Dvojice družic, které na oběžné dráze v rámci mise Proba-3 poletí v přesné formaci, jsou již dokončeny. Všechny palubní přístroje a senzory, které jim umožní vůči sobě manévrovat s milimetrovou přesností již byly integrovány na jejich paluby. Obě družice jsou také již zabaleny do mnohovrstvé izolace a připraveny na zkoušky v simulovaném kosmickém prostředí. Družice se momentálně nachází proti sobe v čisté místnosti firmy Redwire Space (dříve QinetiQ Space) v belgickém Kruibeke. Při příležitosti jejich integrace zástupci projektu Proba-3 přizvali k návštěvě areálu delegace z Belgie a Španělska.

V polovině prosince došlo na lodi Sojuz MS-22 k nečekané události, když z jednoho okruhu začalo unikat chladicí médium. Následovaly kontroly, inspekce a analýzy, na základě kterých bylo rozhodnuto, že poškozená loď není považována za úplně bezpečnou pro původně plánovaný návrat posádky. Došlo tedy k urychlenému vypravení lodi Sojuz MS-23, která ke stanici dorazila bez posádky a ve které se mají podle nového harmonogramu vracet Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin a Frank Rubio. Sojuz MS-22, ve kterém tato trojice přiletěla na ISS, se dnes v 11:57 SELČ odpojil od modulu Rassvet, u kterého strávil 187 dní, 13 hodin a 51 minut. Odletem Sojuzu MS-22 také na ISS začala 69. dlouhodobá expedice, do níž automaticky přešli všichni současní obyvatalé stanice.

Po úspěšném letu lodi 3KA No2 s pejskem Zvjozdočkou a figurínou na palubě bylo teoreticky vše připraveno na let s člověkem. Při bližším pohledu však zbývalo vyřešit několik důležitých problémů. Prvním z nich byla závažná situace, jež vyvstala poté, co se u lodi 3KA No2, stejně jako u předchozího letu, neoddělila „kabel-mačta“, tedy kabelový svazek propojující přístrojový úsek s návratovou kabinou. Jak již bylo v jednom z předchozích dílů řečeno, z nepochopitelných důvodů se tímto selháním nikdo zvlášť nezabýval. Dokonce v podkladech S. P. Koroljova k zasedání Státní komise bylo u prvního letu kabiny 3KA poznačeno „Loď vypuštěna na plánovanou orbitu. Přístroje pracovaly normálně. Přistání proběhlo normálně.“ U druhého startu pak byla pouze strohá poznámka „stejně tak“. Dalším problémem, který bylo nutné vyřešit, byla funkce systému zabezpečení životních podmínek, konkrétně vysoušeče. Zde bylo rozhodnuto o instalaci prozatímní varianty s tím, že pro jeden oblet Země postačí. Opět se nijak zdlouhavě neřešilo, co by se stalo v případě, že by se brzdicí zážeh nepodařil a kabina by musela na oběžné dráze zůstat až deset dní do doby, než by

Evropská mise Gaia v průběhu let sbírala údaje o milionech kosmických objektů jako jsou hvězdy či planetky, čímž vytvořila rozsáhlou databázi měření. Nyní však potřebuje i Vaše oči, aby se mohla posunout na novou úroveň. Hned na začátek je potřeba zdůraznit, že už nyní mají astronomové a výzkumníci v datovém archivu mise Gaia nedocenitelný zdroj. Sonda, která odstartovala v roce 2013, se nyní nachází přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země a s pomocí dvou výkonných teleskopů a tří vědeckých přístrojů vytváří největší a také nejpřesnější 3D mapu Mléčné dráhy. Postupuje tak, že určí pozici cílové hvězdy a poté sleduje, jak se tato pozice mění v průběhu času. Doposud takto Gaia změřila 1,8 miliardy hvězdy s dosud nesrovnatelnou přesností a vytvořila nejširší hvězdný katalog v historii. Zveřjenění třetího velkého balíku dat v roce 2022 obnášelo 10,5 milionu proměnných zdrojů na celé obloze, které byly objeveny pomocí metod strojového učení s v rámci klasifikačního procesu s dohledem.

Černé díry jsou astronomické objekty, které svou tajemností fascinují celou řadu lidí. Mnohé vědce dokonce natolik, že jim zasvětili většinu svého profesního života. Současně jde o skvělé taháky při popularizaci vědy, není proto divu, že o černých dírách již vzniklo množství popularizačních knih i dokumentů. A tyto objekty se dokonce objevují i v mnohých sci-fi filmech. Jejich všeobecná popularita ale zároveň vede k tomu, že se na ně nabaluje množství polopravd, mýtů i vyložených nesmyslů. Pojďme se proto dnes na tyto zajímavé objekty podrobněji podívat z pohledu vědy.

Ještě než experti z NASA vypraví vstříc Saturnově měsíci Titanu revoluční vrtulemi vybavenou sondu Dragonfly, musí projít celou řadou nezávislých zhodnocení, která prověří, že je celý projekt nastaven správně. Tým odborníků v čele se zástupci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu nedávno překonal významný milník – prošel totiž všemi nástrahami technických požadavků a standardů v rámci několik týdnů dlouhého procesu předběžného zhodnocení návrhu PDR (Preliminary Design Review), který byl úspěšně zakončen 3. března. „Jsem velice hrdý na celý tým Dragonfly,“ říká Bobby Braun, šéf sektoru kosmického průzkumu v APL a dodává: „Ať už šlo o zástupce NASA, Goddardova střediska, Lockheed Martinu a všech našich průmyslových partnerů – všichni se skutečně spojili, aby vytvořili důvěryhodný technický základ. Jasně jsme prezentovali promyšlenost každého rozhodnutí a vytvořili pevný základ, na kterém může tým stavět.“

Další týden plný kosmonautiky za námi a před vámi je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Dnes se v hlavním tématu podíváme na příčiny selhání rakety New Sehaprd. O této nehodě vyšla zpráva uzavírající vyšetřování a navrhující konkrétní kroky k tomu, aby se nehoda neopakovala. Připomeneme si samozřejmě také první start rakety Terran-1, přípravy na start mise Artemis II, anebo na aktuální stav výroby roveru VIPER. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vědci, kteří již mohli vycházet z technického pokroku na poli kosmické techniky, začali tyto nově nabyté poznatky integrovat do nových smělých plánů. Došlo samozřejmě i na velké kosmické teleskopy, u kterých se počítalo s návštěvami astronautů za účelem oprav či modernizace. Ve hře byla také možnost připojování teleskopu ke kosmické stanice MORL, na které by se astronauti postarali o servis kosmické observatoře. Nakonec se však tyto projekty nerealizovaly. Přesto sehrály důležitou roli na cestě vstříc Hubbleovu kosmickému teleskopu.

Na start dalších družic Starlink 2. generace mini si budeme muset počkat o něco déle, než se čekalo, jelikož pozemní týmy pracují na řešení blíže neupřesněných problémů, které se týkají první várky těchto družic, vypuštěné na konci února. Po včerejším startu Falconu 9 s 56 družicemi Starlink bude i další mise věnovaná tomuto projektu (chystaná na 29. března odpoledne) ve znamení stávajících družic 1,5. generace. V termínech těchto misí však původně měly na oběžnou dráhu letět další várky vylepšených Starlinků, které jsou vybaveny vylepšenými anténami a dosahují čtyřnásobné komunikační kapacity oproti zmíněné 1,5. generaci.