Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the wpdiscuz domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the tpebl domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114
upgrade – 104. stránka – Kosmonautix.cz

sociální sítě:

Přímé přenosy:

[kosmonautix_youtube_countdown]
[kosmonautix_youtube]

krátké zprávy:

Starší snímek měsíce Io

Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu

VT_2023_52

Vesmírná technika: Pokročilá kamera ACS (úvod)

Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2023

Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To

Na co se těšit v roce 2024? (Pilotovaná kosmonautika)

Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když

ŽIVĚ A ČESKY: Další pokus Falconu Heavy

Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo

H3 Test Flight No. 2

JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2

Venturestar jako ukázka jednoho z možných prostředků SSTO

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (28.díl)

V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie

OBRAZEM: Zničený rekordní stupeň Falconu 9

První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi

Naše podcasty:

Doporučujeme:

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování:

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

upgrade
Páté pouzdro se vzorkem odhozené na povrch Marsu během solu 669 na fotografii ze 7. ledna 2023. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 10. díl

Na Zemi jsme začali počítat rok 2023 a Ingenuity jej na Marsu přivítala 38. přeletem do letiště označeného písmenem Z. Perseverance ve stejné době popojížděla po ploché lokalitě Three Forks pod úpatím dávné říční delty. Právě zde odkládala část nasbíraných vzorků hornin i vzorek atmosféry, aby v případě obtíží nebo selhání roveru bylo co dovézt zpátky na Zemi, až se pro vzorky vydá návratová mise na Zemi. V našem seriálu se jednou za čas vracíme za událostmi, které se na Marsu v kráteru Jezero staly. Naposledy jsme skončili v situaci, kdy Perseverance nalezla dosud nejzajímavější vzorky s organickými sloučeninami. Pojďme si shrnout, co se od té doby stalo.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon letí s OneWeby

Zítra brzy ráno by měl z floridské rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 se 40 družicemi konstelace OneWeb. Ta má za úkol poskytovat celosvětově dostupné připojení k internetu. Společnost OneWeb tak buduje konkurenci Starlinku od SpaceX, ale i přesto SpaceX pro OneWeb družice vynese. Ale narozdíl od Starlinku bude konstelace OneWebu čítat v uvozovkách jen z 650 družic, narozdíl od Starlinku, kde se počítá s tisícovkami družic. Družice OneWeb jsou vynášeny na polární oběžnou dráhu se sklonem 86,4° vůči rovníku a výškou 1 200 kilometrů. OneWeby dříve vynášely rakety Sojuz, ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu byly starty Sojuzů s družicemi OneWeb zastaveny a společnost tak musela rychle reagovat, aby zajistila přesun svých družic na jiné nosiče. První stupeň vybraný pro tuto misi je téměř nový B1076, který poletí podruhé a o přistání se pokusí na pevninské ploše LZ-1.

Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_01

Vesmírná technika: Zkoušky sovětské rakety Energija

Poté, co se podařilo otestovat a také za letu prověřit raketové motory RD-171 si mohli technici oddechnout, ale pořád před sebou měli testy motorů RD-170, které byly určeny pro sovětskou těžkou nosnou raketu Energija. V dnešním díle si dovolíme na chvilku odbočit od tématu motorů RD-170 a zaměříme se na související vývoj rakety Energija, konkrétně na testy jejího centrálního stupně s kyslíko-vodíkovými raketovými motory RD-0120. Ani tento program se totiž nevyhnul komplikacím a velmi razantním změnám plánů.

NASA má nové antény pro přenos vědeckých dat

Kromě známé sítě Deep Space Network (DSN) pro komunikaci se vzdálenými sondami provozuje agentura NASA i méně známou síť Near Space Network (NSN), přes kterou posílají svá data družice nacházející se blíže Zemi. Právě přes její antény putují údaje, které pomáhají vědcům provádět výzkumy a přicházet na často přelomové objevy. Nyní byly do této sítě integrovány celkem čtyři nové antény, které budou moci ještě lépe podporovat vědecké mise. V prosinci 2022 se do stavu ONLINE přepnuly pozemní stanice u aljašského města Fairbanks, na Wallops Island ve Virginii, u chilského Punta Arenas a na norských Špicberkách. Tyto nové antény budou kosmickým misím poskytovat komunikační kapacity v pásmech S-, X- a Ka-. Důvodem vzniku těchto antén byla snaha podpořit mise, které sbírají ohromná množství dat. Když vědci chtějí zlepšovat schopnosti vědeckých přístrojů, musí NASA také pokračovat ve vylepšování komunikačních systémů, které přenáší data z kosmických sond a družic.

Na grafice vidíme výtrysk hmoty z roztrhané hvězdy směrem doprava a také korónu tvořenou ionty (atomy plynu zbavených elektronů). Zdroj: NASA-JPL/Caltech, https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/PIA25440_a_black_hole_destroys_a_star_illustration-stamped.jpg

NuSTAR pomohl spatřit vznik koróny černé díry

Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.

Jak se evropská sonda Hera ozve domů?

Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.

Přístroj z družic JPSS bude pokračovat

NASA ve jménu Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) uzavřela se společnosti Northrop Grumman z kalifornského města Azusa dodatek smlouvy na přepracování vývojové jednotky mikrovlnného přístroje ATMS (Advanced Technology Microwave Sounder). Změna smlouvy se týká úpravy fixního poplatku o 13 261 772 USD, což zvýší celkovou hodnotu smlouvy na 579 770 626 USD. Hlavním úkolem tohoto přepracování je, aby se z vývojové jednotky přístroje ATMS pro družice JPSS stal letuschopný vědecký přístroj pro projekt QuickSounder. Ten má podpořit novou architekturu družicových systémů agentury NOAA pro budoucí program družic na nízké oběžné dráze. Projekt QuickSounder rozvíjí agentura NOAA s cílem snížit celkovou úroveň rizika. Agentura díky němu chce vyhodnotit možnosti zjednodušených akvizičních procesů a také užitečnost komerčních malých družic, startovních služeb, samotného provozu misí, ale i posílání dat v družicové síti příští generace meteorologických družic na LEO. Samotný přístroj ATMS je pasivní detektor mikrovln poskytující vysoké prostorové rozlišení údajů o teplotě a vlhkosti atmosféry za všech podmínek, tedy i při zatažené obloze. Meteorologové z americké Národní služby pro počasí NWS tato data používají ve svých počítačových

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2022 a výhled na rok 2023)

Mohutná raketa se odlepila od Země 16. listopadu 2022 v 7:44 hodin středoevropského času. O hodinu a půl později už byl Orion na cestě k Měsíci. Po pěti dnech letu byl při blízkém průletu ve vzdálenosti 130 kilometrů od Měsíce zbrzděn zážehem hlavního motoru a 25. listopadu byl dalším motorickým manévrem naveden na vysokou oběžnou dráhu Měsíce. Na ní se dostal až do vzdálenosti 432 200 kilometrů od Země, téměř o sedmdesát tisíc kilometrů dál, než byl samotný Měsíc. I druhá polovina cesty se obešla bez závažnějších problémů. Orion opustil oběžnou dráhu Měsíce 1. prosince a druhý blízký průlet jej 5. prosince navedl zpět k Zemi. Návratová kabina po rekordní misi, při které urazila více než dva a čtvrt milionu kilometrů, bezpečně přistála 11. prosince v 18:40 SEČ do vod Tichého oceánu, západně od Baja California.

Obrazem: První vesmírné selfie s rozlišením 4K

Přesně na apríla roku 2022 se dostala spolu s celou řadou dalších družic na palubě rakety Falcon 9 do vesmíru malá družice, která byla sáma osobě tak trochu vtip. Ovšem jen do doby než se šíleně znějící nápad ukázal být skvělou volbou. Družice byla opatřena selfie tyčkou a kamerou s vysokým rozlišením a překvapila parádními snímky, které si přímo říkají o publikaci. Mikro družice MP42 společnosti NanoAvionics je standardizovaná platforma, na kterou si zákazník může dát jaké přístroje uzná za vhodné a to do hmotnosti 79 kg. Společnost má svůj původ v NASA Ames Research Center, kde lze vysledovat původ a touhu po experimentování.

díky za registraci