Americká sonda Psyche by měla do vesmírného prostoru vyrazit na raketě Falcon Heavy z rampy LC-39A na Kennedyho středisku na Floridě 5. října v 16:38 SELČ, přičemž možnost odstartovat bude otevřena až do 25. října. Po opuštění zemské gravitační studny bude sonda využívat solárně-elektrický pohon, aby zvládla šest let trvající cestu k planetce Psyche. Tento cílový objekt měří v nejširším bodě cca 280 km a představuje jedinečnou možnost prozkoumat planetku bohatou na kovy, která kdysi dávno mohla být jádrem planetesimály, základního stavebního kamene při vzniku planet. Až se sonda Psyche dostane do hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, stráví obíháním kolem stejnojmenné planetky 26 měsíců, během kterých bude pořizovat fotografie a další měření, která pomohou vědcům určit složení planetky a prozkoumat její historii.

Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz první umělou družici Sputnik a ohromil tím celý svět. Pro špičky USAF to bylo jako blesk z čistého nebe. Vypuštění Sputniku ukázalo vojenským špičkám, že SSSR není tak zaostalý stát jak si Američané mysleli. Původní návrh BOMI se postupem času rozdělil na tři paralelní programy s odlišnými cíli. Programy Brass Bell, ROBO a HYWARDS byly stále jen ve stádiu studií a USAF po vypuštění Sputniku nutně potřebovalo tento vývoj posunout dál. USAF mělo zájem o tyto programy, ale nebylo v tom zcela jednotné. Stále docházelo k jistým diskusím o potřebě takovýchto strojů, když nejvyšší prioritu měly ICBM rakety a špionážní letouny. Navíc ve hře byl i projekt NAVAHO. Dne 10. října 1957 došlo ke sjednocení všech programů do jednoho společného, rozděleného na tři fáze. O sjednocení programů se hovořilo už před letem Sputniku, kvůli stálým problémům s financováním a přetrvávajícím pochybnostem o nutnosti takové technologie. Slavné „pípání“ první umělé družice to, ale celé urychlilo.

Dnešní ranní pokus o start Falconu 9 na misi Starlink 6-15 provázely od začátku problémy. nejprve musel být původní termín startu v 6:35 odvolán kvůli neupřesněnému úniku z druhého stupně rakety a ani druhý pokus v 7:25 neskončil startem. Odpočet se tentokrát zastavil pouhých 5 sekund před časem T-0. SpaceX zatím neupřesnila, z jakého důvodu byl odpočet zastaven, ale fakt, že byl oznámen odklad hned na druhý den, nám říká, že zřejmě nešlo o nic závažného, co by vyžadovalo delší pauzu. Aktuálně tedy platí, že by mise Starlink 6-15 měla odstartovat ve čtvrtek v 6:09 našeho času. Srdečně Vás zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Od prvního startu systému Super Heavy Starship již uplynulo téměř čtvrt roku a od té doby SpaceX usilovně pracuje na opravách a vylepšeních rampy, stavbě dalších prototypů, Megabay a Starfactory, testování a spoustě dalších aktivit. Mimo jiné Elon Musk postupem času zveřejňoval nové a nové informace o budoucích vylepšeních pro Super Heavy Starship, z nichž některé by měly být aplikovány již při druhém letu. Musk také uvedl, že Super Heavy B9 společně se Starship S25 budou při druhém letu obsahovat více než tisíc oprav nebo vylepšení, které byly provedeny na základě dat z prvního testovacího letu.

Před pár dny jsme společně sledovali start dost možná poslední várky družic Starlink 1,5. generace, které stále tvoří většinu doposud vypuštěných družic této komunikační sítě. Jenže to v žádném případě neznamená, že by systém Starlink byl dokončen. Další starty však již budou ve znamení družic 2. generace mini a jednou se snad dočkáme i plnohodnotných družic 2. generace, které bude vynášet Starship. Ale to je zatím daleko. Naopak velmi blízko je start mise Starlink 6-15, která by měla odstartovat už ve středu ráno našeho času. pokud tedy máte zájem, můžete sledovat náš přenos.

V minulém dílu jsme informovali o dodání prvního kvalifikačního solárně elektrického motoru AEPS do Glennova střediska NASA k akceptačním kvalifikačním testům. Po dodání byl motor instalován ve vakuové komoře a na začátku července zahájili inženýři z NASA a Aerojet Rocketdyne roční kvalifikační testy. Nejprve provedou přejímací zkoušky, aby se ujistili, že motor byl postaven správně. Po formálním převzetí bude motor vystaven vibracím, otřesům a teplotním podmínkám podobným těm, kterým budou tři letové exempláře vystaveny během startu modulů PPE/HALO kosmické stanice Gateway. Kvalifikační motor bude provozován při různých úrovních výkonu, simulujících let k Měsíci a na oběžné dráze Měsíce. Druhý kvalifikační motor má být do Glennova střediska dodán v příštím roce a má podstoupit dlouhodobý test opotřebení, během něhož bude kumulativně v provozu přibližně 2,5 roku.

V úterý nás ve velmi brzkých ranních hodinách čeká start malé rakety Electron společnosti Rocket Lab, která vynese na oběžnou dráhu celkem sedm družic (4× Starling, 1× LE0 3, 2× Lemur-2). Družice Starling jsou navrženy tak, aby testovaly technologie, které se využijí v konstelacích. Budou testovat technologie pro síťovou komunikaci ve vesmíru, relativní navigaci mezi družicemi, plánování a provádění autonomních manévrů atd. Velmi zajímavé jsou také družice Lemur-2. Ty postavila společnost Spire a budou sloužit pro sledování lodní a letecké dopravy a meteorologii, kterou bude moci pozorovat díky jevu zvanému jako zákryt signálu GPS. Družice měří změnu v hodnotách signálu GPS, aby vypočítaly velmi přesné profily teploty, tlaku a vlhkosti.

Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.

Kosmická agentura přebrala soubor vozidel, která zajistí hojně sledovaný závěrečný přesun astronautů programu Artemis ke startovní rampě, kde začne jejich cesta k Měsíci. Týmy od výrobní firmy Canoo Technologies Inc. z kalifornského Torrance doručily 11. července na Kennedyho středisko trojici speciálně navržených, plně elektrických a k životnímu prostředí šetrných dopravních prostředků pro posádku. Tyto automobily s nulovou produkci emisí dokáží přepravit nejen čtyři astronauty oblečené do skafandrů OCSS (Orion crew survival system), ale i členy podpůrného týmu včetně expertů na skafandry a přitom poskytují prostor pro specifické vybavení během cesty k rampě 39B.