Uteklo dalších sedm dní a nastala skutečně sváteční neděle. Samozřejmě i na Štědrý den jsme pro vás připravili přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. V tomto svátečním Kosmotýdeníku se tak můžete těšit například na zhodnocení úspěšného návratu suborbitálního nosiče New Shepard od společnosti Blue Origin. Věnovat se budeme také částečně neúspěšnému startu rakety Alpha společnosti Firefly. V dalších tématech nás čeká třeba rekordní let prvního stupně B1058 rakety Falcon 9, anebo se zaměříme na provoz u Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
New Shepard se vrátil do služby
Zdroj: https://spaceflightnow.com/
Suborbitální raketový nosič New Shepard společnosti Blue Origin uskutečnil v tomto týdnu další let. Na palubě byly tentokrát vědecké přístroje. Podstatné je však to, že tento znovupoužitelný stroj se úspěšně vrátil do služby po minulé nehodě, kdy došlo k narušení strukturální integrity trysky motoru a předčasnému ukončení letu. Při havárii nebyl nikdo na palubě a kabina s vědeckými experimenty úspěšně přistála na padáku. Nyní se New Shepard vrátil a 19. prosince uskutečnil úspěšný let do výšky 107 kilometrů.
Návrat do služby je pro Blue Origin skutečně významný, protože zmíněná nehoda proběhla v září 2022 a raketa se tak vrací do služby po velmi dlouhých 15 měsících! Po blíže nespecifikovaných úpravách je tak nyní New Shepard opět ve službě. Na palubě bylo 33 vědeckých experimentů a také 38 000 pohlednic pro neziskovou organizaci Klub pro budoucnost, kterou vlastní Blue Origin a která podporuje mladé lidi, aby se věnovali kariéře v oblasti kosmického průmyslu a výzkumu. Ze zmíněných 33 experimentů bylo dle prohlášení Blue Origin zhruba polovina tvořená experimenty dodanými NASA.
Během přenosu startu Erika Wagner, vrchní ředitelka pro rozvoj nových trhů společnosti Blue Origin, uvedla, že se jednalo o devátý let tohoto konkrétního exempláře nosné rakety (a desátý pro kabinu nazvanou RSS H. G. Wells). Tyto stroje jsou navrženy tak, aby mohly uskutečnit až 25 letů. „Myslím, že jednou z nejdůležitějších věcí, která se v této nové éře moderní raketové techniky děje, je, že jsme se naučili opětovně používat již jednou použité raketové stupně,“ řekla Wagner. „Tento um nám umožnil využívat už jednou použitou raketu znovu a znovu.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Jedním z vědeckých experimentů na palubě, na které bylo upozorněno během živého vysílání, byl prototyp CubeSatu EagleCam. Hlavní letová verze této sondy, kterou vytvořili pedagogové a studenti Embry-Riddle Aeronautical University, bude umístěna na palubě lunárního modulu Nova-C společnosti Intuitive Machines. Ten má odstartovat k Měsíci nejdříve v polovině února na palubě rakety Falcon 9. Let na New Shepardu pomohl ověřit některé systémy v letových podmínkách blížících se skutečnému plánovanému letu. Zkušenosti pak budou využity při samotné misi.
„Zvláštní poděkování patří všem našim zákazníkům, kteří dnes uskutečnili svůj vědecký let, a studentům, kteří přispěli pohlednicemi k rozvoji naší budoucnosti, života a práce ve vesmíru, v budoucí prospěch Země,“ uvedl v prohlášení Phil Joyce, senior viceprezident programu New Shepard. „Poptávka po letech programu New Shepard stále roste a my se těšíme na zvýšení kadence našich letů v roce 2024.“
A na to rovnou navazuje otázka, kdy se dočkáme dalšího letu s New Shepardem. Během přenosu bylo zmíněno, že po prosincovém letu provede firma analýzu získaných dat a až poté bude oznámen termín dalšího startu. Zajímavostí také je, že během přenosu nebylo ani jednou zmíněno, že současná mise navazuje na předchozí neúspěšnou.
Alpha částečně selhala:
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Raketa Alpha společnosti Firefly uskutečnila další start poté, co v září poprvé úspěšně vynesla náklad. Nyní byl na palubě technologický demonstrátor pro Lockheed Martin. Mise Alpha FLTA004 odstartovala z rampy Space Launch Complex 2 West (SLC-2W) na kalifornské základně Vandenberg v pátek 22. prosince v 18:32 SEČ. První stupeň Alpha pracoval nominálně, stejně jako první zážeh druhého stupně. Tím se družice dostala na eliptickou nízkou oběžnou dráhu o parametrech 216 × 523 km a sklonu 140,02 stupně.
Druhý stupeň družice Alpha měl plánovaný ještě druhý zážeh pro zakulacení dráhy, který se už ale v důsledku neznámé anomálie neuskutečnil. S družicí však byla navázána komunikace, takže před svým předčasným návratem do atmosféry může stihnout provést některé úkoly mise. Tato družice s kódovým označením „Tantrum“ testuje demonstrační zařízení ESA (Electronically Steerable Antenna) vyvinuté organizací Ignite společnosti Lockheed Martin v rámci dohody podepsané oběma společnostmi v červnu.
Očekává se, že nový širokopásmový senzor ESA, integrovaný na sběrnici malých družic Terran Orbital Nebula a postavený podle vlastního návrhu, se zkalibruje a bude připraven k provozu v mnohem kratším čase než tradiční senzory na oběžné dráze. To má vyzkoušet rychlé poskytnutí požadovaných schopností družic pro americkou armádu kdekoli na světě. Není však jasné, zda bude mít družice na oběžné dráze dostatek času na plnou kalibraci.
Jednalo se o celkem čtvrtý start této rakety. První proběhl v roce 2021 a skončil po dvou a půl minutách letu poté, co se předčasně vypnuly motory prvního stupně. Druhý let v roce 2022 už dokázal dosáhnout oběžné dráhy, ale nižší než se očekávalo. Třetí a první zcela úspěšný let proběhl letos 14. září. Zajímavostí je, že šlo o test, při kterém měla firma prokázat, že dokáže vypustit náklad pro zákazníka ve velmi krátkém čase od oznámení. Společnost pak pouze konstatovala, že vyhrazený start pro Kosmické síly byl úspěšný.
Kosmický přehled týdne:
Dvacátého třetího prosince v 6:33 SEČ úspěšně odstartoval nosič Falcon 9 společnosti SpaceX a vynesl další várku družic konstelace Starlink. To by samo o sobě nebylo až tak významné, ale přeci jen jsme se dočkali zajímavého rekordu. První stupeň B1058 uskutečnil rekordní 19. start a tedy i 19. přistání! Jedná se tak o nejvíce používaný první stupeň raket Falcon 9. Jeho první mise byla DM-2 – první pilotovaná mise lodi Dragon 2. Zároveň byl tento rekordní let korunován 255. úspěšným přistáním prvního stupně raket Falcon a také 181. úspěšným přistáním v řadě. Zároveň to byl 95. start SpaceX v letošním roce (včetně dvou startů Super Heavy Starship – ty samozřejmě nebyly orbitální). Elon Musk deklaroval, že by SpaceX mohla letos uskutečnit až 100 startů. Zdá se, že se toto přání víceméně podaří splnit. Pokud jde o rakety Falcon, máme zatím 93 startů, přičemž se do konce roku dají ještě stihnout i dva další.
U Mezinárodní kosmické stanice bylo tento týden rušno. Nejdříve se 21. prosince odpojila nákladní loď Dragon 2, která zamířila zpět na Zemi. Dragon se odpojoval s více jak týdenním zpožděním způsobeným trvajícím špatným počasím v přistávací oblasti. 23. prosince pak byla od ISS odpojena nákladní loď Cygnus NG-19, která u komplexu pobývala od srpna. Loď nyní zůstane ještě několik dní na oběžné dráze, než 8. ledna vstoupí do atmosféry, kde zanikne. Důvod tak dlouhého samostatného letu je pokračující série experimentů zkoumajících hoření ve stavu mikrogravitace. Na palubě je totiž připraven experiment Saffire-VI, který bude zkoumat další scénáře hoření na palubě. Bude například testovat hoření při různých úrovních kyslíku.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přehled z Kosmonautixu:
V této rubrice naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Americký technologický experiment na stanici ISS má za sebou první úspěšné laserové spojení, ke kterému došlo 5. prosince. Společně s přístrojem na geostacionární dráze vytvoří první americký obousměrný kompletně laserový přenosový systém. Na Saturnově měsíci Enceladu byl detekován kyanovodík, další náznak, který by možná mohl znamenat přítomnost jednoduchého života. Evropská kosmická agentura se rozhodla, že vydá výzvu pro evropské firmy, které by mohly zajišťovat dopravu nákladu na Mezinárodní kosmickou stanici. Astrometrická a v mnohém revoluční kosmická observatoř Gaia oslavila deset let v kosmickém prostoru. Co nám tato výjimečná mise přinesla? Nová evropská raketa Ariane 6 prošla úspěšně svojí složitou předstartovní zkouškou. Roztomilá hrající si kočička zachycená na videu se stala testovacím souborem dat poslaným z rekordní vzdálenosti pomocí kapacitní laserové komunikace. Raketa Alpha soukromé společnosti Firefly vynesla technologický demonstrátor. Bohužel však ne na dráhu, na kterou se vynesení plánovalo. Další díl seriálu X-Planes pokračoval vyprávěním o vývoji znovupoužitelných raketových prostředků v devadesátých letech 20. století. První exemplář rakety Vulcan dostal svůj aerodynamický kryt s nákladem, který má raketa vynést na začátku ledna. Už mnohem jistěji se zhmotňuje obraz první mezinárodní mise s cílem přistát na povrchu Měsíce v rámci programu Artemis. Připravovali jsme se na Živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Falcon 9 s dvěma radarovými družicemi. Start byl však odložen na dnešek. Sobotní astrofyzikální článek nás zavedl k pozorování Webbova dalekohledu a observatoře Chandra, zaměřeném na nejstarší supermasivní černou díru. Na závěr jsme se podívali na testování výtahu, který bude jednou dopravovat astronauty z paluby lodi Starship na povrch Měsíce.
Snímek týdne:
Pod aerodynamický kryt byl v tomto týdnu uzavřen první náklad rakety Vulcan společnosti ULA. Blíží se tak premiérový start naplánovaný na 8. ledna. Na to, že se bude jednat o inaugurační let, je hned první náklad velmi zajímavý. K Měsíci by měl zamířit první lander společnosti Astrobotic s názvem Peregrine, který se pokusí přistát v jižních šířkách Měsíce. Na palubě má několik experimentů od NASA a dalších institucí a firem.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Video týdne:
V tomto týdnu proběhl také statický zážeh Starship S28, která prochází testy před tím, než společně se Super Heavy B10 vyrazí na třetí integrovaný let. Po tomto zážehu dokonce došlo i k vůbec prvnímu testování otevírání nákladového prostoru, ze kterého budou jednou vypouštěny družice Starlink.
Klidně prožité Vánoce:
Je Štědrý den a tak si vám dovolíme popřát pokud možno klidně prožité svátky, které i přes smutné dění v posledních dnech jsou příležitostí, jak být na chvíli v klidu s rodinou. Může to být taky chvíle, kdy je více, než jindy, možnost se zamyslet a trochu si zasnít. K Vánocům vám tu tak vlastně již tradičně posíláme jedno z nejemotivnějších a také nejkrásnějších vánočních přání. 24. prosince 1968 se nad měsíční obzor vyhoupla loď Apollo 8 s tříčlennou posádkou, která se stala prvními lidmi, kteří spatřili Zemi zpoza Měsíce. Jakmile bylo možné navázat radiové spojení, posádka přečetla první řádky z knihy Genesis. „Bylo nám řečeno, že na Štědrý den budeme mít největší publikum, které kdy poslouchalo lidský hlas,“ vzpomínal Frank Borman během oslav 40. výročí v roce 2008. „A jediné instrukce, které jsme od NASA dostali, byly, abychom udělali něco vhodného.“ Více už posádka Apolla 8. Za redakci Kosmonautixu přejeme klidné svátky.
Od šumu nevyčištěný a autentický záznam zde.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GBu98kpWAAEcqwc?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GB-JQoXakAEdjhM?format=jpg&name=4096×4096
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/12/Capture-1170×781.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/12/20231219_NS24_booster_landing.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GBu44F9W4AAUHf9?format=jpg&name=4096×4096
