Návrh velké kosmické observatoře LST (Large Space Telescope) se v průběhu času měnil. Tyto změny byly vynuceny nejen rychlým pokrokem v kosmické technice, nově získanými zkušenostmi, ale také větším množstvím informací o v té době vyvíjeném, kosmickém raketoplánu, který měl být využit jak pro vynášení, tak i údržbu dalekohledu. Počítalo se také s tím, že by raketoplán vozil teleskop na Zemi k pravidelné generální údržbě.

30. dubna letošního roku bude nominální provoz družice Aeolus, první mise určené výhledně k pozorování zemských profilů větru v globálním měřítku, ukončen v rámci příprav na sérii činností, které souvisí se závěrečnou fází celého projektu. Ačkoliv nedávná aktualizace palubního laseru družice Aeolus způsobila, že i v posledních měsících fungoval stejně dobře jako dříve, ubývající zásoby pohonných látek společně s rostoucí sluneční aktivitou znamenají, že se konec mise nezadržitelně blíží. To, že se tato evropská mise dostala takto daleko, je ohromný úspěch. Aeolus totiž svou původní očekávanou tříletou životnost překonal o více než rok a půl.

Evropský teleskop Euclid se vydal na začátek cesty, která jej zavede milion a půl kilometrů od Země, odkud bude studovat záhady temných složek vesmíru. Po zevrubných mechanických a environmentálních zkouškách v prostorách společnosti Thales Alenia Space ve francouzském Cannes se 14. dubna vydal nadměrný náklad vstříc italskému přístavu Savona. Další den už transportní kontejner s teleskopem Euclid vydal na cestu vstříc přístavu nedaleko místa jeho startu na floridském Mysu Canaveral. Pro zajištění optimálních podmínek během přepravy jsou útroby transportního kontejneru vyplněny dusíkem a neustále probíhá sledování vnitřní teploty, tlaku a vlhkosti.

20. dubna 2023 15 hodin, 31 minut a 11 sekund našeho času. Nejsilnější a největší raketa, jakou kdy lidstvo stvořilo, zapaluje své motory a vydává se k obloze. Historický moment, na který jsme čekali několik let. Jak se ale dalo čekat, ani zdaleka nešlo vše podle plánu, a to už od prvních sekund letu, který nakonec skončil aktivací autodestrukčního systému. I přesto se ale jedná o obrovský úspěch. Raketa Super Heavy se dočkala svého vůbec prvního letu a SpaceX tak nasbírala obrovské množství zkušeností a informací o chování celého systému. Každopádně pojďme si teď probrat, jak start vlastně probíhal. Již od úplného začátku, tedy od chvíle, kdy se raketa zvedla ze startovní rampy, jí provázely problémy. V momentě, kdy nám SpaceX v přenosu ukázala infografiku, jsme mohli vidět, že již tři motory Raptor 2 jsou mimo provoz. Nyní ale přichází na řadu domněnky a spekulace. Jedna z nich je, že při startu se nezažehl pouze jeden středový motor a zbylé dva v krajním prstenci se poškodily nárazem do stěny startovního stolu, jelikož mezi stěnou stolu a raketou je opravdu

Možná jste i Vy v posledních hodinách narazili na záběry pořízené včera večer v ulicích ukrajinské metropole, na kterých byl vidět zánik neznámého tělesa v atmosféře. Mnozí lidé si tuto událost nesprávně spojili se zánikem americké vědecké družice RHESSI, u které mělo ve velmi podobném čase dojít k očekávanému zániku v zemské atmosféře. Zpráva se tak začala masivně šířit po internetu navzdory tomu, že se nezakládala na pravdě. V tomto článku si stručně vysvětlíme, proč tato varianta nebyla nikdy možná.

Náš vesmír je nejen podivnější, než jsme si mysleli, ale dokonce ještě výrazně zvláštnější, než jsme se kdy vůbec odvážili představit. Nalezneme v něm celou řadu velmi bizarních objektů, jako jsou kvasary, rádiové galaxie nebo černé díry. V mnoha ohledech nejvíce podivuhodná tělesa, která navíc můžeme najít i poměrně blízko od nás, jsou neutronové hvězdy. O nich jsme se už blíže bavili v jednom z minulých článků. Dnes se však zaměříme na jeden konkrétní nedávný objev.

Dlouho očekávaný první start Super heavy Starship se podle očekávání na první pokus neuskutečnil. Kvůli zamrzlému tlakovému ventilu na Superheavy a lodi, která vplula do zakázané oblasti, byl start zhruba v čase T – devět minut odpískán. SpaceX ale pondělní pokus o start posloužil jako WDR test a odpočet pravděpodobně pokračoval až do času T-10 sekund, jelikož byl aktivován systém FireX. Podle odhadů se během dnešního pokusu o start odpařilo přibližně 140 cisteren pohonných látek a 150 cisteren kapalného dusíku. Kvůli potřebě doplnění tak obrovského množství dusíku, metanu a kyslíku nebylo reálné, aby se start opakoval v úterý. Konkrétně Musk na Twitteru napsal, že se toho během prvního pokusu hodně naučili a pokusí se start opakovat během pár dní. Pro více informací o startu si můžete přečíst tento článek.

Vypuštění japonské rentgenové kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission, na náhledovém obrázku) i bezpilotního lunárního landeru SLIM (Small Lander for Investigating Moon) mělo proběhnout letos na jaře pomocí nosné rakety H-2A startující z kosmodromu Tanegašima. Japonská kosmická agentura JAXA však 31. března oznámila, že se jejich společný start posune nejdříve na srpen. Harmonogram startu japonské mise, která má za úkol studovat měsíce Marsu a dopravit vzorky z něj na Zemi, je nyní ve značné nejistotě, jelikož inženýři vyšetřují selhání prvního exempláře japonské nosné rakety H3, ke kterému došlo minulý měsíc.

Na konci února letošního roku vynesla raketa Falcon 9 na oběžnou dráhu 21 družic Starlink v2 mini. V průběhu března mělo jejich vypouštění pokračovat, ale jelikož se u první porce objevily technické problémy, bylo vypuštění nových družic z vylepšené řady dočasně pozastaveno. Nyní však již na floridské rampě SLC-40 stojí raketa Falcon 9 s další várkou družic Starlink v2-mini, která by měla odstartovat ve středu ve 14:28 našeho času. První stupeň poletí poosmé a pokusí se přistát na mořské plošině ASOG.

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají závěrečné přípravy dvojice kosmonautů na první ze série tří výstupů do volného kosmického prostoru. Velitel 69. dlouhodobé expedice, Sergej Prokopjev a jeho kolega Dmitrij Petelin by měli svůj druhý společný výstup do volného kosmického prostoru zahájit ve středu ve 3:30 SELČ. Dvojice se během pondělka věnovala revizi úkolů, které jsou potřebné k přesunu radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka, ke kterému dojde v rámci výstupu o délce 6 hodin a 40 minut. Petelin a Prokopjev se také zaměřili na přípravu potřebného nářadí i skafandrů Orlan. Kromě toho pracovali i na přípravě samotné přechodové komory na modulu Poisk, přes kterou stanici opustí.