Americko-evropský program misí MSR si rozhodně neklade malé cíle. Jeho hlavním úkolem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu, abychom je mohli analyzovat ve špičkových pozemských laboratořích. Zatímco první článek tohoto řetězce, tedy americký rover Perseverance, již brázdí povrch Marsu, kde odebírá vzorky, o landeru Sample Retrieval Lander s raketou pro vystřelení vzorků na oběžnou dráhu Marsu, jsme na našem webu už také psali, tak poslední článek tohoto řetězce, evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), zůstává stále tak trochu v pozadí. Evropská kosmická agentura proto nyní vydala článek, který má za úkol v několika přehledech představit tuto jedinečnou sondu, která zajistí dopravu vzorků od Marsu k Zemi. V tomto článku najdete překlad anglického originálu.

Raketa Falcon 9 měla na sdílenou misi Transporter-7 vyrazit už v úterý, ale počasí bylo proti a firma SpaceX proto start posunula o jeden den na středu. Ani tento plán však nevydržel dlouho a opět kvůli počasí (a navíc i v zájmu dokončení předstartovních kontrol) byl start přeložen o další dva dny. Aktuálně tedy platí, že bychom se v pátek v 8:47 SELČ měli dočkat startu Falconu 9, který na polární dráhu vynese 50 malých družic. Lákadlem bude zcela jistě pokus o návrat podesáté použitého prvního stupně, který by měl přistát na betonové ploše LZ-4. Raketa Ariane 5 měla ve čtvrtek vyrazit na ostře sledovaný start se sondou JUICE, ale i zde udělalo čáru přes rozpočet počasí – zvýšené riziko blesků v okolí rampy. Start se nám tedy posunul na páteční brzké odpoledne. V tomto článku najdete vložené přehrávače obou přenosů.

Raketa Terran 1 od firmy Relativity Space se 23. března našeho času stala první 3D tištěnou raketou, která vyrazila vstříc oběžné dráze. Kvůli závadě na druhém stupni však oběžné dráhy nedosáhla a to mimo jiné znamená, že stále čekáme na první raketu spalující metan, která dosáhne oběžné dráhy. 12. dubna firma představila první bližší informace o neúspěšném letu pojmenovaném Good Luck, Have Fun a také se podělila o plány týkající se dalšího vývoje. Aktuálně se zdá, že by se pozornost společnosti měla zaměřit na novou raketu pojmenovanou Terran-R.

Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos.

Začátkem letošního března se začaly na internetu objevovat zprávy o tom, že Kazachstán zabavil pozemky agentury Roskosmos na kosmodromu Bajkonur. Tyto zprávy byly často několikanásobně předávány a v mnoha případech efektem tiché pošty nezáměrně upravovány. Začaly se proto objevovat otázky, zda tento spor nemůže ohrozit celkový provoz nejstaršího světového kosmodromu včetně startů důležitých pilotovaných a nákladních misí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Nyní se však ukazuje, že nedávné právní kroky budou představovat větší problém pro vývoj rakety Sojuz-5 a produkce kyslíku a dusíku.

Společnost ULA zahájila předstartovní testy a přípravy druhého exempláře horního stupně ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), který při misi Artemis II pomůže vynést první loď Orion s astronauty. Horní stupeň rakety SLS, tedy ICPS, byl použit už při loňské bezpilotní misi Artemis I. Celkem firma ULA ve své továrně v alabamském Decaturu vyrobila ve spolupráci s firmou Boeing tři stupně ICPS, které se využijí pro první tři starty raket SLS. ICPS-2 dorazil do haly firmy ULA na Mysu Canaveral již v roce 2021. Toto dočasné úložiště nedávno opustil a vydal se do budovy Delta Operation Center, kde začaly jeho naplánované kontroly a příprava na misi Artemis II.

Takzvaná „ploščadka 2“ na kosmodromu Bajkonur byla donedávna využívána jako zázemí pro obsluhu startovní rampy číslo 1, tedy historického komplexu, z něhož do vesmíru zamířil první Sputnik, první živý tvor, první sondy k Měsíci, Marsu a Venuši. Pokud bychom vyšli od montážní haly MIK a přešli místní hlavní cestu, po několika desítkách metrů bychom narazili na dva malé dřevěné domky. Ty zde byly zbudovány pro dvě nejdůležitější osobnosti raketového vojenského průmyslu padesátých let – hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova a velitele strategických raketových vojsk Mitrofana Nedělina. Dva pokoje, kuchyně, toaleta a koupelna nejsou na dnešní poměry žádným velkým luxusem, ovšem na tehdejší dobu a místní podmínky se jednalo o velmi pohodlné ubytování. Při výbuchu rakety R-16 na rampě 41 v říjnu 1960 však Nedělin zahynul a jeho domek osiřel. V první polovině dubna 1961 však znenadání nenápadná stavba opět našla svůj smysl, a to díky jedné příliš zdlouhavé proceduře. Aniž to kdo tehdy tušil, z dvojice domků ten blíže k rampě se stane putovním místem a svatyní pro všechny, kdo se vydávali a vydávají do vesmíru z půdy