Oba vědecké přístroje na palubě evropského teleskopu Euclid pořídily své první (zatím ještě testovací) snímky. Jejich působivost však naznačuje, že by tento teleskop mohl dosáhnout vědeckých úkolů, na které byl navržen a třeba i něčeho dalšího. Ačkoliv do chvíle, kdy Euclid začne posílat vědecká data a své skutečně nové pohledy na vesmír, zbývá ještě několik měsíců, znamená dosažení tohoto milníku pro vědce a inženýry spojené s touto misí posílení důvěry, že teleskop a jeho přístroje pracují správně. „Po více než 11 letech návrhů a vývoje Euclidu je povznášející a mimořádně emotivní vidět tyto první snímky,“ přiznává projektový manažer mise Euclid, Giuseppe Racca: „Ještě neuvěřitelnější je, když si uvědomíme, že zde vidíme jen pár galaxií. Snímky totiž vznikly jen s minimálním laděním systému. Plně zkalibrovaný Euclid bude pozorovat miliardy galaxií, aby mohl vytvořit historicky největší 3D mapu oblohy.“

Ať už jste čtenáři našeho webu, či diváci našich česky komentovaných přenosů, pravděpodobně víte o formátu, který na našem YouTube kanále vysíláme pravidelně poslední pátek v měsíci od osmi hodin večer. Řeč je samozřejmě o Pokecu s Kosmonautixem, kde můžete do chatu pokládat otázky, na které se následně moderátoři přenosu snaží odpovídat. Tento formát má výhodu v tom, že umožňuje přímou interakci mezi diváky a moderátory. Nyní jsme se ale rozhodli, že je na čase posunout se na další úroveň a tak již tuto sobotu, tedy 5. srpna, se na našem Discord serveru uskuteční vůbec první online setkání fanoušků společně s redakcí Kosmonautixu.

Až se lidé vrátí na Měsíc, přinesou si s sebou novou generaci skafandrů, které budou navrženy tak, aby odolávaly drsným podmínkám na povrchu Měsíce. Jenže kromě toho, že tyto obleky umožní astronautům bezpečný a pohodlný pohyb, mohou se stát i úrodnou půdou pro mikroorganismy, z nichž některé mohou být nebezpečné. Toto riziko by narůstalo, především pokud by více astronautů sdílelo jeden oblek. V rámci širšího programu PExTex od agentury ESA se experti snaží vytipovat vhodné textilie pro budoucí skafandry. Österreichisches Weltraum Forum/OeWF (Rakouské kosmické fórum) vede projekt BACTeRMA, který hledá cesty, jak by se dalo zabránit růstu mikroorganismů na vnitřních výstelkách skafandrů.

Space Rider, bezpilotní robotická kosmická laboratoř, jejíž rozměry agentura ESA přirovnává ke dvěma minivanům, má být schopna setrvat na oběžné dráze až dva měsíce. Její konstrukci tvoří dvě hlavní části – orbitální modul zajišťuje vše, co je potřeba při obíhání okolo naší planety a návratový modul umožní Space Rideru i experimentům na jeho palubě bezpečný návrat na Zemi. Orbitální modul má být v zásadě prodloužením / nadstavbou 4. stupně nosné rakety Vega. Jeho úkoly zahrnují dodávky elektrické energie, manévrování na oběžné dráze i stabilizaci v prostoru. V návratovém modulu se budou odehrávat experimenty a jeho tepelný štít zajistí ochranu útrob Space Rideru před intenzivním žárem, který provází návraty do atmosféry. Součástí návratového modulu bude také přistávací systém.

Další týden utekl jako voda a je tu čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal unikátní řízený zánik evropské družice Aeolus, která tak stylově zakončila svoji veleúspěšnou misi. V dalších tématech nás čeká odchod Andrew Feustela z NASA, start Falconu Heavy anebo test vodního systému rampy na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Bez zdroje elektrické energie by palubní systémy Hubbleova kosmického dalekohledu nefungovaly. Primárním zdrojem energie této observatoře jsou dva fotovoltaické panely. Už od počátku návrhové fáze se počítalo s tím, že panely bude potřeba pravidelně kontrolovat a v případě potřeby proběhne jejich výměna. S tím, jak odborníci získávali zkušenosti, se ukázalo, že první výměna bude muset proběhnout ještě před startem. Původní design byl totiž mimořádně náchylný k erozi vlivem atomárního kyslíku, který se vyskytuje na oběžné dráze.

Operátoři americké sondy Juno se momentálně zabývají především přípravou své sondy na průlet, ke kterému dojde 30. července. Tehdy se sonda Juno přiblíží k vulkanicky aktivnímu měsíci Io na pouhých 22 000 kilometrů, což bude její zatím nejbližší přiblížení. Data, která nasbírá italský přístroj JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper) a další vědecké přístroje, by měly podle očekávání vědců poskytnout široké spektrum informací o stovkách aktivních sopek, kterými je celý povrch Io doslova posetý. Tyto vulkány na povrch měsíce každou chvíli vylévají lávu a do atmosféry uvolňují sirné plyny.