Zatím poslední start věnovaný budování sítě Starlink proběhl 28. července a tak je po více než týdenní pauze opět čas na pokračování. V akci bude opět raketa Falcon 9, která na oběžnou dráhu dopraví 22 družic v2 mini. Start z floridské rampy číslo 40 je momentálně plánován na pondělních 3:00 SELČ, ale pozor – meteorologové slibují na tento termín pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. V případě dalších zítřejších vhodných oken se však bude situace zlepšovat až k luxusní 80% pravděpodobnosti dobrých podmínek. Je tedy poměrně pravděpodobné, že první avizovaný termín nemusí vyjít a SpaceX se o start pokusí až později během pondělního rána. My budeme každopádně připraveni Vám zajistit přímý přenos a do článku budeme také vkládat aktualizace v případě odkladů.

Dalších sedm dní je pryč a proto je ideální čas si připomenout ty nejzajímavější události kosmonautiky, které se v týdnu udály. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na posuny data startu pilotované mise Crew-7, která se potýká s vytížeností rampy 39A na Floridě. V dalších tématech zamíříme třeba na Mars, kde vrtulníček Ingenuity uskutečnil další dva lety, anebo se podíváme na přípravy startu ruské lunární mise Luna-24. Připomeneme si také poslední start rakety Antares 230+. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vývoj fotovoltaických panelů, které slouží Hubbleovu kosmickému dalekohledu jakožto primární zdroj elektrické energie, nebyl vůbec jednoduchý. Do celého postupu zasahovaly nové poznatky o vlivu kosmického prostředí na techniku, ale i odklady způsobené mnoha různými důvody. Na oběžné dráze se navíc ukázalo, že ačkoliv se očekávalo zvolená konstrukce zabrání vzniku nežádoucích vibrací, tak se tak nakonec nestalo. Původní panely proto bylo potřeba vyměnit už při první servisní misi.

Vzpomínáte si ještě na téměř dva roky starý článek o testech vozítek CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) na simulovaném lunárním regolitu? Článek končil tím, že by se jejich nástupci mohli do pěti let vydat na Měsíc v rámci programu CLPS. Téměř dva roky uplynuly a NASA nyní o projektu píše s jistotou jeho cesty na Měsíc. Tato tři malá vozítka (NASA jejich rozměry přirovnává k příručním zavazadlům) jsou výjimečná v tom, že budou spolupracovat bez přímého lidského zásahu. Mezi jejich úkoly bude patřit trojrozměrné mapování lunárního povrchu s využitím kamer a radaru, který penetruje povrch.