Atmosféra Slunce se jmenuje koróna a je tvořena plazmatem, tedy elektricky nabitým plynem, s teplotou okolo milionu stupňů Celsia. Právě tato teplota je pro vědce záhadou, jelikož povrch Slunce má „pouze“ okolo 6 000 °C. Koróna by měla být chladnější než povrch, protože energie Slunce pochází z termojaderných reakcí v jeho jádru a věci přirozeně chladnou tím víc, čím dále jsou od zdroje tepla. A i přesto je koróna více než 150× teplejší než povrch Slunce. Vědci tedy už dlouho tuší, že zde musí hrát roli nějaká jiná metoda přenosu energie do plazmatu, ale nikdo zatím neprokázal, oč by mohlo jít. Teorií bylo mnoho, ale žádná nebyla průkazná.

Podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC Czech Republic opět podpoří startupy, které pracují s kosmickými technologiemi. Začínající podnikatelé získají 50 tisíc EUR a další podporu pro rozvoj svých nápadů. Hlásit se mohou do 22. září a mají tak možnost zapojit se do podpůrného programu, který jim poskytne příhodné prostředí k rozvoji a otevře dveře mnohým příležitostem.

Týden utekl jako voda a v pravé nedělní poledne vám k obědu doteklo aktuální vydání těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním článku se Kosmotýdeník zaměřil na první úspěšný start rakety Alpha soukromé společnosti Firefly. Součástí letu byl i zajímavý náklad. Společnost je zajímavá nejen tím, že uvedla další malý nosič do světové rodiny raket, ale i přípravou lunárního landeru, který bude na povrch Měsíce dopravovat náklad pro NASA. V dalších tématech se zaměříme na fotografie ze startu Sojuzu MS-24, unikátní objev dalekohledu Jamese Webba nebo na nový evropský rover Idefix. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dokonale sehraná kombinace primárního a sekundárního zrcadla dává Hubbleovu teleskopu schopnost pozorovat hlubiny vesmíru. Takzvaná optická soustava vyžadovala extrémní preciznost při výrobě, ale realita se nakonec od plánů v několika případech odchýlila. Byla to právě odchylka kónické konstanty primárního zrcadla, která způsobila, že že v prvních letech provozu byly snímky z Hubbleova kosmického dalekohledu rozmazané.

V programu Vesmírného dalekohledu Jamese Webba se věnuje dosti velká pozornost problematice vzniku a vývoje galaxií. A to jak prvních, které vůbec ve vesmíru existovaly, tak i těch co vznikly později. I u nich je totiž velmi užitečné vidět, jak se rodily. Hodnotná pozorování mohl sice provádět již dříve Hubbleův dalekohled, ale Webb nám otevřel úplně nové možnosti. Není proto divu, že výzkum evoluce galaxií patří mezi čtyři body, které vědci pro Webbův teleskop stanovili jako hlavní směry a cíle bádání.

Páteční večer bude ve znamení pilotované mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Řeč je samozřejmě o startu rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-24, na jejíž palubě se budou nacházet tři kosmonauti. Velitelem mise je ruský kosmonaut Oleg Kononěnko. Ten se na ISS ve věku 59 let podívá již po páté, přičemž jeho poslední dlouhodobá expedice na ISS byla 57/58/59. Letovým inženýrem je Nikolaj Čub, který byl dříve nominován jako člen posádky Sojuzu MS-17, tehdy byl ale nahrazen Americkou astronautkou Kathleen Rubins a do vesmíru se tak podívá poprvé. Poslední členkou posádky je americká astronautka Loral O´Hara, která se stejně jako Čub podívá do vesmíru poprvé. Do oddílu astronautů byla vybrána v červnu 2017 a na svůj první let čeká od 10. ledna 2020. Připojení kosmické lodi k Mezinárodní vesmírné stanici se očekává kolem 20:56 a i z něj Vám poskytneme komentovaný přenos.

Poté, co 8. září zasáhlo Maroko silné zemětřesení, byla v rámci mezinárodní listiny Vesmír a velké katastrofy (Space and Major Disasters) zpřístupněna družicová data, která mají pomoci záchranářům v terénu. Kromě toho se evropská družice Sentinel-1 používá k analýze, jak se vlivem zemětřesení posunul zemský povrch, což nejen pomůže naplánovat případnou rekonstrukci, ale také prohloubí vědecký výzkum. Zemětřesení o intenzitě 6,8. magnitudy zasáhlo večer 8. září pohoří Atlas asi 75 kilometrů od Marrakéše. K otřesům došlo v oblasti, která se nachází podél rozhraní evropské a africké tektonické desky, ale i tak šlo v západním Maroku o vzácnou událost.