Začátkem letošního března se začaly na internetu objevovat zprávy o tom, že Kazachstán zabavil pozemky agentury Roskosmos na kosmodromu Bajkonur. Tyto zprávy byly často několikanásobně předávány a v mnoha případech efektem tiché pošty nezáměrně upravovány. Začaly se proto objevovat otázky, zda tento spor nemůže ohrozit celkový provoz nejstaršího světového kosmodromu včetně startů důležitých pilotovaných a nákladních misí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Nyní se však ukazuje, že nedávné právní kroky budou představovat větší problém pro vývoj rakety Sojuz-5 a produkce kyslíku a dusíku.

Společnost ULA zahájila předstartovní testy a přípravy druhého exempláře horního stupně ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), který při misi Artemis II pomůže vynést první loď Orion s astronauty. Horní stupeň rakety SLS, tedy ICPS, byl použit už při loňské bezpilotní misi Artemis I. Celkem firma ULA ve své továrně v alabamském Decaturu vyrobila ve spolupráci s firmou Boeing tři stupně ICPS, které se využijí pro první tři starty raket SLS. ICPS-2 dorazil do haly firmy ULA na Mysu Canaveral již v roce 2021. Toto dočasné úložiště nedávno opustil a vydal se do budovy Delta Operation Center, kde začaly jeho naplánované kontroly a příprava na misi Artemis II.

Takzvaná „ploščadka 2“ na kosmodromu Bajkonur byla donedávna využívána jako zázemí pro obsluhu startovní rampy číslo 1, tedy historického komplexu, z něhož do vesmíru zamířil první Sputnik, první živý tvor, první sondy k Měsíci, Marsu a Venuši. Pokud bychom vyšli od montážní haly MIK a přešli místní hlavní cestu, po několika desítkách metrů bychom narazili na dva malé dřevěné domky. Ty zde byly zbudovány pro dvě nejdůležitější osobnosti raketového vojenského průmyslu padesátých let – hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova a velitele strategických raketových vojsk Mitrofana Nedělina. Dva pokoje, kuchyně, toaleta a koupelna nejsou na dnešní poměry žádným velkým luxusem, ovšem na tehdejší dobu a místní podmínky se jednalo o velmi pohodlné ubytování. Při výbuchu rakety R-16 na rampě 41 v říjnu 1960 však Nedělin zahynul a jeho domek osiřel. V první polovině dubna 1961 však znenadání nenápadná stavba opět našla svůj smysl, a to díky jedné příliš zdlouhavé proceduře. Aniž to kdo tehdy tušil, z dvojice domků ten blíže k rampě se stane putovním místem a svatyní pro všechny, kdo se vydávali a vydávají do vesmíru z půdy

Od ledna 2021 provedla Firma SpaceX již šest misí z programu Transporter, který se zaměřuje na sdílené starty desítek malých družic. Ve všech šesti zmíněných případech startovaly rakety Falcon z rampy číslo 40 na Cape Canaveral Space Force Station. Nyní však finišují přípravy na start mise Transporter-7, která má v úterý dopoledne vzlétnout z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. Podesáté použitý první stupeň se navíc pokusí o návrat na místo startu a následné přistání na betonové ploše LZ-4.

Rozhodnout se poslat sondu k Jupiteru nebylo zase až tak těžké. Jde o největší planetu Sluneční soustavy, která díky svému velkému počtu měsíců tak trochu připomíná zmenšenou Sluneční soustavu. Tři z těchto zmíněných měsíců navíc mohou pod svými ledovými povrchy ukrývat oceány kapalné vody. Jenže poté přišla ryze praktická otázka: „Jak vlastně složíme misi, která se tam má vypravit?“ Právě v této fázi dostal tým připravující sondu JUICE neocenitelnou pomoc od direktoriátu Evropské kosmické agentury pro technologie, strojírenství a kvalitu. Odborníci pak společně vyřešili celou řadu technických výzev, které mohly ohrozit tuto evropskou výpravu ke králi planet.

5. května 2021. Pokud dění na základně Starbase v Boca Chica sledujete delší dobu, tak si toto datum jistě dobře pamatuje. Den, kdy odstartovala Starship SN-15 a vůbec poprvé dokázala po celé řadě pokusů úspěšně přistát. To byl také poslední den, kdy jsme viděli nějaký letový test Starship. Po tomto úspěchu se SpaceX rozhodla utnout testovací lety a plně se soustředit na první orbitální test. Za dva roky, co se SpaceX intenzivně nevěnovala letovým zkouškám, od základu vybudovala orbitální rampu se vším podpůrným vybavením, vyvinula několik nových generací Superheavy i Starship a mimo jiné i motorů Raptor atd. Čekání bylo dlouhé, ale nyní se již opravdu dostáváme do cílové rovinky.

Týden se s týdnem sešel a máme tu další čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších informací, které v kosmonautice přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na dva starty nových čínských raket, které oba dopadly úspěšně. V dalším velkém tématu si představíme šest inovativních konceptů vysoce pokročilých technologií, které podpořila NASA. Nevynecháme ani krásný snímek Uranu od JWST anebo další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.