Start druhé lodi 3KA měl být poslední generální zkouškou před letem člověka. Také tento Vostok měl kopírovat naplánovaný program letu s lidskou posádkou, tedy provést jeden oblet Země a přistát v zadané oblasti severovýchodně od Volgogradu. Na palubě měl opět zaujmout místo „Ivan Ivanovič“, antropometrická figurína simulující rozložení hmoty lidského těla. A opět s ním měl na oběžnou dráhu zamířit pejsek umístěný ve speciálním kontejneru, který při přistání zůstával v návratové kabině. Pokud by tento let dopadl ke všeobecné spokojenosti, do dalšího stroje už by se měl posadit člověk. Není divu, že start lodi 3KA No2 byl velmi ostře sledován, tím spíše, že tentokrát již měly všechny systémy bez výjimky odpovídat verzím, které měly zajišťovat pilotovaný let. A pokud mluvíme o velmi ostře sledovaném startu, nejedná se pouze o planou frázi. Na kosmodrom totiž právě kvůli sledování vzletu lodi 3KA No2 dorazili ti, jichž se celé dění dotýkalo zcela bezprostředně. Na vědeckovýzkumný polygon číslo pět měli poprvé zavítat mladí muži, z jejichž středu měl být vybrán ten, jehož start měl

Nespavci se budou dnes v noci moci podívat na start japonské rakety H-3, která bude na oběžnou dráhu vynášet družici ALOS-3. Jak vyplývá ze samotného názvu, jedná se již o třetí družici z řady ALOS. Ty slouží k pozorování Země. Bude sloužit k regionálnímu pozorování, kartografii, monitorování katastrof atd. ALOS-3 nabídne oproti předchůdcům vyšší rozlišení pořízených snímků, které je 0,8 metru a větší výkon. Raketa H-3 je japonská raketa s výškou 57 metrů, průměrem 5,27 metrů a hmotností 422 tun. Na obou stupních jako palivo využívá kapalný vodík a jako okysličovadlo kapalný kyslík.

6. prosince roku 2020 dopravila japonská sonda Hayabusa 2 na Zemi pouzdro se vzorky, které odebrala z povrchu planetky Ryugu. Tyto vzorky nejprve prošly pečlivou katalogizací (kurátorská činnost fáze 1), kterou zajistil Institut kosmických astronautických věd spadající pod agenturu JAXA. Následně byla část vzorků poskytnuta týmu pro prvotní analýzu (který v zásadě tvořilo šest dílčích týmů) a také dalším expertům z Univerzity Okayama a JAMSTEC Kochi Institute, kteří zajišťují kurátorskou činnost fáze 2. Prvotní analýza má za úkol odhalit mnohostranné vlastnosti vzorku prostřednictvím vysoce přesné analýzy. Jednotlivé specializované dílčí týmy jsou určeny k řešení vědeckých cílů mise Hayabusa2. Mezitím mají kurátorské instituty fáze 2 konkrétní specializace, které jsou využívány pro zařazení vzorku na základě komplexní analýzy a k objasnění potenciálu vzorku prostřednictvím měření a analýz odpovídajících vlastnostem přivezených částic. V poslední době vyšly hned dva vědecké články, které se zabývají výsledky dosavadních analýz – v obou případech se jedná o poznatky spojené s organickými látkami. Rozhodli jsme se, že Vám v tomto článku přineseme první z nich přeložený do češtiny, překlad druhého pak na našem webu

Znečištění ovzduší ohrožuje miliony lidí s astmatem a dalšími zdravotními obtížemi. Za účelem řešení tohoto problému připravily NASA a Smithsonian Astrophysical Observatory inovativní přístroj, který má zlepšit možnosti sledování znečištění ovzduší nad Severní Amerikou. Přístroj TEMPO (Tropospheric Emissions: Monitoring of Pollution) je spektrometr pracující v ultrafialové a viditelné části spektra, který bude usazen na komerční telekomunikační družici Intelsat 40e postavené firmou Maxar Technologies. Senzory přístroje TEMPO budou měřit sluneční záření odražené od zemského povrchu, které je rozptylováno povrchem a atmosférou Země. Tímto přesným sledováním bude možné pozorovat spektrální stopy látek, které znečišťují ovzduší – třeba ozonu, nebo oxidu dusičitého.

Je tu neděle a tedy ideální čas na další pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Ačkoli posledních sedm dní bylo, co se počtu zajímavých kosmonautických událostí týká, poměrně skoupých, přeci jen je o čem psát. Hlavní téma Kosmotýdeníku se věnuje výsledkům vyšetřování selhání rakety Vega-C a přijatým opatřením. V dalších tématech se podíváme například na připravovanou čínskou misi k planetce i s návratem odebraných vzorků, anebo na přílet posádky mise Crew-6 k Mezinárodní kosmické stanici. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Původní ikonické fotovoltaické panely SAW, které dávají Mezinárodní kosmické stanici ISS její nezaměnitelný tvar, nezadržitelně stárnou a přesluhují. NASA proto už před lety rozjela program jejich doplnění o nové panely, které by měly využívat co možná nejmodernější technologie. Volba nakonec padla na svinovací panely pojmenované iROSA, které jsou vybaveny fotovoltaickými články o vysoké účinnosti přilepenými na flexibilní fólii. V posledních letech proto na ISS probíhá instalace nových panelů iROSA, přičemž jejich poslední dvojice by měla na orbitální komplex dorazit letos v létě.

Po více než šesti měsících zevrubných testů a analýz obdržela firma Astra oficiální dopis od Federálního leteckého úřadu FAA o uzavření vyšetřování nehody. V tuto chvíli se firma rozhodla sdílet s veřejností výsledky vyšetřování, ale i lekci, kterou tímto získala a my Vám v tomto článku nabídneme přeložené znění jejich zprávy. Mise TROPICS-1 odstartovala 12. června 2022 na nosiči Rocket 3.3 s výrobním číslem LV0010. Raketa úspěšně dokončila nominální let prvního stupně, oddělení stupňů a zážeh druhého stupně. Krátce po jeho zážehu se však na druhém stupni zvýšila spotřeba paliva a po zbytek letu zůstávala na nadlimitních hodnotách. Po 250 sekundách od zážehu horního stupně byla nádrž s palivem prázdná, zatímco v nádrži okysličovadla zůstávalo ještě přibližně 20 % média. V důsledku toho byl stupeň schopen dosáhnout jen asi 80 % požadované rychlosti k usazení na oběžné dráze. Stupeň tedy nebyl schopen dopravit náklad na oběžnou dráhu a celá sestava se následně vrátila do atmosféry, kde shořela, čímž mise skončila.

Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.

Od chvíle, kdy americká sonda DART 27. září loňského roku zasáhla planetku Dimorphos, uplynulo už přibližně pět měsíců. Náraz sondy pozměnil oběžnou dobu malého měsíčku kolem mateřské planety o 33 minut a vědecký tým kolem sondy DART celou dobu pečlivě analyzoval data nasbíraná při historicky první zkoušce planetární obrany. Mise DART měla prověřit možnosti techniky odklonu nebezpečné planetky, která se označuje jako kinetický impaktor, což se dá nejjednodušší způsobem popsat tak, že jednu věc zasáhneme jinou věcí. V tomto případě jsme sondou zasáhli planetku. Analýza dat, která analyzoval výzkumný tým vedený experty z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu, ukázala, že kinetický impaktor ve stylu DARTu skutečně může být efektivním prostředkem pro změnu trajektorie planetky. Jedná se tedy o skutečně významný krok na cestě k prevenci budoucího zásahu Země nebezpečnou planetkou. Experti své objevy publikovali ve čtyřech článcích v časopisu Nature.