Pátek 15. září by mohl být pro fanoušky kosmonautiky a našich živě a česky komentovaných přenosů velmi atraktivní, jelikož na tento den plánujeme hned tři živá vysílání. Startu a připojení Sojuzu MS-24 se budeme věnovat až v zítřejším odpoledním článku, ale nyní Vás chci pozvat na první přenos, který nás bude čekat už ráno. V 6:03 našeho času by měl z floridské rampy SLC-40 odstartovat Falcon 9 na misi Starlink 6-16 s 22 komunikačními družicemi. Jeho zatím neupřesněný první stupeň se jako obvykle pokusí o přistání na mořské plošině – tentokrát se v akci představí plošina Just Read the Instructions.

Píše se 21. prosince roku 1966 a ze startovní rampy SLC-3 Vandenbergovy základny se zvedá raketa SLV-3 Atlas. Pod aerodynamickým krytem na svém vrcholu skrývá dva metry dlouhý kluzák, o kterém by asi málokdo řekl, že letí za hranici naší atmosféry. Jeho úkolem je po oddělení pokračovat v suborbitálním letu a provést návrat do naší atmosféry. Hlavním úkolem je přežít průchod do atmosféry s použitím ablativního tepelného štítu a pokračovat v hypersonickém letu. Právě během letu hypersonickou rychlostí má kluzák prověřit možnosti řízení a manévrovatelnosti. Údaje jsou důležité, protože poskytnou další část dat použitelných ve vývoji okřídlených vesmírných těles. První množství dat přinesl předchůdce projektu X-23, ASSET. X-23 ale není zdaleka konečnou cestou v průzkumu návratu a už se na obzoru rýsuje další pokračovatel v rámci programu START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests).

Tým expertů z firmy Ball Aerospace a Goddardova střediska z marylandského Greenbeltu dokončil sestavování obří kamery pro chystaný Teleskop Nancy Grace Roman. Tento přístroj známý pod zkratkou WFI (Wide Field Instrument) je technologickou špičkou, takže astronomům umožní studovat vesmír od hranic Sluneční soustavy až k okraji pozorovatelného vesmíru. „Roky integračních snah vyvrcholily prvními základními zkouškami výkonu přístroje, při kterých jsme WFI zapnuli a ujistili se, že funguje správně,“ vysvětluje Mary Walker, manažerka přístroje WFI z Goddardova střediska a dodává: „Tým je nyní připraven projít s přístrojem environmentálními zkouškami, které prověří, zda je schopen odolat drsným podmínkám, které jej čekají při startu a v kosmickém prostředí.“

Webbův teleskop si získal srdce veřejnosti překrásnými fotkami vesmíru. I pro vědce mají fotografie velký význam, ale možná ještě důležitější jsou spektrální měření, díky kterým se dozvíme chemické složení vzdálených světů. Dnešní téma věnujeme takovému případu, který na první pohled vypadá jen jako graf. Jak si ale ukážeme, obsah tohoto grafu je velmi zajímavý. Teleskop Jamese Webba totiž v rámci tohoto pozorování obrátil svůj zrak k exoplanetě K2-18 b, která je 8,6× hmotnější než Země. Jeho spektrální měření potvrdila přítomnost uhlíkatých molekul – například oxidu uhličitého a metanu. Aktuální objev podporuje nedávné studie, podle kterých by K2-18 by mohla mít atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý vodním oceánem, což se označuje jako Hycean.

Planetka Dinkinesh pohledem sondy Lucy zatím nevypadá nijak výrazně. Je to jen malá tečka, která se mezi pořízením dvou snímků posunula oproti hvězdnému pozadí. Tato planetka z hlavního pásu planetek bude prvním z deseti objektů, které má sonda Lucy během své dvanáctileté objevitelské mise navštívit. Snímky, na kterých je vidět planetka Dinkinesh byly pořízeny 3. a 5. září. Není se co divit, že NASA musela na obrázku vpravo označit planetku žlutým kolečkem, jinak by se nehledala úplně jednoduše.