Automatickým rozevřením v čisté místnosti blízko Kennedyho střediska na Floridě byly otestovány fotovoltaické panely, které byly již natrvalo připojeny k tělu sondy. Poté, co oba panely prošly zmíněnou zkouškou vyklápění, došlo k jejich složení a přiklopení k tělu sondy. V této pozici zůstanou až do chvíle, než Psyche opustí Zemi. Pro sondu jde o jeden z důležitých kroků na cestě vstříc 4 miliardy kilometrů dlouhému putování ke kovové planetce. Startovní okno se otevírá už 5. října a ke stejnojmenné planetce mezi Marsem a Jupiterem dorazí sonda Psyche v červenci 2029. Pak začne 26 měsíců dlouhá vědecká fáze, během které má sonda na různých oběžných drahách fotit povrch a měřit další vlastnosti. Vědci věří, že studiem planetky, která teoreticky mohla být jádrem planetesimály (základního stavebního bloku pro vznik planet), nám může prozradit mnoho informací o planetárních jádrech obecně i o vzniku naší Země.

Po minulém článku o nejvýznamnějších fyzicích, kteří dali své jméno kosmickým observatořím se tentokrát podíváme na zajímavé ženy fyzičky. Protože se ale prozatím žádná aktivní observatoř nejmenuje po žádné ženě ve fyzice (to by měl změnit dalekohled Nancy Grace Roman), rozhodl jsem se zvolit trochu jiný přístup. Dnes si proto představíme nejvýznačnější ženy ve fyzice, jež se zasloužily o fyzikální výzkum více či méně ovlivňující kosmonautiku.

V minulých dnech obletěla svět zpráva o tom, že série pokynů, které NASA 21. července odeslala sondě Voyager 2 způsobila odklon její antény o 2° od Země. Výsledkem bylo, že Voyager 2 nebyl schopen přijímat pokyny ze Země ani na naši planetu posílat žádná data. Při pokusu o vysílání by tato data ze sondy vzdálené 19,9 miliard kilometrů od Země naši planetu minula – nedorazila by tak k anténám systému Deep Space Network, která tyto signály běžně přijímají a starají se také o odesílání pokynů k sondě. Voyager 2 je však naprogramován tak, aby několikrát za rok resetoval svou orientaci a udržel anténu zaměřenou na Zemi. Další reset nastane 15. října, kdy by měla být komunikace obnovena. 1. srpna pak NASA přinesla potěšující aktualizaci.

Od vydání posledního dílu seriálu Svět startupů opět uběhlo několik měsíců, a tak Vám přinášíme další, v pořadí již třetí díl. Svět startupů je nepravidelný seriál, který se zabývá jedním raketově rostoucím odvětvím kosmického průmyslu, a to startupy. Pro dovysvětlení tohoto pojmu se zpravidla jedná o menší soukromé firmy, které jsou typické svými inovativními postupy, otevřenou strukturou se značně eliminovaným výskytem byrokracie a v neposlední řadě potenciálem růstu. Jejich velikost a nekonvenční řešení problémů jim bezesporu poskytuje značnou výhodu v porovnání s gigantickými společnostmi, které čítají tisíce zaměstnanců. V obvyklé spolupráci s ostatními startupy na poli kosmického průmyslu, jsou pak tyto firmy společně schopny přinášet skutečně originální řešení, čímž často na trh přináší produkty s vysoce přidanou hodnotou, a tím celý průmysl posouvají kupředu.

3. srpna nás čeká další ranní start. Téměř nikoho asi nepřekvapí, že v plánu je start dalšího Falconu 9, tentokrát ovšem s družicí Intelsat Galaxy 37. Jde o telekomunikační družici postavenou firmou Maxar na platformě SSL-1300 a bude vysílat v pásmu C. Stejně jako družice Galaxy 13, kterou má na oběžné dráze nahradit, bude umístěna na 127° západní délky, díky čemuž bude moci poskytovat televizní vysílání pro Severní Ameriku, Portoriko, Aljašku, Havaj a Mexiko. První stupeň vybrán pro tuto misi nese označení B1077 a čeká ho šestý start. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantském oceánu.

Americká raketa MAV (Mars Ascent Vehicle) nedávno dosáhla důležitých milníků na své cestě k tomu, aby mohla být součástí programu Mars Sample Return. Tato raketa se stane prvním strojem, který odstartuje z povrchu jiné planety a dosáhne její oběžné dráhy. Tým zodpovědný za vývoj MAV provedl úspěšné zkoušky motorů na tuhé pohonné látky prvního i druhého stupně, které se mají použít i na Marsu. Celý program Mars Sample Return má za cíl dopravit na Zemi vědecky vybrané vzorky z Marsu, aby mohly být studovány nejpokročilejšími dostupnými analytickými metodami. Strategické partnerství agentur NASA a ESA by mělo umožnit historicky první dopravu vzorků na Zemi z jiné planety. Vzorky, které momentálně sbírá rover Perseverance brázdící dávnou říční deltu, mají potenciál odhalit informace o časném vývoji Marsu včetně možnosti vývoje života.

Na první pohled bude mise NG-19 jen další z řady startů určených k zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Na druhý pohled však zjistíme, že kosmickou loď Cygnus bude vynášet vůbec poslední exemplář rakety Antares ve verzi 230+. Tyto rakety od firmy Northrop Grumman totiž na prvním stupni používají raketové motory RD-181 z Ruska. Po ruské invazi na Ukrajinu se ruská strana v reakci na západní sankce rozhodla přestat tyto motory do USA dodávat. Zásoba sice stačila na pár startu, ale tento bude poslední. Další tři lodě Cygnus poletí na raketách Falcon a snad v červnu 2025 se Antares vrátí do služby ve verzi 330 s plně americkými technologiemi. Derniéru této rakety můžete sledovat, pokud Vám nevadí ponocování. Start je totiž plánován na zítřejších 2:31 SELČ.

Na úvod červencových Vesmírných výzev se podíváme na start teleskopu Euclid, pak se rozloučíme s Ariane 5 reportáží z jejího posledního startu. Následují záznamy startů družice Jupiter-3, jež míří na geostacionární dráhu a indické sondy Chandrayaan-3, která vyrazí směrem k Měsíci. Dále se podíváme na pokus o záchranu rakety Electron. Zdokumentujeme dění na Starbase. V samotném závěru nás čeká start šesti misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.