Již zítra, tedy ve čtvrtek 12. října nás čeká dlouho očekávaný a také poměrně dlouho odkládaný start Falconu Heavy, jenž se v této chvíli tyčí na startovní rampě LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Pod svým aerodynamickým krytem ukrývá sondu Psyche, která má za cíl prozkoumat stejnojmennou planetku. Ta je zajímavá především tím, že je z většiny tvořena kovem, konkrétně niklem a železem. Její rozměry jsou 279 × 232 × 189 kilometrů a vědci předpokládají, že by se mohlo jednat o odhalené jádro protoplanety. Podle aktuálního plánu by měla sonda k planetce dorazit v roce 2029 a pomocí čtyř svých hlavních přístrojů zkoumat potenciální magnetické pole, pořizovat snímky povrchu a provádět analýzu neutronů a gama záření. Sonda Psyche měla odstartovat již v červenci minulého roku, ale softwarové problémy vedly ke zdržení mise. I tentokrát se oba urychlovací stupně Falconu Heavy, které poletí počtvrté, pokusí o přistání na pevninských přistávacích plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň bude opět zahozen.

Asi málokdo si dokáže představit, čím prochází člověk, jenž došel až těsně pod vrchol možného, aby byl vzápětí otočen a zdálky musel sledovat, jak na onen vrchol vystupuje někdo jiný. Nemluvě o tom, že kdykoli se o něm posléze hovoří, vždy je zmiňováno ono slovo, které dopadá jako kladivo – „náhradník“. Přesto lze i po takovémto zážitku žít nikoli s kypící hořkostí v mysli, nýbrž s nadhledem a pokorou k realitě. A prožít život tak, aby se za ním bylo možné ohlédnout a říci si, že byl dobrý a plodný. Vyžaduje to však sílu charakteru a moudrost. Ne každý by se s takovýmto osudem vyrovnával s grácií, přesto takoví lidé existují. Jeden z nich odešel minulý týden a kosmonautická komunita tak přišla o svéráznou postavu, která nebrala sebe ani ostatní zbytečně vážně a nikdy neměla daleko k úsměvu a žertu. 7. října 2023 se vydal na poslední let Oldřich Pelčák, člověk, v jehož biografii figuruje ono slovo „náhradník“, přesto by bylo velkou chybou a křivdou na jeho život nazírat jen s touto nálepkou…

V průběhu včerejšího odpoledne / večera našeho času dostala posádka obývající Mezinárodní kosmickou stanici pokyn, aby se přesunuli do modulu Cupola a vizuálním pozorováním zkontrolovali zadní část ISS, kde se nachází ruský segment. Pozemní středisko následně dostalo hlášení, že astronauti pozorují, že z víceúčelového ruského modulu Nauka něco uniká. Později bylo upřesněno, že se jedná o amoniak, který slouží jako chladicí médiu. K jeho úniku došlo na jednom ze dvou na sobě nezávislých chladicích okruhů. Agentura Roskosmos zatím neoznámila rozsah úniku ani jeho příčinu – tu bude bude muset zřejmě odhalit až vyšetřování. „Mezinárodní kosmická stanice ISS ani modul MLM-U Nauka však nejsou v ohrožení,“ uklidňuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodává: „Pro bezpečný chod dostačuje termoregulační systém integrovaný do modulu Nauka.“ Dosavadní data ukazují, že by se únik měl nacházet na externím radiátoru RTOd. Ten byl společně s přechodovou komorou ŠK pro experimenty vynesen na modulu Rassvet pomocí raketoplánu Atlantis v rámci mise STS-132 v květnu 2010. Komora i radiátor neměly na Rassvetu zůstat – čekaly zde na

Když jsme se s Perseverance loučili naposledy, oslavili jsme zrovna její první rok na povrchu Rudé planety. Mezitím uplynuly už dva roky od jejího přistání. Rover dokončil vytváření záložního úložiště vzorků a vydal se vstříc výše položeným oblastem. Vjel do oblasti dávných usazenin, bývalé říční delty. Malý vrtulník Ingenuity začal s přibývajícím přísunem energie častěji poletovat. Nyní již počet letů přesáhl desetinásobek původního plánu pěti zkušebních letů. Po velmi dlouhé době jsme se dočkali také vzájemné fotografie obou robotických průzkumníků navzájem z poměrně blízké vzdálenosti. Výzkum Marsu pokračuje nejen s Vytrvalostí, ale i se Zvídavostí (rover Curiosity), která v kráteru Gale také pomalu stoupá vstříc novým usazeninám hory Aeolus Mons. To už je ale jiný příběh, pojďme zpět k Perseverance.

Čínské vesmírné úřady oznámily záměr vybudovat rozsáhlou třístupňovou komunikační, navigační a dálkovou síť, která má umožnit operace v hlubokém vesmíru. Tato informace byla sdělena 2. října v rámci 74. mezinárodního astronautického kongresu (IAC) v Baku. Konstelace má podpořit budoucí mise čínského vesmírného programu. Během prezentace na kongresu došlo i k nastínění budoucích misí, které plánuje čínský vesmírný program.

Naposledy jsme naše čtenáře informovali o nové lodi ArianeGroup začátkem tohoto roku. Loď dostala v uplynulých měsících slíbené moderní oplachtění a tak se k ní vracíme i s dalšími detaily. Jen těžko by mě napadlo, že nové plavidlo bude hotové dříve než vůbec poletí první raketa Ariane 6. Kosmonautika je výjimečný obor, který balancuje na hranici lidských možností a aniž bychom si to ne vždy zcela uvědomovali, tak přináší řadu inovací do běžného života. Ovšem řadu inovací také vyžaduje. Loď pro přepravu dílů raket Ariane 6 tedy není pouze nová, ale i v mnoha směrech novátorská. Jde totiž o moderní druh plachetnice. První svého druhu.