Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma Kosmotýdeníku se tentokrát zaměří na zajímavá data, které přinesl evropský kosmický teleskop CHEOPS, který je zaměřen na hledání a pozorování exoplanet. Díky jeho pozorování se podařilo lépe prozkoumat poměrně málo známou kategorii planet nazvanou mini-Neptuny. V dalších tématech se podíváme za posledním proběhlým výstupem z Mezinárodní kosmické stanice, či na přípravu mise Transporter-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Tepelná pohoda je jedním ze základních předpokladů úspěšného fungování umělých kosmických objektů. Dvojnásobně to pak platí u tak citlivého zařízení, jakým je Hubbleův kosmický dalekohled. Z hlediska tepelné izolace se inženýrům povedlo navrhnout velmi dobrý design, avšak při servisních misích amerických raketoplánů se ukázalo, že vícevrstvá tepelná izolace se na některých místech trhá a praská. Naštěstí je celý termoregulační systém Hubbleova kosmického dalekohledu vhodně naddimenzovaný.

Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.

V úterý 6. června se k Mezinárodní kosmické stanici připojila loď Dragon 2, která k orbitálnímu komplexu kromě jiného přivezla i třetí (a tedy poslední) pár fotovoltaických panelů iROSA. Ty již byly s pomocí staničního robotického manipulátoru vyjmuty z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi a nyní přichází řada na astronauty. Stephen Bowen a Warren Hoburg se proto dnes okolo 15:15 SELČ vydají na přibližně sedm hodin do volného kosmického prostoru, při kterém se zaměří na instalaci prvního ze dvou přivezených panelů. Stejně jako v případě ostatních výstupů do volného prostoru, bude i tento vysílán živě na NASA TV, jejíž přehrávač najdete v tomto článku.

V dubnu proběhlo kritické zhodnocení komunikačního systému, který agentura ESA dodá na americký modul HALO (Habitation and Logistics Outpost) pro chystanou stanici Gateway. ESA proto při této příležitosti vyzpovídala vedoucího projektu Esprit, kterým je Luca Stagnaro. Ten zodpovídá za oba prvky, které tvoří Esprit, tedy jak za lunární komunikační systém modulu HALO (označuje se též jako Esprit-HCLS), tak i za evropský modul pro doplňování pohonných látek. Jelikož má komunikační systém startovat ze zmíněné dvojice jako první, musí být připraven a postaven v předstihu. Stejně jako každý jiný kosmický hardware, i on si prošel kritickým zhodnocením návrhu, kde všechny zainteresované strany odsouhlasily jeho design a implementaci. Od uzavření tohoto procesu je design jasně stanoven a může začít výroba.

NASA opět připravila pro veřejnost akci, v rámci které mohou zájemci zdarma poslat své jméno na nějakou zajímavou kosmickou misi. Tentokrát jde o výpravu k jupiterovu měsíci Europě, přičemž Vaše jméno stylově podepíše originální báseň. Sonda Europa Clipper se na svou cestu vydá příští rok v říjnu a zmíněná báseň na její palubě popluje vesmírem miliardy kilometrů jako symbolický vzkaz v lahvi. Zaregistrovaná jména přijatá do konce roku 2023 (konkrétně do americké půlnoci z 31. prosince na 1. ledna) budou zvěčněna na mikročipu společně s básní „In Praise of Mystery: A Poem for Europa“ (volně přeloženo: Chvála tajemství: Báseň pro Europu) od Ady Limón. Po zaregistrování Vašeho jména dostanete možnost stáhnout si malý suvenýr – certifikát s Vaším jménem na papíru v láhvi, která putuje k Jupiteru.