Jen málo věcí v kosmologii je tak jasných, jako stáří našeho vesmíru. Když se zeptáte libovolného kosmologa, téměř ihned a automaticky získáte odpověď 13,8 miliardy let. Tuto hodnotu přitom známe jen zhruba posledních 14 let, od doby činnosti kosmické sondy Planck. Je tomu ale skutečně tak? Vody odborné komunity nedávno značným způsobem rozčeřila velmi odvážná a také velmi silně kontroverzní hypotéza, podle níž je náš vesmír výrazně starší. A protože má tato hypotéza základ v kosmologických pozorováních Webbova dalekohledu, podíváme se na ni dnes trochu podrobněji.

Po krátké pauze nás v sobotu čekají hned dva starty. První z nich bude svým způsobem pro mnohé diváky tuctový – Falcon 9, který odstartuje v 1:56 SELČ, dopraví na oběžnou dráhu 22 družic Starlink. Druhý start (plánovaný na 14:51 SELČ) bude naopak velmi zajímavý a zpestřený nádechem utajení a nedostatku oficiálních informací. Atlas V ve verzi 551 má totiž vyrazit na misi NROL-107, která se také někdy označuje Silent barker (volně přeloženo tichý štěkač). Počet vynášených družic neznáme, ale zdá se, že by náklad mohl v případě potřeby vyhledávat a sledovat umělé kosmické objekty. Oba dva zmíněné starty Vám nabídneme živě a s českým komentářem.

Až jednou v budoucnu přistanou na Marsu první lidé, možná si někdo z nich vzpomene na zařízení o velikosti malé mikrovlnné trouby, které stálo na počátku cesty k systémům, které astronautům zajišťují dýchatelný vzduch, ale i pohonné látky pro návrat. Řeč je o přístroji MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resource Utilization Experiment), který nyní pošestnácté a naposledy vyrobil kyslík. Poté, co tento přístroj na roveru Perseverance prokázal, že je mnohem úspěšnější, než jeho tvůrci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) očekávali, může být jeho provoz ukončen.

Vědci dokázali použít kameru EUI na evropské sondě Solar orbiter v novém režimu, takže mohli zaznamenat část sluneční atmosféry v oboru extrémního ultrafialového záření způsobem, jaký dosud nebyl možný. Nový provozní režim umožnila úprava přístroje na poslední chvíli a téměř jistě ovlivní přístroje pro výzkum Slunce při dalších misích. Kamera EUI poskytuje snímky struktur sluneční atmosféry (koróny) ve vysokém rozlišení. Během stavby přístroje se technici na poslední chvíli rozhodli sáhnout k úpravě bezpečnostních dvířek v přední části, aby přístroj mohl vidět hlouběji do cílové oblasti, než se původně plánovalo.

V červnu 1965 byl uzavřen kontrakt mezi USAF a společností Martin Marietta, která měla postavit vztlakové těleso schopné suborbitálního letu. Jednalo se vlastně o následníka úspěšného programu ASSET, který měl rozšířit znalosti v oblasti hypersonického návratu do atmosféry. ASSET se věnoval především materiálové části a aeroelasticitě. Nový program se ale měl věnovat řízenému návratu a manévrovatelnosti. Původně byl stroj ve studiích označen jako SV-5 a později přeznačen na X-23 v rámci projektu PRIME (Precision Recovery Including Maneuvering Entry). Společně s projektem ASSET a PILOT patřily tyto projekty do programu letectva označeném jako START. Projekt PRIME prošel během studií mnoha měřeními v aerodynamických tunelech, aby bylo možné stanovit nejvhodnější tvar pro návrat. Právě duchovním otcem podoby SV-5 byl německý inženýr Hans Multhopp, který pracoval u společnosti Martin Marietta. Z dostupných materiálů lze říct, že Multhopp patřil k velmi respektovaným inženýrům v rámci společnosti.

V noci na 28. srpna jsme se těšili na start japonské rakety H-IIA, která měla vynést americko-japonský rentgenový teleskop XRISM a také japonský lunární lander SLIM. Start však byl zrušen a nový termín startu nebyl oznámen z důvodu špatné předpovědi počasí. Nyní se však podmínky na kosmodromu Tanegašima dostatečně zlepšily, aby japonská kosmická agentura JAXA mohla oznámit nový termín startu – 7. září v 1:42 SELČ. Tuto událost si nemůžeme nechat ujít a proto pro Vás opět připravíme živě a česky komentovaný přenos.