Český kosmický průmysl společně s akademickými pracovišti už v minulých letech zvládl splnit mnoho složitých výzev a čeští experti se podíleli na mnoha velkých kosmických misích například pro Evropskou kosmickou agenturu. Nyní však přichází čas postoupit o další schod vzhůru a postavit ambiciózní českou družici. Tady už se nebavíme o CubeSatech s hmotností v řádu jednotek kilogramů (byť i jejich mise jsou velmi užitečné), ale o skutečných „plnohodnotných“ družicích či sondách. Jedním z ambiciozních projektů, které se uchází o realizaci, je i QUVIK, tedy teleskop zaměřený na ultrafialové záření. O projektu jsme si povídali s Norbertem Wernerem z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který je vědeckým koordinátorem mise.

Systém SIC&DH na Hubbleově teleskopu pomáhá s řízením a koordinací vědeckých přístrojů, ale i s distribucí dat určených k přenosu na Zemi. Kromě toho tvoří jakýsi most mezi vědeckou aparaturou a hlavním řídícím počítačem celého Hubbleova kosmického dalekohledu. Palubní datová úložiště slouží k ukládání vědeckých i provozních údajů. Také tento systém se dočkal modernizace, díky které se zvýšila jeho kapacita a změna přinesla i další výhody.

Uplynulo dalších sedm dní a proto je ideální chvíle si připomenout, co za ten týden přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník opět vybírá to nejzajímavější z týdne a tentokrát si jako hlavní téma vzal první komerční let malého suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic – zcela výjimečně, jelikož jejich aktivity se kosmu sotva dotýkají. V dalších tématech se zaměříme například na aktuální aktivity vozítka Perseverance a vrtulníčku Ingenuity na Marsu. Druhý jmenovaný se ozval po dlouhé době. Neunikl nám ani start evropského teleskopu Euclid, anebo statický zážeh Starship S25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Červnové Vesmírné výzvy zahájí mise CRS-28. Pak se podíváme na dva americké a jeden ruský výstup vně ISS. Návratu lodi Shenzhou 15 bude patřit další reportáž. Poletí Čech na ISS? To je otázka následujícího příspěvku. V další části nás čeká několik startů, konkrétně NROL-68, Satria a Transporter-8. Monitorovat budeme i dění na Starbase. Závěr bude věnován, jak už se ve Vesmírných výzvách stalo zvykem, startům čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Při dnešním startu Falconu 9 má být vynesen velmi zajímavý náklad. Jedná se samozřejmě o evropský teleskop Euclid, který bude pozorovat ve viditelné a blízké infračervené části spektra. Z jeho dat bude v budoucnu možné vytvořit 3D mapu vesmíru. Vědci si stále nejsou jisti, co temná energie a temná hmota vlastně jsou. Pozorováním vývoje vesmíru za posledních 10 miliard let může Euclid odhalit, jak se rozpínal a jak se formovala struktura v průběhu kosmické historie – a z toho mohou astronomové odvodit vlastnosti temné energie a temné hmoty. Teleskop Euclid měří na výšku 4,7 metru, v průměru měří 3,7 metru. Je vybaven zrcadlem o průměru 1,2 metru a dvěma kamerami – NISP a VIS. První zmíněná slouží pro pozorování blízkého infračerveného spektra a druhá (VIS) pro viditelné spektrum. První stupeň Falconu, který poletí na tuto misi má za sebou pouze jeden start a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 692 kilometrů od místa startu.

Posádka mise Artemis II ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Hammock Koch a Jeremy Hansen zahájila 21. června výcvik na desetidenní let kolem Měsíce. Převážná část výcviku bude probíhat v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu v maketě Orionu a v simulátoru Orionu. Význam makety spočívá v nácviku práce s vnitřním vybavením Orionu. Během první fáze výcviku se astronauti seznamují s klíčovými systémy kosmické lodi. Učí se, jak používat systémy podpory života, lékařské a cvičební pomůcky, kuchyňku a podobně. Výcvik v simulátoru Orionu bude zahrnovat trénink ruční pilotáže se zvláštním zaměřením na simulované setkání a přiblížení k hornímu stupni ICPS, který bude během kosmického letu sloužit jako cílový objekt. Posádka se bude zdokonalovat v ovládání zobrazovacích a audio systémů. Bezpečnost posádky na cestě kolem Měsíce a bezpečný návrat zpátky domů k rodinám je tou nejvyšší prioritou.

Temnou hmotu a temnou energii, záhadné substance, které dohromady tvoří 95 procent hmoty – energie našeho vesmíru jsme si podrobněji popsali ve dvou minulých článcích. Kromě významu, který mají temná hmota i energie samy o sobě jsme je tak detailně probírali zejména z důvodu, že Evropská kosmická agentura chystá na letošní rok start kosmické sondy Euclid, která by měla právě temnou hmotu a temnou energii výrazněji probádat. A protože se okamžik vzletu již velmi blíží, pojďme si tuto zajímavou misi více představit.

Když vloni 16. listopadu odstartovala mise Artemis I, vydala se loď Orion v rámci této bezpilotní zkoušky dál, než jakákoliv pro lidi certifikovaná kosmická loď v historii. Další mise této lodi, Artemis II, má prověřit všechny palubní systémy nezbytné pro pilotované mise. Cílem je připravit techniku na budoucí výpravy, které budou mít za úkol přistát na Měsíci. Artemis II kromě toho otestuje také nové a vylepšené technologie včetně laserové komunikace. Terminál Orionu pro laserovou komunikaci se označuje zkratkou O2O (Orion Artemis II Optical Communications System).