Ještě před pár dny byl harmonogram výstupů do volného kosmického prostoru ze stanice ISS jasně daný. 12. října měli kosmickou vycházku vykonat Andreas Mogensen a Loral O’Hara a 20. října měl následovat další výstup do volného prostoru. Říjnové vycházky z ISS měl uzavřít ruský výstup na konci měsíce. Jenže únik chladicího média z modulu Nauka, ke kterému došlo 9. října, způsobil rošádu těchto plánů. NASA oznámila odklad západních výstupů, přičemž Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub se měli 26. října zaměřit právě na radiátor RTOd, ze kterého chladivo uniklo. Nyní je jasnější i osud západních výstupů.

Až se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude na ně čekat hodně práce. Proto se dá očekávat, že spíše budou po povrchu jezdit než chodit. Jenže otáčející se kola vozítek víří nepříjemný regolit a proto se inženýři už teď zabývají tím, jak by se daly na Měsíci postavit nějaké upravené cesty. Odborníci z Evropské kosmické agentury nyní v prestižním časopise Nature Scientific Reports vydali zprávu, která shrnuje jejich poznatky. Experti v rámci probíhající studie testovali možnosti výroby vhodných povrchů s využitím silného laseru, který tavil simulovaný lunární regolit.

Mezi obřím marsovským kaňonem Valles Marineris a nejvyššími sopkami Sluneční soustavy (oblastí Tharsis) se nachází lokalita Noctis Labyrinthus. Tento rozlehlý systém hlubokých údolí s příkrými svahy se táhne na délku zhruba 1190 kilometrů (ekvivalentem je třeba délka Itálie). V tomto článku najdete video zobrazující virtuální průlet nad východní částí Noctis Labyrinthus, který vznikl díky fotografiím z kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na evropské sondě Mars Express. Na videu je dobře vidět fascinující krajina obsahující místa, kde terén klesl pod původní úroveň. Intenzivní vulkanická činnost v nedaleké oblasti Tharsis je původcem těchto struktur. Vulkanismus způsobil, že se velké plochy marsovské kůry vyklenuly vzhůru, přičemž byly natahovány a tektonicky namáhány. To vedlo k jejich oslabení, popraskání a poklesu.

Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát si Kosmotýdeník jako hlavní téma vzal přípravu na příval obrovského množství dat, které bude produkovat dalekohled nazvaný Nancy Grace Roman Space Telescope. V dalších tématech se podíváme na rekordní lety malého vrtulníčku Ingenuity, který stále úspěšně pracuje na Marsu, anebo vám nabídneme nechat si vynést CubeSat v rámci mise Artemis II. Nepřijdete ani o běžné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Tímto dílem se konečně dostáváme k podrobným popisům vědeckých přístrojů Hubbleova kosmického teleskopu. Začneme přístrojem, který na této legendární kosmické observatoři moc dlouho nepobyl. Řeč bude o vysokorychlostním fotometru HSP (High Speed Photometer), jehož konstrukce byla zajímavá třeba tím, že neobsahovala žádné pohyblivé části, tedy ani filtrová kola, která jsou u podobných přístrojů běžně používána. Přístroj HSP byl součástí Hubbleova teleskopu od jeho vypuštění do první servisní mise, kdy byl navzdory dobrému technickému stavu nahrazen korekční aparaturou COSTAR.