Vedení Sovětského svazu v souvislosti s pilotovaným programem velmi rychle pochopilo, jaký úžasný nástroj propagandy drží v rukou. V porovnání s lety Američanů, kteří začínali pouze „žabími skoky“ na suborbitální dráze, byly několikadenní mise Vostoků o mílové kroky vepředu. V době, kdy astronauti Mercury nakukovali za hranice atmosféry na několik krátkých hodin, Sověti ve Vostocích zažívali několik kompletních cirkadiánních cyklů, což poskytovalo spoustu dat, jakými se jejich rivalové z NASA zatím chlubit nemohli. Ale hlavní na letech sovětských kosmonautů nebyla věda nebo láska k technologickému pokroku. Hnací silou dobývání vesmíru bylo z hlediska špiček tehdejšího stranického a státního vedení soupeření s kapitalistickým západem o to, či společenský systém je efektivnější a nadřazený. A na začátku šedesátých let se, viděno prizmatem kosmických letů, skutečně zdálo, že socialismus má navrch. K tomu však bylo třeba ohromovat svět novými prvenstvími. Občas takové prvenství vzešlo z iniciativy shora, někdy zase díky iniciativě na nižších úrovních řízení tohoto nového odvětví…

Jádro přístroje WFI (Wide Field Instrument) pro Nancy Grace Roman Space Telescope bylo nedávno doručeno do firmy Ball Aerospace v coloradském Boulderu, kde proběhne jeho integrace do přístroje WFI. Toto srdce se označuje zkratkou FPS (Focal Plane System) a slouží jako základ kamery nového teleskopu. Až jeho mise v roce 2027 odstartuje, budou astronomové tento systém využívat k pořizování fantastických snímků, které pomohou odhalit záhady temné energie a temné hmoty, objevovat exoplanety a prozkoumávat různé obory infračervené astronomie. Samotný systém FPS tvoří velké pole detektorů a s tím související elektronika. O vývoj detektorů se postarali na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu a ve firmě Teledyne Scientific & Imaging z kalifornského města Camarillo.

Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.

Je tomu již více než rok od doby, co z floridské rampy LC-39A odstartovala raketa Falcon 9 se čtyřčlennou posádkou na misi Axiom-1 k Mezinárodní vesmírné stanici a zatím vše vypadá, že již dnes, tedy v neděli 21. května, by měla začít mise Axiom-2. Čtyřčlennou posádku, která se vydá na dvanáctidenní cestu opět s cílem na Mezinárodní vesmírné stanici, tvoří velitelka Peggy Whitson (bývalá astronautka NASA, která se do vesmíru, kde strávila celkem 666 dní podívá již počtvrté). Pilot mise je John Shoffner. Sportovní pilot, automobilový závodník a americký podnikatel. Prvním specialistou mise je Ali AlQarni. Pilot, který s letounem F-15SA nalétal přes 2 400 hodin. Druhou specialistkou mise je Rayyanah Barnawi. Držitelka bakalářského titulu v biomedicíně z University of Otago a magisterského titulu v oboru biomedicínských věd z Alfaisal University. Barnawi bude první astronautkou ze Saudské Arábie, která se podívá do vesmíru.

Dalších sedm dní je za námi a nedělní poledne vám již tradičně přinese přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se tentokrát můžete v hlavním tématu těšit na popis jednoho unikátního českého přístroje, který se dostal do kosmického prostoru na palubě první družice OneWeb druhé generace. V dalších tématech se podíváme na úpravy rampy pro Super Heavy Starship na Boca Chica, či na dnešek chystanou komerční pilotovanou misi Axiom-2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Mise STS-31 raketoplánu Discovery, která odstartovala 24. dubna 1990, měla mimořádný úkol – dopravit na oběžnou dráhu Hubbleův kosmický dalekohled, do kterého vkládali velké naděje mnozí astronomové z celého světa. Oproti původním plánům se start musel několikrát z různých důvodů posunout, ale nakonec se vše podařilo a teleskop mohl vyrazit vstříc oběžné dráze. Posádka této jedinečné mise byla sice pouze pětičlenná, ale zato velmi zkušená – nenašli bychom v ní ani jediného nováčka.

Poté, co firma SpaceX získala od agentury NASA zakázku na dodání pilotovaného lunárního landeru pro první dvě mise programu Artemis, které mají na Měsíci přistát, bylo jasné, že dříve či později bude vybrán i druhý dodavatel. NASA jednak chce podporovat více firem a také využívat pestrosti nabídek, které zajistí optimální kadenci přistání na Měsíci. Agentura proto rozhodla, že pro misi Artemis V vybere jiný lander než ten, který předložila SpaceX. 19. května NASA v rámci slavnostní prezentace oznámila, že zakázku získal tzv. Národní tým, v jehož čele stojí firma Blue Origin. Kromě ní jsou do projektu landeru Blue Moon zapojeny i společnosti Lockheed Martin, Draper, Boeing, Astrobotic a Honyebee Robotics.