil Roskosmos, aby Sojuz MS-23 letěl ke Stanici bez posádky. Podívejte se na pěkné fotky ze startu.
Již v minulém týdnu byla uspořádána tisková konference, kde byl ukázán dokončený evropský rover pojmenovaný jako Idefix. Rover se nyní chystá do Japonska, kde bude připojen k misi MMX. Rover připravuje Francie s Německem a připojí se tak ke zmíněné japonské misi, která má prozkoumat marsovský měsíc Phobos, kam bude vysazen lander a také Idefix z Evropy. Samotná mise, která by dle současného plánu stále měla odstartovat příští rok, bude zahrnovat nejen přistání na Phobosu (2026), ale také návrat vzorků zpět na Zemi (2029).
Začalo sestavování rakety Atlas V, která při svém 99. startu vynese dvě experimentální družice pro připravovanou konstelaci Kuiper společnosti Amazon. Hmotnost nákladu je utajena. Start je plánován na první říjnový týden, tedy proběhne někdy mezi 1. říjnem 2023 a 7. říjnem 2023.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě naleznete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali formou článků. Každý den na Kosmonautixu vychází dva články o kosmonautice, pojďme si je shrnout. Začali jsme pozitivní evropskou zprávou, že nová připravovaná raketa Ariane 6 úspěšně podstoupila statický zážeh! Hned poté jsme se podívali, jak jde příprava na stavbu nové mezinárodní kosmické stanice u Měsíce. Pravidelný přehled o stanici Gateway vychází každý měsíc. Prvním Živě a česky komentovaným přenosem tohoto týdne byl start rakety Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Vydali jsme také přehledový článek o aktuálním dění kolem vývoje systému Super Heavy Starship. Sonda Lucy na své misi poprvé spatřila svůj první cíl, který prozkoumá na začátku listopadu letošního roku. Zásadní informace tohoto týdne přišla od týmu dalekohledu Jamese Webba. Tato kosmická observatoř totiž zkoumala 120 světelných let vzdálenou exoplanetu, která má zajímavé molekuly ve své atmosféře. Zato jiný dalekohled, který se teprve chystá – Nancy Grace Roman, se dočkal dokončení svého hlavního přístroje. Vyšel také další díl seriálu o projektu X-Planes, který se tentokrát zabýval projektem X-23 Prime. Pátek se stal dnem, kdy bylo plánováno hned několik přenosů Živě a česky. Starlink nakonec odstartoval až v sobotu ráno, ale společně s námi jste mohli v pátek sledovat start rakety Sojuz s pilotovanou lodí Sojuz MS-24 a následně i její připojení k Mezinárodní kosmické stanici. Velké zemětřesení, které postihlo Maroko, se ocitlo i v hledáčku kosmických družic. Na změny, které přineslo v krajině, se zaměřil evropský Sentinel-1. V sobotu nás čekal obsáhlejší článek o pozorování galaxie Sparkler dalekohled Jamese Webba. A týden jsme uzavřeli nejnovějším dílem Vesmírné techniky, která se zaměřila na optickou soustavu Hubbleova kosmického dalekohledu.
Snímek týdne:
Snímkem bude tentokrát grafika, která představuje jeden z nejzajímavějších dosavadních objevů dalekohledu Jamese Webba. 120 světelných let vzdálená exoplaneta s romantickým názvem K2-18 b má atmosférou, ve které byl detekován oxid uhličitý, metan a možná také složitější molekula dimethylsulfidu. Planeta s oceány se nachází v obyvatelné zóně, ačkoli je osmkrát větší a teplota oceánu může být také vyšší. Dalekohled Jamese Webba je teprve na začátku svého pozorování a toto je příslib, že se můžeme těšit celé řady dalších zajímavých objevů.
Video týdne:
Podívejte se na video zachycující přílet pilotované lodě Sojuz MS-24, která je první letošní pilotovanou lodí s posádkou na palubě, která vzlétla z Ruska. Posádka MS-24 vystřídá posádku Sojuzu MS22/23, která na stanici strávila neplánovaně dvě půlroční mise.
Zdroje informací:
https://www.dlr.de/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/with/53188228252/
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/376642141_769738114957009_7246400737881910883_n.jpg?_nc_cat=103&ccb=1-7&_nc_sid=49d041&_nc_ohc=YSuVEEm543YAX-X5jnK&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=00_AfCOFU5V5VwOO3eAOa0riUpZ1eVHHI40upfp4lucslDYug&oe=650AAB15
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/377468588_769831581614329_1273515255653467091_n.jpg?_nc_cat=104&ccb=1-7&_nc_sid=49d041&_nc_ohc=bpcaL95tM5MAX-4d3Ly&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=00_AfBMzKHMg2RvcKSUMx0obflgxaSpZXeWwnshfbTz2yqnBg&oe=650B2C79
https://pbs.twimg.com/media/F5bI5hrWAAApu9-?format=jpg&name=large
https://twitter.com/mmx_jaxa_en/status/1701143543740518755
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/06/BB0B2598-CFC7-4F61-9F6F-437AF127B279.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/06/84685535-41C4-49B9-B44A-43F3F3787314-1920×1281.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/F5yTrWeWcAAkfE9?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F6J_4zwXUAAHR_D?format=jpg&name=4096×4096
Ten Idefix je zajímavý. Uvidíme, kam jim na Phobosu doskáče (během přistání) a jestli se jim ho podaří rozjet. Vzhledem k nízké gravitaci nemusí mít Phobos vůbec „použitelný“ povrch pro jízdu.