Kosmotýdeník 589 (25.12. – 31.12.)
Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu
wpdiscuz
domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init
action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114tpebl
domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init
action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /data/www/kosmonautix_cz/upgrade/wp-includes/functions.php on line 6114sociální sítě:
Přímé přenosy:
krátké zprávy:
Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu
Na místo kamery FOC, které jsme se věnovali minule, byla při čtvrté servisní misi k HST nainstalována pokročilá kamera ACS (Advanced Camera for Surveys). Agentura NASA
Od startu Webbova teleskopu v prosinci 2021 se v kosmologii mnohé změnilo. Tak především jsme dokázali napozorovat velké množství extrémně vzdálených galaxií. Mnohé i rekordní, probíhal
Jelikož rok 2023 nezadržitelně sprintuje ke svému konci, znamená to, že se blíží také konec prosince – ostatně dnes máme poslední pátek tohoto měsíce. To
Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když
Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo
JAXA oznámila 27. prosince, že druhý start H3 byl naplánován nejdříve na 15. února z vesmírného střediska Tanegašima. Startovní období mise označené jako H3 Test Flight No. 2
V minulém díle jsme otevřeli trilogii o programu RLV (Reusable Launch Vehicle), který se dělil na tři různé stroje. Zásadní vliv na vznik RLV měla studie
První stupeň B1058 byl nejstarším prvním stupněm, který SpaceX stále udržovala v provozu. Poprvé letěl na konci května 2020 na misi DM-2, tedy pilotovanou testovací misi
Naše podcasty:
Doporučujeme:
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování:
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na floridské rampě 39A se ke startu chystá raketa Falcon 9, která měla podle původního plánu startovat už v sobotu. Špatné počasí si však vynutilo její odklad o jeden den a tak je start aktuálně plánován na 4. června v 18:12 SELČ. Nosič by měl na oběžnou dráhu dopravit kosmickou loď Dragon 2. generace, která přiveze na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i vědecké experimenty. Největší pozornost však na sebe poutají dva svinovací fotovoltaické panely iROSA, které rozšíří schopnosti ISS generovat elektřinu. V minulých letech už byly na stanici dopraveny dvě porce těchto panelů a nyní tedy přichází poslední várka. Tento start Vám rádi nabídneme živě a s českým komentářem.
Pokud jste se těšili na dnešní start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon, budete si muset počkat až na nedělní večer. Start mise CRS-28 totiž byl odložen o jeden den i z důvodu špatného počasí. To neříkám jen tak bezdůvodně – na nedělní dopoledne totiž má ze zhruba 5 kilometrů vzdálené rampy SLC-40 startovat jiný Falcon 9 s 22 družicemi Starlink v2 mini. Předpověď počasí vydaná ve čtvrtek však nebyla moc příznivá, když slibovala pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. Je tedy otázka, jak to bude vypadat zítra kolem poledne našeho času. Kromě primárního termínu v 11:56 SELČ jsou k dispozici také alternativy ve 12:46 a 13:36. Náš přenos bude každopádně připraven pro všechny zájemce.
Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů. Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.
Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.
Agentura NASA a firma Boeing společně 25. května provedly společné zhodnocení Crew Flight Test, které předchází chystanému prvnímu letu této lodi s astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. Během této kontroly týmy zodpovědné za průběh mise přezkoumaly zatím nedokončené úkoly, které zbývají před startem, který byl v té době plánován nejdříve na 21. července. Experti se zaměřili také na nově vznikající problémy, které je potřeba vyřešit před rozhodnutím o plnění paliva do kosmické lodi, k čemuž mělo podle tehdy platného harmonogramu dojít v červnu.
V květnových Vesmírných výzvách mimo jiné uvidíte start pilotované komerční mise Ax-2, start pilotované lodi Shenzhou-16, dva ruské výstupy do volného prostoru, start nákladní lodi Tianzhou 6 nebo zahájení mise nákladní lodi Progress MS-23. Dále start dvou misí s družicemi TROPICS, výběr pilotovaného lunárního landeru pro Artemis V, start družice Viasat-3 Americas, vynesení družic Iridium NEXT / OneWeb, start družice BADR-8 (Arabsat 7B) a na závěr dalších pět misí Starlink. Užijte si tyto rekordně dlouhé Vesmírné výzvy. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V historii techniky známe pár obdivuhodných strojů, které posunuly člověka za nové hranice poznání. Dá se říct, že za každým takovýmto strojem stála v pozadí celá řada menších strojů, které svou tichou, ale vytrvalou činností dávaly základ právě pro budoucí legendy. Tyto stroje se většinou skrývaly za nic neříkajícím X a člověk mohl pouze tušit, že nejde i nic běžného. Jakoby samotné určení X-plánů přitahovalo, protože i někteří slavní astronauté prošli právě službou u těchto létajících aparátů.
Evropská kosmická agentura dnes na svém webu zveřejnila článek, který můžeme považovat za velmi vítaný závan čerstvého vzduchu do celého oboru. Agentura totiž vyzývá evropské firmy k předkládání návrhů na zajištění služeb komerční dopravy nákladu nejen na stanici ISS a zpět, ale i na budoucí komerční kosmické stanice, které vzniknou na nízké oběžné dráze. ESA se tímto krokem podle svých slov snaží rozšířit možnosti evropské pilotované kosmonautiky, přičemž komerční nákladní mise jsou součástí strategie Terrae Novae pro pilotovaný i robotický průzkum kosmického prostoru.
Kosmoschůzka se koná v Planetáriu Praha 31. května 17:30
Výtrysk vodní páry ze Saturnova měsíce Enceladu o délce více než 9 600 kilometrů (pro lepší představu to odpovídá délce Eurásie od Irska k Japonsku) byl zaznamenán výzkumníky, kteří analyzují data z americko-evropsko-kanadské kosmické observatoře, Teleskopu Jamese Webba. Nejenže je to poprvé, kdy byl takový výron pozorován na takovou vzdálenost, ale měření z JWST nabídla vědcům vůbec poprvé přímý pohled na to, jak tento jev zásobuje vodou celou soustavu Saturnu a jeho prstenců. Enceladus je oceánský svět, který má ve srovnání se Zemí sotva čtyřprocentní velikost (jeho průměr dosahuje 505 kilometrů). Pro vědce však tento měsíc představuje jeden z nejzajímavějších objektů v celé naší soustavě, pokud jde o hledání mimozemského života. Mezi ledovým krunýřem a kamenným pláštěm se totiž nachází globální zásobárna slané vody. Zdejší sopky tu jako pozemské gejzíry vyvrhují ledové částice, vodní páru i organické látky z puklin na povrchu, kterým se neoficiálně přezdívá tygří pruhy.
díky za registraci