Temná hmota a temná energie už patří k všeobecně celkem běžně přijímaným součástem fyziky. Jejich výzkumu se věnuje celá řada vědců. Věděli jste ale, že možná existují i temné hvězdy? To vás může možná trochu zaskočit, protože byste si mohli říci, že temná hmota nedokáže vytvořit větší struktury. A měli byste docela pravdu. Přesto je existence temných hvězd skutečně reálná možnost, jak naznačují nedávné výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Co přesně nám nový výzkum říká a jak by případné temné hvězdy vypadaly? Na to se podíváme v dnešním článku.

V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.

Co to slyším? Že vám dosavadní nadílka komentovaných přenosů v posledních dnech nestačila? Pak bych pro Vás měl ještě jeden chod – dokonce bych řekl, že jde o exotickou specialitu až z Japonska. Raketa H-IIA již čeká na svůj start na rampě kosmodromu Tanegašima, odkud by měla vzlétnou v noci na pondělí ve 2:26 našeho času. Na své palubě bude mít hned dva mimořádně zajímavé náklady – japonsko-americkou rentgenovou observatoř XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission) a japonský lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon), který má přibližně za půl roku přistát s velkou přesností na Měsíci, kde vysadí dva pohyblivé moduly. Uznejte sami, že takový start stojí za trochu nepohodlí při nočním vstávání. Pokud tedy překousnete nepříjemný čas, budeme se na Vás těšit u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Je nejen ideální čas na nedělní oběd, ale nedělní poledne je už také přes deset let časem, kdy se můžete těšit na pravidelný souhrn kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku tentokrát bude prostý rozvod kabeláže. Nebude se jednat o kabeláž běžnou, ale o tu, určenou pro Nancy Grace Roman Space Telescope, z čehož plyne, že to bude nečekaně komplexní úkol. V dalších tématech se můžete těšit samozřejmě na misi Chandrayaan-3, start pilotované mise Crew-7, či statický zážeh Super Heavy B9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.