Dne 29. listopadu vydala NASA oznámení o problémech s jedním ze tří gyroskopů Hubbleova teleskopu. Teleskop automaticky přešel do bezpečnostního režimu, všechny přístroje jsou stabilní a teleskop je obecně v dobrém stavu. Důvodem přechodu do bezpečnostního režimu byl jeden z gyroskopů, který začal poskytovat chybné údaje úhlových rychlostí pro orientaci celého teleskopu. Kvůli přechodu do bezpečnostního režimu jsou nyní vědecké operace pozastaveny a teleskop vyčkává na příkazy ze Země.
Zdroj: esahubble.org
Poprvé přešel teleskop do bezpečnostního režimu 19. listopadu, tehdy se podařilo operačnímu týmu situaci vyřešit a obnovit běžný provoz teleskopu. Nestabilní gyroskop ale způsobil další výpadek již 21. listopadu a po další obnově došlo ke stejné situaci opět 23. listopadu. Agentura v prohlášení uvedla, že inženýři problém studují, ale zatím neodhadli, kdy se vědecký provoz obnoví. Hubbleův teleskop může pracovat i s jedním gyroskopem, i když s určitou ztrátou produktivity, jako je nemožnost provádět některá pozorování sluneční soustavy.
Hubbleův teleskop má celkově šest gyroskopů, které byly instalovány při poslední páté misi STS-125 s raketoplánem Atlantis, provedené v roce 2009. Od roku 2009 postupně přestala fungovat polovina z těchto gyroskopů. Problémy Hubbleova teleskopu vyvolaly okamžitě reakci Jareda Isaacmana, zakladatele společnosti Draken International a účastníka soukromé mise Inspiration4, který uvedl na sociálních sítích.
Isaacman tím odkazoval na studii, kterou oznámila agentura NASA a SpaceX, studující možnosti provedení servisní mise k teleskopu s využitím soukromé kosmické lodě Crew Dragon. V té době Isaacman navrhl, že by mise k HST mohla být druhou ze tří plánovaných misí Polaris. Isaacman v jiných příspěvcích na sociálních sítích odkazoval, že studie dospěla k závěru o proveditelnosti mise a uvedl „Mělo by to být snadné rozhodnutí o riziku/zisku.“ Podrobnosti o tom, jak bude mise probíhat, ale neprozradil.
Společnost SpaceX není jedinou možností pro servis Hubbleova teleskopu. Agentura NASA v prosinci minulého roku zveřejnila žádost o návrhy různých druhů řešení z řad odborné veřejnosti, kde hledala koncepty komerčních misí k oživení HST. NASA uvedla, že takovou misi nebude financovat, ale místo toho ji nabídne jako příležitost pro společnosti, které tak mohou předvést své schopnosti družicového servisu. Agentura obdržela osm odpovědí, včetně jedné od společnosti Astroscale, poskytující satelitní služby ve spolupráci s vesmírnou přepravní společností Momentus. NASA v té době uvedla, že je vyhodnocuje, ale zatím nebyl uveden žádný časový plán pro dokončení tohoto vyhodnocení.
Zdroj: cs.wikipedia.org
Představitelé průmyslu soukromě uvedli, že věří v možnost nějaké „reboost“ mise zahrnující buď Crew Dragon nebo robotickou kosmickou loď, která by mohla být se současnými schopnostmi proveditelná. To by pomohlo prodloužit život HST. Ohledně schopnosti opravit teleskop však panuje spíše skepse vzhledem ke složitosti takové práce. Crew Dragonu chybí možnosti, jako je přechodová komora a robotické rameno, zatímco robotické systémy zatím neprokázaly schopnost provádět pokročilé opravy na oběžné dráze.
Další otázkou jsou finanční náklady. Podle vyjádření NASA by se například „reboost“ mise uskutečnila barterovým způsobem, ale plnohodnotná servisní mise by jistě znamenala určité náklady i pro NASA. Příkladem nákladů může být příprava hardwaru potřebného k opravě či pracovní čas inženýrů připravujících takovou misi. Celá tato situace navíc přišla v době, kdy dochází ke snižování rozpočtu agentury pro FY2024, který se týká i rozpočtu uděleném na provoz samotného teleskopu.
Závěrem článku si dovolím přidat odkaz na stránky NASA řešící problematiku gyroskopů.
science.nasa.gov/mission/hubble/observatory
Přeloženo z:
spacenews.com/
science.nasa.gov/
Zdroje informací:
spacenews.com/
Zdroje obrázků:
spacenews.com/
esahubble.org/
cs.wikipedia.org/
Tak si asi počkáme až se bude létat se Starship.
Pak už by to mohlo být jednodušší.
Je otázkou zda gyroskopy vydrží než bude plnohodnotná, pilotovaná Starship.
to určitě nevydrží. Pokud by se čekalo na pilotovanou SS tak bude HTS už ležet na dně oceánu.
To s také myslím. Hlavní bude snaha posunout firmy schopné servisních operací, jak píšete.
Nějak jsem si vzpomněl na Nauku…
A nebo poslat za Hubbla náhradu. Bude to drahé, ale to bude i pilotovaná/robotická mise na jeho opravu. Navíc nový teleskop bude osazen modernějšími přístroji, takže poskytne kvalitnější data. NASA má teď bohužel extrémně napjatý rozpočet kvůli Artemis a vlastně i spoustě dalších projektů. Pokud je možné sehnat finance na opravu jinde, může být oprava výhodnější.
Ano, bohužel i toto jsou ta negativa extrémně předražené SLS, kdy pak chybí jinde.
Ano, bohužel stále neexistuje levnější komerční alternativa.
Poslat náhradu můžete vždy. V tomto konceptu nejde ani tak o to HTS opravit což se může a nemusí povést. Jde o to získat další soukromé společnosti schopné plnit podobné zakázky. Zájem NASA je jejich vznik nebo podpora a zájem společností je získat znalosti a naučit se to. HTS je na hraně, životnosti a dnes i použitelnosti. Jeho čas se krátí a jeho hodnota prudce klesá. Takže je pro podobnou riskantní výukovou misi vhodný.
Ku tým modernejším prístrojom dodám len toľko, že HST je konštruovaný skoro ako lego, prístroje sa môžu kedykoľvek nahradiť novými,,modernými“ stačí ich tam ,,len“ dopraviť, gyroskopy sú spotrebný materiál, s výmenou sa počíta, dokonca už má namontovaný dokovaci prstenenec, ešte stále platí, že sa na ňom robia len tie pozorovania, ktoré sa nedajú zo zeme (+nejaké špecifické jednorazové udalosti) a pozorovací čas stále nestačí, bola by škoda oň prísť,
Na geostacionární dráze už robot prodloužil životnost aktivní družici. Robot se chytal za trysku. Na HST jsou madla a chyty pro servisní mise. Myslím, že externí gyroskop a pohon s plnou nádrží bude řešení. Kosmonauti můžou dorazit potom. Každopádně HST je dobrá platforma pro servisní experiment.
Upřímně řečeno, po 60 letech pilotované kosmonautiky bych očekával schopnost provádět opravy nejen na oběžné dráze Země, ale i v Lagrangeových bodech L1 a L2. Dokonce z hlediska praktického přínosu se mi to zdá významnější než pilotovaný let k Marsu. Příčinou, proč tomu tak není, je současný systém financování vědy, kdy se jedná o granty (či de facto granty, i když jde o rozpočet NASA) na jednotlivé projekty a nikoli o systematické budování schopností. 🙁
Budování schopností servisovat družice se zaměřuje primárně na družice telekomunikační a u nich se nepočítá s pilotovanou misí, ale robotickou družicí.