Více než čtyřicet let stála raketa Saturn IB u mezistátní dálnice I-65 v Alabamě na hranici s Tennessee. Byla součástí uvítacího centra (v USA jsou podobná střediska na vjezdech do jednotlivých států běžná) Ardmore Welcome Center v Elkmontu. Teď se ale zdá, že ikonická raketa prohrála svůj boj s časem a počasím. Nápad umístit „něco kosmického“ do uvítacího střediska na nově postavenou dálnici I-65 (vede ze severu na jih: z Chicaga v Illinois do Mobile v Alabamě; délku má 1427,97 km) se zrodil v roce 1974. Proč právě kosmického? Ani ne hodinu jízdy odtud je Huntsville, kde je Redstone Arsenal a především Kosmické středisko George C. Marshalla (George C. Marshall Space Flight Center, MSFC) NASA. To mělo lví podíl na vývoji techniky pro program Apollo. Tady probíhal vývoj raket řady Saturn i jejich motorů, tady se zkoušela lunární vozidla, tady je legendární bazén pro výcvik astronautů NBF (Neutral Buoyancy Facility; dnes jeho roli převzal NBL – Neutral Buoyancy Laboratory – v Houstonu), později zde probíhala významná část vývoje raketoplánů a dnes i megarakety SLS.

Už když v říjnu roku 2021 americká sonda Lucy vyrážela na svou cestou dlouhou téměř šest a půl miliardy kilometrů, bylo jasné, že půjde o misi, která navštíví rekordní počet objektů. Poté, co se počet navštívených objektů rozšířil vloni v létě, když astronomové u planetky Polymele našli měsíček, se nyní seznam navštívených těles opět dočkal rozšíření. Už letos, konkrétně 1. listopadu, se sonda Lucy dostane do těsné blízkosti malé planetky z hlavního pásu planetek. Během průletu má provést inženýrské zkoušky inovativního systému pro sledování planetek.

Starty raket Falcon 9 s družicemi Starlink jsou většinou zpestřovány jen statistickými zajímavostmi, které se týkají počtu startů, použití prvních stupňů či přistání. Mise Starlink 5-3 se žádnou takovou výjimečnou statistickou zajímavostí chlubit nemůže, ale přesto bude zajímavá – minimálně z hlediska našich komentovaných přenosů. Půjde totiž o první živě a česky komentovaný přenos, který ozdobí nový grafický styl, který pro náš web vytvořil profesionální grafik, pan Jan Mocňák, kterému za jeho aktivitu upřímně děkuji. Nová grafika vypadá nejen profesionálněji, ale také se můžete těšit na více předstartovních informací. Falcon 9 s 53 družicemi Starlink 1,5. generace by měl z floridské rampy 39A odstartovat 2. února v 8:43 SEČ. Pokud budete mít čas a chuť na sledování našeho přenosu, budeme rádi.

Na začátku roku se podíváme na starty misí USSF-67 a Transporter-6. Poté přijde na řadu první test WDR sestavy Super Heavy Starship
a po něm japonsko-americký výstup do volného prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Po kosmonautice v kostce se můžete podívat na transport první letové rakety Vulcan. Lednové Vesmírné výzvy završí tři starty, konkrétně družice GPS-III 06, mise OneWeb F16 a tří mise Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Letošek je mimo jiné ve znamení finálních příprav roky odkládaných nosičů. V ESA vrcholí přípravy na Ariane 6. V Japonsku se chystá nástupce úspěšné hádvojky H-III a v Americe systém SuperHeavy Starship od SpaceX čeká na svou premiéru. My se ovšem zaměříme na Vulcan. Raketa, která nahradí slavný Atlas V se stane vlajkovou lodí společnosti ULA (United Launch Alliance) v příštích letech v oblasti vynášení nákladů do kosmického prostoru. Tato raketa je zajímavá například tím, že do střední kategorie (medium) nosičů přináší raketu s kapacitou těžkých raket značených jako Heavy. Na své rozměry má tedy Vulcan poměrně velkou nosnost a nahradí tak nejen Atlas V, ale i daleko silnější Delta IV Heavy. Další zajímavostí je plán na opětovně použití motorů na kapalný metan BE-4 na prvním stupni v dalších fází vývoje. Přípravy na první start vrcholí a my si je samozřejmě nemůže nechat ujít. Proto budeme v nepravidelných intervalech mapovat prostřednictvím fotografií cestu rakety Vulcan k jejímu prvnímu startu. Tak pojďme rovnou na to. Zdroj obrázků: https://live.staticflickr.com/65535/32822471127_d2e2c26b67_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52467777192_d00f00364b_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52439306716_e2956bcc4c_h.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52619872115_1500d49b15_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52624218682_83ff121963_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52641451424_f2a6912bc1_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52625047238_23559298bf_b.jpg https://live.staticflickr.com/65535/52311755007_5abe146de2_b.jpg

Mise Starlink 2-6, při které mělo být vyneseno 49 komunikačních družic a také orbitální tahač ION SCV009 od firmy D-Orbit, se v posledních dnech několikrát odkládala. SpaceX nejprve kvůli provedení předstartovních příprav odvolala nedělní termín, pak zrušila i start v pondělí odpoledne a přesunula jej o čtyři hodiny na pondělní večer. Ani tehdy se však neletělo a start se posunul na úterní odpoledne. Postupné odklady způsobily, že článek, který informoval o našem komentovaném přenosu, postupně na hlavní stránce zajel níže, jelikož jej nové články postupně odsouvaly z nejvyšších pozic. Proto vydáváme článek nový a zveme Vás ke sledování našeho živě a česky komentovaného vysílání.

Typické tajnůstkářství, se kterým sovětská strana přistupovala ke svému kosmickému programu, bylo v ostrém kontrastu k americké otevřenosti. Přestože historie ukázala, že druhý zmíněný přístup je v dlouhodobém pohledu správný, zpočátku přinášelo urputné zatajování všeho a všech Sovětům jistou výhodu. Zvenčí se zdálo, že jejich technika je téměř bezchybná a zatímco americké stroje vybuchovaly a selhávaly v přímém přenosu, sovětské sdělovací prostředky přinášely výlučně povzbudivé zprávy o dalším úspěchu domácí techniky. Část tohoto tajnůstkářství lze přičíst faktu, že pro kosmický program byly využívány stroje vojenské povahy, nadto relativně nové, například nosič R-7. Totéž bylo možné říci i o lodích Vostok. Jak si možná vážený čtenář pamatuje, jejich vznik byl umožněn duálním využitím základní platformy – mimo letů s lidskou posádkou byly jiné varianty zamýšleny pro fotorozvědku. Z tohoto důvodu měli Sověti tendenci tajit dokonce i hrubou podobu lodi, o detailech konstrukce ani nemluvě. Pokud lety dopadaly tak, jak dopadnout měly, eventuálně pokud selhání vyústilo v dopad na území SSSR, vše bylo z tohoto hlediska v pořádku. Jenže co se stane, když návratová kabina přistane „na cizím dvorku“?

Americko-evropský program Mars Sample Return (MSR) využije i 2,5 metru dlouhý evropský manipulátor, který se chopí trubiček s cennými vzorky marsovských hornin a přepraví je do rakety, která se s nimi vydá na historickou cestu. Pokročilé zařízení označované zkratkou STA (Sample Transfer Arm) bude v programu MSR hrát klíčovou úlohu. Toto robotické rameno má být autonomní, odolné a velmi spolehlivé. Počítá se u něj s velkým rozsahem pohybů při sedmi stupních volnosti. Pomáhat mu bude také dvojice kamer a bezpočet nejrůznějších senzorů. Na konci paže se bude nacházet úchopové zařízení schopné zachytit a manipulovat s trubičkami se vzorky při nejrůznějších vzájemných úhlech.

Zatímco realizace částečně znovupoužitelné rakety z Evropy je zatím v nedohlednu, tak v podstatě bez většího zpoždění se podařilo postavit moderní nákladní loď Canopée (Baldachýn) určenou nejen pro přepravu dílů pro rakety Ariane 6 na kosmodrom v Kourou. Z toho lze usoudit, že v lodním stavitelství „kosmonautické konstanty“ neplatí. Lépe řečeno stavby lodí lze realizovat bez větších odkladů, a není to vždy jen otázkou složitosti. No, nerad bych zacházel do zbytečných detailů. Podstatné je, že Canopée je připravena na transport částí první rakety Ariane 6 a dalších nákladů z Evropy. Právě tam totiž začíná jejich cesta končící ve vesmíru. Nová loď rozhodně nevznikla jako rozmar Evropské kosmické agentury. Měla by zaručit snížení nákladů a věřte, že i v této oblasti je stále prostor pro inovace.