V minulém dílu našeho seriálu o vesmírném dalekohledu Jamese Webba jsme věnovali poměrně velkou pozornost vzdálenějšímu vesmíru. Nejinak tomu bude i dnes, neboť hlavním obsahem nového pokračování bude především povídání o galaxiích a kupách galaxií. Nicméně dostane se i na kulovou hvězdokupu a především dvě extrasolární planety. Právě výzkum exoplanet byl totiž v minulém období onou pověstnou třešničkou na dortu, která ještě vyšperkovala další, samy o sobě velmi zajímavé výsledky.

Čtvrteční pokus o start mise Transporter-7 byl provázen špatným počasím. Odpočet tak dospěl až do okamžiku zhruba 45 sekund před startem, kdy má letový ředitel dát souhlas ke startu. Namísto toho se však v přenosu ozvalo pouze nemilé, leč očekávané hlášení „Hold, Hold, Hold“. Podmínky pro start tedy nebyly naplněny a vypuštění 51 družic se tak odkládá o dalších 24 hodin. Ani u tohoto startu nebude chybět náš komentovaný přenos, k jehož sledování Vás tímto článkem zveme. Těšit se můžeme například i na návrat prvního stupně na pevninu.

Americko-evropský program misí MSR si rozhodně neklade malé cíle. Jeho hlavním úkolem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu, abychom je mohli analyzovat ve špičkových pozemských laboratořích. Zatímco první článek tohoto řetězce, tedy americký rover Perseverance, již brázdí povrch Marsu, kde odebírá vzorky, o landeru Sample Retrieval Lander s raketou pro vystřelení vzorků na oběžnou dráhu Marsu, jsme na našem webu už také psali, tak poslední článek tohoto řetězce, evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), zůstává stále tak trochu v pozadí. Evropská kosmická agentura proto nyní vydala článek, který má za úkol v několika přehledech představit tuto jedinečnou sondu, která zajistí dopravu vzorků od Marsu k Zemi. V tomto článku najdete překlad anglického originálu.

Raketa Falcon 9 měla na sdílenou misi Transporter-7 vyrazit už v úterý, ale počasí bylo proti a firma SpaceX proto start posunula o jeden den na středu. Ani tento plán však nevydržel dlouho a opět kvůli počasí (a navíc i v zájmu dokončení předstartovních kontrol) byl start přeložen o další dva dny. Aktuálně tedy platí, že bychom se v pátek v 8:47 SELČ měli dočkat startu Falconu 9, který na polární dráhu vynese 50 malých družic. Lákadlem bude zcela jistě pokus o návrat podesáté použitého prvního stupně, který by měl přistát na betonové ploše LZ-4. Raketa Ariane 5 měla ve čtvrtek vyrazit na ostře sledovaný start se sondou JUICE, ale i zde udělalo čáru přes rozpočet počasí – zvýšené riziko blesků v okolí rampy. Start se nám tedy posunul na páteční brzké odpoledne. V tomto článku najdete vložené přehrávače obou přenosů.

Raketa Terran 1 od firmy Relativity Space se 23. března našeho času stala první 3D tištěnou raketou, která vyrazila vstříc oběžné dráze. Kvůli závadě na druhém stupni však oběžné dráhy nedosáhla a to mimo jiné znamená, že stále čekáme na první raketu spalující metan, která dosáhne oběžné dráhy. 12. dubna firma představila první bližší informace o neúspěšném letu pojmenovaném Good Luck, Have Fun a také se podělila o plány týkající se dalšího vývoje. Aktuálně se zdá, že by se pozornost společnosti měla zaměřit na novou raketu pojmenovanou Terran-R.

Již 13. dubna by měla z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Ariane 5 a pod svým aerodynamickým krytem bude ukrývat evropskou vědeckou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Její mise je zkoumat tři Jupiterovy měsíce, kterými jsou Ganymed, Callisto a Europa u nichž je předpoklad, že pod svým povrchem ukrývají kapalnou vodu. K Jupiteru JUICE dorazí v červenci roku 2031, v roce 2034 vstoupí sonda na oběžnou dráhu kolem Ganymedu a stane se první sondou, která bude obíhat jiný měsíc než Měsíc Země. Vědecká fáze mise se nyní odhaduje na čtyři roky. U takto významné události pro Vás samozřejmě máme připravený česky komentovaný přenos.